Napsala knihu pro budoucí rodiče, aby jim usnadnila výběr jména pro miminko. Zároveň tuto svoji prvotinu věnovala Magda Mašková dceři k jejím prvním narozeninám. To, že se knížku podařilo vydat a je o ní zájem je pro spisovatelku z Oseku splněným snem, říká.
Co vás vůbec vedlo k tomu napsat knížku?
Jak to u většiny „umělců“ bývá, dovedla mě k tomu nepříznivé duševní rozpoložení. Život se mi ubíral směrem mě nechtěným a neměla jsem ani čas pořádně si zavázat tkaničky :-) Byl to vždy můj sen, něco tu po sobě zanechat (krom dětí) a díky jednomu rybáři, který dal na internet jak vůbec na to, se tak vlastně stalo.
Jsou těžké spisovatelské začátky?
Záleží, na co se přesně ptáte. Jestli na samotné dílo, nemohu soudit, jestli se první kniha píše hůř než další nebo naopak, je to zřejmě o žánru a talentu. Já mám básnické střevo, sestavit báseň pro mě byla hračka, horší bylo zakomponovat do ní význam jmen navíc bez náboženského zaměření.
A je to náročné v současné době vydat knížku a prorazit s ní?
Myslím, že největší náročnost je odhodlat se, ji napsat a dotáhnout to do konce. Je to docela náročná práce, když už si myslíte, že máte hotovo a jste teprve na začátku. Čtení třetí stranou, pro opakování nechtěného, smysluplnost s tím spojené opravy, korekce, rozhodování o papíře, stylistice, celkovém vzhledu, ilustraci. A pak, jste-li obyčejný člověk jako já a nemáte pár desítek tisíc jen tak na své koníčky, je nutné sehnat sponzory a to je těžké, ať se jedná o cokoliv.
Je vůbec o papírové knihy zájem? Čtou lidé?
Je to zvláštní v dnešní době, ale ano. Mohu s hrdostí říci, že se prodala víc jak polovina nákladů v prvním roce a stále je o knihu zájem. Nevím, zda je to způsobeno tím, že polovina mého „výdělku“ jde na pomoc dětem, nebo že je kniha generační, ale těší mě to. Řekla bych, že mnoho lidí začíná využívat vymoženosti doby pouze k ulehčení žití, co se nutnosti týče. Ti co milují psané slovo, stále rádi fyzicky cítí vůni knihy a papír mezi prsty.
Pro koho je vaše knížka určená?
Kniha je určena budoucím rodičům, aby usnadnila jejich rozhodování ve chvílích, kdy očekávají narození potomka a vybírají jméno. Domnívám se, že tento okamžik je pro další vývoj dítěte nesmírně důležitý, vždyť zvolené jméno ho bude doprovázet v celém průběhu jeho existence. K jednotlivým jménům, která jsou řazena postupně podle kalendářního cyklu, jsou připojeny nejen krátké komentáře, v nichž vysvětluji jejich původ a význam, ale i drobné, jednoduché verše, které jsou zároveň jejich oslavou a vyjadřují radost z příchodu každého nového človíčka na tento svět, a to bez ohledu na to, jak se jmenuje.
Proč zrovna Říkanky pro batolata?
Přeci jen, když jsem se do knihy pouštěla, nemohla jsem zcela vyhovět svému přání a psát něco nadčasového. Zaměřila jsem se na to, co mě baví. Což je poezie, zda je kvalitní či nikoliv musí posoudit čtenáři. Ale abych úplně odbočila od Vašeho dotazu, byla jsem především maminkou a to velmi čerstvou. Knihu jsem začala psát pro a taky díky mé tehdy, 4 měsíční dcerce. Tím byl myslím ovlivněn i samotný obsah a nápad tématu knihy.
Knížku jste věnovala dcerce k prvním narozeninám, teď už chodí do školky. Ví, že dostala od maminky takhle originální dárek?
Ví, že má knihu od maminky a že tam může nalézt několik svých fotografii. Ale ještě hlubokou myšlenku daru nechápe. Přesto knihy miluje a velmi ráda nejen v ní „pročítá “(má velkou fantazii), což mě velmi těší. Až si bude uvědomovat můj dar, tak to bude má největší odměna!
Chystáte další knihu? Máte nějaký nápad?
Nápadů je mnoho, už jsem málem dokončila druhou, tentokrát motivační knihu, bohužel finance mi brání uskutečnit co je třeba. Ale nevěším hlavu, třeba další kniha bude hit a pak nebudu já vyhledávat nakladatele, ale oni mě :-)
Zdědila po vás dcerka tzv. „básnické střevo“? Je umělecky nadaná?
Asi ano. Snaží se sama vymýšlet písně, které se rýmují, vášnivě tančí a zpívá na vlastní tvorbu.:-)
Vy se ale nevěnujete jen psaní, jste také manažerkou kapely a projektu Czech Beauty. V čem tahle práce spočívá?
Je to spíše zábava. V první řadě musíte mít ráda, vše co chcete dělat a lidé kolem toho, musejí být z velké části spřízněné duše. Musím říci a jsem za to ráda, že u obou projektů tomu tak je! Obě činnosti jsou především o komunikaci s lidmi, zařizování a taková ta práce za oponou, aby chod akcí či hraní, měl hladký průběh a byla dostatečná podpora z mediálních i sponzorských oblastí.
A představíte nám kapelu Deviant? A přiblížíte projekt Czech Beauty?
Kapela Deviant, je pro mě srdeční záležitost, je to parta skvělých kluků…tedy i chlapů :-) a hlavně výborných muzikantů, která dokáže rozhýbat i největší dřevo v kraji.
Projekt Czech Beauty, je oproti drsnější muzice a kožených bundách o kráse, dívčího těla a jejich něžných tváří, které dokáží být i sexy.
Jste velmi činorodá a já vím, že jste s dcerou sama, jak to vše zvládáte?
Myslím, že hlavní je žít tak aby byl člověk spokojený, neotáčet se a fungovat přítomností.
Je těžké být samoživitelkou v této době?
Někde zaslechla, že člověk má tolik překážek, kolik si jich sám postaví. Snažím se tedy bourat je. Nestěžovat si na dobu či stav, ale přizpůsobit se do určité míry a zbytek změnit dle svého mínění a názorů. Stačí mít motor, čímž je má dcera a její úsměv, sny, cíle a věřit sám sobě. Navíc mám rodinu, kterou miluji a v nich obrovskou podporu, bez které by dost věcí nešlo.
Máte nějaký volný čas? Pokud ano, co nejraděj děláte?
Samozřejmě mám, jsem docela aktivní člověk, k čemuž vedu i malou. Věnuji si sportu, přesně Thai boxu, miluji vše co život a společnost nabízí. Ráda maluji, zabývám se Reiki, různými relaxačními masážemi a aromaterapií.
Bydlíte v Oseku na Teplicku, máte zde oblíbená místa? A co v Teplicích, líbí se vám jako město?
Osek mě okouzlil je čistý, upravený a hlavně obklopený přírodou. Kulturně město žije, přeci jen dva pivovary, zřícenina, sportovní zázemí a akce jak pro děti i dospělé. Zároveň se tu věnuji i masírování. Líbí se mi centrum Teplic. Město má své kouzlo a mnoho krás.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Chcete se psaním knih živit? Nebo třeba prací manažerky?
Samozřejmě to je nejtajnější přání, které se třeba někdy vyplní a od toho se odvíjí i budoucí plány. Reálně se hodlám vzdělávat v tom, co mě baví a zajímá, snažit se dávat své dceři co budu moct a žít s úsměvem na tváři. Budoucnost se hudba vzdálená, ale budu se jí snažit podpořit přítomností.
Přidat komentář