Krušné hory jsou mezi pohořím ojedinělé, protože kromě svého nejvyššího bodu na Klínovci, nemají charakter hor, ale spíše náhorní planiny. V minulosti byly hory pro své nerostné bohatství hojně vytěžovány, a to se promítlo do jejich současné podoby. Postupně ale dochází k jejich znovuobnovení tzv. revitalizací – rekultivací krajiny.
Od konce 19. století byly hory turisticky navštěvovaným místem a zájem o turismus a vlastivěduzde dokládá vlastivědný časopis Erzgebirgs-Zeitung. V letošním roce si připomínáme výročí 140 let od vydání prvního čísla tohoto periodika, a proto se muzejní knihovna rozhodla prostřednictvím svých sbírek ukázat krásu Krušnohoří, tak jak byla v průběhu času zaznamenána do tiskovin. Časopis Erzgebirgs-Zeitung pravidelně vycházel v letech 1880-1943. První číslo bylo vydáno dne 15. května 1880 s podtitulem „Orgán turistických spolků českého Krušnohoří a Českého středohoří“ a poslední v dubnu 1943. Vydavatelem byl Svaz krušnohorských spolků Severozápadních Čech. Spolky začaly vznikat od roku 1879 a všechny postupně prohlašovaly noviny za svůj spolkový časopis. Zpočátku vycházel čtvrtletně a od března 1888 zásluhou Reginalda Czermacka měsíčně. V roce 1887 přešla redakce novin na Horský spolek v Teplicích. Časopis přežil první světovou válku, osudnou se mu stala až ta druhá.
Po 72 letech se Krušnohorské noviny dočkaly své obnovy a to díky Českojiřetínskému spolku – spolku pro oživení Krušnohoří, který funguje pod vedením Petra Fišera a dalšími lidmi a pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje. Spolek spolupracuje se saským partnerem HGV Rechenberg-Bienenmühle. První obnovené noviny tak vyšly 15. května 2015 v češtině a o tři roky později také v němčině. Vycházejí 2x do roka a součástí novin bývají i CD a DVD o regionálních tématech.
Časopis otevíral dveře turistům, poukazoval na krásu horské krajiny, osobitost hor i přilehlého okolí. Badatelům přibližoval témata vlastivědy, etnografie, historie a dalších oborů, které se těšily zájmu, ze kterého se čerpá dodnes a díky obnově časopisu se v této tradici může pokračovat.
Ze současníků popisuje krásu Krušnohoří Petr Mikšíček. Jeho slova z knihy, kterou zde prezentujeme, hovoří za vše: „Kromě uzdravené přírody potkáte tajuplná místa dýchající dávnou historií, zarůstající hornické památky, divoké a zpřístupněné štoly, rázovité vesnice, malebné rekreantské obce, zdravý dospělý les na západě a mladý svěží porost na východě hor. Najdete zde neomezený prostor pro své výlety.“ (Mikšíček Petr, Krušný ráj, Nadační fond Obnova Krušnohoří, 2009, nestr.)
Krušné hory lákají k návštěvě nejen svou obnovenou krajinou a bohatou historií, ale také tajemnými místy, opředeny rouškou tajemství a legendami v čele s Marcebilou, vládkyní Krušných hor. O ní a i o dalších tajemných bytostech našich hor se více dozvíte v knize Jiřího Wolfa Skřítci a démoni Krušných hor.
Na horách by mělo platit pravidlo, že nejdříve jsme Krušnohorci a pak až příslušníci národa. Že nevíte, kdo jsou Krušnohorci? To nevadí, v Krušnohorské kronice vám je představí Josef Alois Náhlovský, který je vyzdvihuje jako hrdý slovanský národ a vypráví zde o jejich historii, způsobu života a folkloru.
Přidat komentář