Radek Hurčík, kterému nikdo neřekne jinak, než Hurvajs, hraje ve skupině Kabát na bicí. Je to charismatický rocker se smyslem pro humor. Vyučený zámečník by ale zabouchnuté dveře dnes už sám neotevřel. Kabát je právě na turné a 31. října zahraje na ústeckém zimním stadionu; o den dříve má kapela autogramiádu v trmickém obchodním centru.
Proč Hurvajs? Jak to vzniklo? Podoba s Hurvínkem?
Ne, to je přezdívka už po tátovi, protože se jmenuju Hurčík a tátovi už takhle kdysi začali říkat ve fabrice. Takže takhle se říká mně i bráchovi. Je to taková rodinná přezdívka.
Jste vyučený zámečník, živil jste se tím? A jaké to bylo?
Živil jsem se tím dva roky a bylo to hnusný.
Když si zabouchnete dveře, umíte si je otevřít bez klíče?
Neumím, zavolám si zámečníka.
V kolika letech jste začal hrát na bicí? Nevadil ten hluk rodičům a sousedům?
Nevím přesně, tak 13–14 let. Rodiče nešíleli a ani sousedům to vadit nemohlo, protože jsme bydleli v rodinném domě. Takže to bylo úplně v pohodě.
Proč zrovna bicí? Protože bubeníci mají nejvíc holek?
Nenene (smích). To protože tu můj brácha měl kapelu, a oni zkoušeli u nás doma, a když kluci skončili a odešli, tak já sedl za bubny a začal jsem blbnout. Pak mě to začalo bavit a chytlo mě to, tak proto bubny.
Jste rozvedený a prý žádnou přítelkyni teď nemáte… Opravdu? Proč ne?
No, jsem sám, no a jsem rozvedený. Protože mě žádná nechce (smích).
Máte dvě děti, co kdyby chtěly být muzikanti? Vymlouval byste jim to?
Určitě ne, ať si dělají, co chtějí.
Zpátky k muzice – jak jste se vlastně dostal do Kabátu? Jaká byla celá ta geneze?
V Kabátu kdysi hrál na basu někdo jiný a ten chodil na stejné učiliště jako já, jen byl o rok výš. Oni pro něj kluci jezdili takovou škodovkou, jakože na učňák a vozili ho na zkoušky. A zjistili, že hraju na buben, tak mě vzali jednou s sebou na zkoušku. Tam zjistili, že umím hrát rychle. Oni tenkrát hráli strašně rychle. A zeptali se mě, jestli umím hrát jako Motörhead, já řekl, že jo, takže pak mě vzali do kapely.
Prý se věnujete i fotbalu. Co je to za team, ten váš Bum Bum Tequilla?
To už neexistuje, to bylo zpát-ky asi patnáct let. Takže teď se věnuji tady týhle srandě. Jezdím po hospodách s Tondou a s Márou a hrajeme takhle a děláme lidem radost.
A vy fotbal ještě hrajete?
Nehraju, vždyť už nemůžu ani pořádně chodit (smích). Já se fotbalu už vůbec nevěnuju.
Máte rád i Formuli 1. Který tým?
No to je pravda… Ferrari, to je jasný.
Mimochodem jakým autem jezdíte? Je to formule?
Ferrari, to je jasný.
Bydlíte pořád v Dubí, proč jste zůstal „doma na severu“ a nepřestěhoval se do Prahy? Dělat muziku v Praze je asi jednodušší…
Bydlím, bydlím… v Praze bych zešílel, tam je na mě moc lidí. Zmatek, poplach, samé zácpy, auta. Já bydlím na vesnici a mám klid.
Kabát je na šňůře. Blíží se ústecký koncert 31. 10. Ústí, to je skoro doma – jak se vám hraje před domácím publikem?
Nejde o domácí publikum, všude je to super. Když se lidi baví a tancují, tak je to dobrý. Ať je to Ústí, Teplice nebo Košice. Hlavně, když je dobrá zábava.
Které turné Kabátů máte nejraději? Na které se nejčastěji vzpomíná?
Tak ona každá šňůra je dobrá. Ale nejlepší, co do počtu lidí, tak nejlepší byla Corrida. To jsme hráli venku, po stadionech, po letištích a chodilo nejvíc lidí.
Kabáti se nikdy netajili tím, že jsou pařmeni. Ještě máte dost sil na kalby? Nebo to už trochu s věkem omezujete?
Na šňůře nepijeme, tam se hlídáme, protože je tam velká zodpovědnost. Ale jinak, když se do toho pustíme, tak to ještě umíme…
Na co se můžou fandové na koncertě v Ústí těšit? Bude nějaké překvapení?
Bude překvapení… oprášili jsme Žízeň a Moderní děvče.
Přidat komentář