Modelka a účastnice několika českých a zahraničních soutěží krásy Taťána Makarenko sice pochází z Ukrajiny a nyní bydlí v Praze, ale je úzce spjatá s Teplicemi. Jako devítiletá sem přišla, vyrůstala tu a studovala. Pak z Teplic začala jezdit do Prahy, stala se z ní úspěšná modelka a zároveň ředitelka soutěže Miss Face.
Jste účastnice několika soutěží miss, modelka. Čím se zabýváte v současnosti?
Mojí hlavní činností je pořádání soutěže Miss Face. Již ji dělám osm let. Když jsem ji v 19 letech zakládala, tak jsem ani netušila, co z ní bude. To mi určitě zabírá nejvíce času, řešíme něco každý den. Ono to není jen o soutěži, ale poté i dál pracujeme s vítězkami. Zároveň chodím do školy na obor mezinárodní vztahy a diplomacie se zaměřením na Evropskou unii. Stále se věnuji modelingu. Ráda dělám věci, které mě uspokojují. Modeling je pro mne forma zábavy a zároveň při něm čerpám informace a zkušenosti od dalším modelek. Zabývám se i sháněním práce pro účastnice soutěže, moje firma nejen pořádá Miss Face, ale je zároveň modelingovou agenturou. Práci pro dívky sháníme nejen v ČR, ale i v zahraničí. K tomu dělám pro tři firmy účetnictví, takže doma často sedávám nad fakturami. A blogerku pro obchodní centrum Central v Mostě. Tak jedu asi jednou za měsíc a vydám měsíčně čtyři články. Ne, že bych psala blog o sobě, je to o prezentaci jejich nájemců. Chtěli známou tvář a já jsem z Teplic, což je nedaleko Mostu. Zároveň tam pořádáme castingy na miss a módní přehlídku. Tato firma má ještě centra v Olomouci a Opavě a bavíme se o tom, že bych pracovala i pro ně. To je asi tak vše.
Čí byl nápad založit soutěž Miss Face?
Už někdy v 16 až 17 letech jsem si říkala, jak se mi nějaké soutěže nelíbí organizačně nebo jak vypadají celkově navenek. A byla jsem přesvědčená, že bych to udělala jinak a lépe. V roce 2010, když mi bylo 19, se uskutečnil první ročník a byl velmi úspěšný. Tak jsem uspořádala i druhý ročník a od něho to již začalo být mediálně známé. Na soutěž přišly skoro všechny bulváry, které působí na českém trhu a začalo to samo růst. Samozřejmě je za tím spousta práce. Ale pokud by pro to člověk neměl nadšení a nedělal to rád, tak by to nerostlo. Opravdu mi velmi pomohl i zájem médií. Soutěž stále roste a já jsem za to velmi ráda.
Vy jste původem z Ukrajiny, ale v devíti jste přišla do Teplic? Jak jste se sem dostala?
Bylo to s maminkou. Ona nejdříve odešla pracovat do Polska, kde se seznámila s lidmi z Čech. Rozhodla se odejít, aby pro nás zajistila lepší život. Maminka uměla perfektně rusky, německy a anglicky, dostala se do Teplic díky lázním, ve kterých od začátku pracuje.
Jak na tyto začátky vzpomínáte?
Pro každé dítě je to určitě šok. Na druhou stranu se děti umí rychle oklepat a aklimatizovat. Hlavní je, aby cítilo doma lásku a našlo si přátele. Neuměla jsem česky ani slovo, ale s mámou jsme se doma přepnuly na češtinu a nepoužívaly ruštinu. Vedle v domě bydlela dívka stejně stará jako já. Maminky se domluvily a já jsme tam docházela. Poslouchala jsem, o čem se baví. A to mi strašně pomohlo. Čeština byla tedy i mimo školu. Také jsem chodila na různé zájmové kroužky, třeba na balet k paní Lavičkové do divadla.
Co pro vás Teplice znamenají. Je to domov?
Těžko říci domov. Ten je tam, kde si ho vytvoříte a pro mne je nyní domovem Praha, kde mám práci, zázemí a partnera. Člověk nikdy neví, můžeme se třeba někdy vrátit i do Teplic, nebo do Litvínova, odkud pochází můj přítel. Ale Teplice jsou pro mne určitě místo, kde jsem vyrůstala. Maminka zde stále žije, takže ji tam samozřejmě jezdím navštěvovat. Vracím se tam ráda, ale na druhou stranu v Teplicích je pro mne dnes už asi moc velký klid. Zvykla jsem si na Prahu a na rychlý běh života v ní. Na Teplicích obdivuji, kolik je tam zeleně. Naznám jiné město, které by mělo tolik zeleně a tolik hezkých parků. Jsou lázeňským městem a myslím, že mnoho lidé je mají rádi právě kvůli tomu.
Jak jste se dostala k soutěžím miss?
Po pravdě si nevzpomínám, zda to byl nějaký impuls z okolí nebo to bylo jen mé rozhodnutí. Trochu to vyplynulo asi z toho, že jsem se díky internetu dostala k různým informacím. Zde jsem hledala nabídky na castingy a přehlídky. Začala jsem se proto hlásit. Od 16 let jsem jezdila do Prahy vlakem, v 18 pak autem, protože jsem se opravdu hlásila na všemožné konkurzy. Soutěže miss jsou jen jedna z věcí, které k modelingu patří. Na začátku jsem tam šla s cílem poznat lidi z branže. Můžete zde získat práci, i když nevyhrajete. Pro mě soutěže miss nebyly o tom sbírat korunky, ale spíše získat zkušenosti a poznala nové lidi. To bylo velmi důležité. Později, když jsem za sebou měla asi sedm nebo osm soutěží v Čechách, tak mě oslovila agentura Slovenska, která má licenci na světovou soutěž a já jela do Istanbulu. Tam jsem uspěla a ozvaly se mi ze soutěže Miss World University a jela jsem do Jižní Koree. Měla jsme v tu dobu již Miss Face, ale říkala jsme si, proč neskočit ještě někam jinam. Ozvali se mi pak z dalších soutěží, protože pořadatelé bývají často v porotě. Nakonec jsem byla na čtyřech světových soutěžích. Je třeba si uvědomit, že ony nejsou jen o kráse, ale i o tom, jak se chováte. Když máte vlastní soutěž, tak tušíte, co se od účastnic očekává. Bohužel některé to spíše berou jako dovolenou a ne jako závazek. Musíte prezentovat partnery, stále se chovat slušně. A ne jen, když jsou tam pořadatelé a porotci. Je třeba si uvědomit, že krásných dívek je mnoho a krása neznamená vše.
Jaká je příprava na takové soutěže?
Je to velmi individuální a každý má nastaveno jinak, proč tam jede. Záleží na dívce, jak to uchopí. Jedna věc je, že tam jedu, ale nevím moc co dělat, užívám si to jako dovolenou. Druhý přístup je takový, že to beru jako práci a pokud se tam dobře odprezentuji, mohu dostat dobrou zakázku i ze zahraničí. Velmi záleží na tom, jestli dívku někdo připravuje nebo si sama najde nějaké informace. Je hezké někam vycestovat zadarmo, ale pokud chce dívka uspět, musí dát přípravě něco navíc. A nemyslím tím šaty či vystoupení. Ale hlavně připravit se psychicky. Na soutěži se spí tři až čtyři hodiny denně a jste tam měsíc. Dívky postupně odpadávají. Třeba dívky z Latinské Ameriky a Asie jsou velmi připravené a jsou v tom velmi silné. Vy nesmíte zůstat v ústraní a bavit se s kolegyní ze Slovenska, ale musíte bojovat také. Každý pořadatel chce něco jiného a vy musíte vědět, jak se mu zalíbit. Thajci chtějí něco jiného než Němci. Díky mým zkušenostem na to mohu naše dívky připravit. Ale to je povídání na velmi dlouho.
Když jste líčila, co vše děláte, napadá mě jiná otázka. Jak stíháte odpočívat?
Často si říkám, že jsem mladá a vydržím to, ale někdy ráno ani nevím, jak to vše zvládnu. Nemám žádný denní režim. Naopak si často nabaluji stále více a více povinností a pak se dostávám do časového presu. Zatím to zvládám, ale občas si uvědomuji, že bych měla zvolnit a věnovat se více přítelovi a kamarádům. Budu na to muset více myslet.
Co děláte ráda?
Chodím ráda do fitness. Čím je člověk starší, musí stále více sledovat, co jí a jak cvičí.
Už máte vybranou dovolenou na léto?
Minulý rok jsme se na dovolenou nedostali. Máme přes léto s finalistkami soutěže, takže je velmi málo času. Není to jen o tom soustředění, ale o veškerých přípravách kolem. V letošním roce ještě nevím, jak to bude. Můj přítel hraje hokej a jeho život je taky takový kočovný. Nikdy přesně neví, kde bude a kdy mu přesně začne sezona, protože každý klub to má jinak. Takže to nyní neřešíme a nějak to dopadne. Vím, že dovolená je potřeba kvůli odpočinku, ale jenom kvůli němu. Jinak potřeba zase tolik není.
Máte nějaké plány do budoucna? Mluvila jste o rozšíření vaší práce bloggerky, ale co třeba něco kolem vašeho studia?
Vzhledem k tomu, že si nejsem úplně jistá, že by mi práce v oboru, který studuji, přinesla takové finanční ohodnocení, které si již nyní dokážu vydělat, tak netuším. Pokud se člověk umí uplatnit jinak než v oboru, který studoval, tak je fajn mít školu a mít na vizitce titul, ale nejsem si jistá. Spíše tedy ne. Je to asi kvůli tomu, že ve veřejném sektoru prostě dobré peníze nejsou. Spíše jsem si zvykla na to, že jsem v té zaměstnavatelské pozici, kdy lidem práci dávám a ne že ji někdo dává mně. Už v 16 letech jsem si začala vydělávat peníze a žádné jsem od rodičů nepotřebovala. Od 19 let, kdy studuji vysokou školu, k tomu zároveň pracuji. Zvykla jsem si na to a v zaměstnanecké pozici se mi prostě být nechce.
Moje NEJ…
Jídlo: ukrajinská kuchyně
Barva: černá
Číslo: 5
Hudba: komerční styl
Politik: fandím středovým až pravostředovým stranám
Profil:
Taťána Makarenko: Sedmadvacetiletá modelka, účastnice soutěží krásy a zakladatelka soutěže Miss Face. Narodila se na Ukrajině, ale v dětství se její rodina přestěhovala do Teplic. Jednatelka Miss Factory, s.r.o., studentka doktorského studia v oboru mezinárodní vztahy a evropská studia. Figuruje také jako blogerka pro obchodní centrum Central v Mostě. Byla také výkonná ředitelka Komory dražebníků ČR.
Ocenění:
Miss Severních Čech 2008 – 2. místo
Dívka Šumavy 2008 – finalistka
Miss Jihlava Open 2009 – finalistka
Top Model 2009 – finalistka
Miss Praha Open 2009 – finalistka
iMiss Párty Planet 2009 – 1. místo
Miss Playboy bunny 2010 – 1. místo
Miss Eurovision of the World 2013/2014 (Istanbul, Turecko) – TOP 6 , 6. místo
World Miss University 2014 (Soul, Jižní Korea) – TOP 6, 5. místo
Miss Grand International 2015 (Bangkok, Thajsko) – TOP 20, 11.místo
Miss Supranational 2015 (Varšava, Polsko) – TOP 20, Miss Photogenic, 12.místo
Přidat komentář