První český jezdec ve formuli 4 Václav Šafář začal v jedenácti letech na motokárách a v patnácti zvítězil v Itálii v Mezinárodním finále celosvětové motokárové série Easykart. Stal se tak teprve třetím Čechem, kterému se v celosvětové konkurenci podařilo vyhrát.
Jak jste se vůbec k motorsportu dostal?
K závodění mě dovedl táta, který vždy chtěl sám jezdit, ale nebyly na to finance. Od dětství jsem tak miloval závody a vše okolo motorsportu. Jako malého kluka mě táta bral na různé závody, dokonce jsme byli spolu i několikrát na závodech formule F1.
Kdy jste začal? Popište nám krátce vaši kariéru.
Závodit jsem začal v jedenácti letech na motokárách, v kategorii Easykart 60.
Kategorie Easykart 60. Co to přesně znamená?
Je to třicetičlenné startovní pole a všichni mají stejnou techniku, takže je to jen o jezdci a jeho umu.
Takže jste začal na motokárách. Jaké jsou vaše největší úspěchy?
Mezi moje největší úspěchy na motokárách patří vítězství ve světovém finále Easykart v Itálii v roce 2013. Ve stejném roce jsem vyhrál i titul mistra České republiky. V tomto roce jsem byl tak málo ve škole, že jsem si na střední ještě v listopadu nepamatoval všechny spolužáky (smích).
A jaká byla vaše cesta k formuli 4? Proč jste přešel z motokár?
V roce 2015, když jsme jeli nejvyšší kategorii v motokárách (KZ2 – 0–100 km/h za 2 sec.) jsme zjistili, že motokáry jsou téměř stejně drahé jako okruhové závodění ve formulích. Právě ve zmiňovaném roce jsme tak jeli motokáry i formule zároveň. Bylo to náročné střídat motokáru s formulí, a proto jsme se od sezóny 2016 rozhodli zaměřit se jen na formulové závodění. V roce 2015 a 2016 jsme závodili s národními formulemi, kde jsme celé dva roky bojovali o nejvyšší příčky. Jako první Čech jsem startoval v závodě formule 4 v italské Monze v roce 2016. Závodil jsem společně Mickem Schumacherem, synem Michaela Schumachera. Stal jsem se prvním klukem z Čech, který jel závod formule 4. Na poprvé jsem dojel třináctý z třiceti závodníků, což považuji za skvělý výsledek. Vlastní formuli 4 jsme si koupili na sezonu 2017.
Jak je složité se v takovém sportu prosadit a udržet?
Udržet se tam může úplně každý, stačí mít potřebný rozpočet na závodění. Spousty jezdců, kteří nejezdí o přední příčky, tam závodí jen z důvodu, že mají dostatek peněz. Aby člověk vyhrával, musí mít nejen talent, ale také dostatek peněz. Pro představu jeden závod s formulí 4 vyjde v České republice na 100 000 korun a v zahraničí zhruba na 500 000 korun. Když pak půjdeme o krok výše do formule 3, tak to vše třikrát vynásobte.
Jaké úspěchy máte ve formuli 4?
Největší úspěch je určitě, že jsem v roce 2017 porazil Petra Semeráda v boji o titul mistra České republiky ve formuli 4. Celá sezóna byla hodně vyrovnaná a rozhodlo se až v posledním závodě. Za největší úspěch v zahraničí považuji čtrnácté místo z třiceti jezdců při závodění v italské Monze. Úspěch proto, že všichni mají naprosto stejnou techniku, a hlavně kvůli tomu, že to byl poslední závod sezóny, a všichni jezdci jeli šampionát celou sezónu a my jen jako jednorázový závod. Tudíž měli velký náskok. Celou sezónu nemůžeme absolvovat kvůli financím. Jak už jsem psal výše, jeden závod v Itálii stojí jako celá sezóna v České republice.
Závodíte u nás i ve světě. Dá se říct, jaký okruh máte nejraději?
Nejoblíbenější trať v zahraničí je závodní okruh na Slovensku Slovakiaring a v České republice je to Masarykův okruh v Brně.
Existují nějaká jména osobností motorsportu, která jsou vám inspirací?
Od malička fandím Fernandu Alonsovi.
Tento rok nám poznamenala ale pandemie koronaviru. Ovlivnilo to nějak závodění?
Řekl bych, že koronavirus mě neovlivnil nijak výrazně. Sice jsme neodjeli kompletní sezónu, ale i tak to byly hezké závody.
A stihly se tedy nějaké závody odjet…
Jako ve většině sportovních odvětví se letošní sezóna i u nás odehrála v omezeném režimu. Jeli jsme pouze tři závody. Musíme doufat, že příští rok už zase proběhne v běžném režimu a bude vše v pohodě.
Věnujete se sportu, který není úplně běžný. Jak vaše úspěchy vnímají na Teplicku?
Hodně lidí mi fandí a podporuje mě, ale samozřejmě, že se najdou i takoví, kteří říkají, že je to jen točení volantem. Myslím, že psychicky i fyzicky by nevydrželi víc než dvě kola (smích). Mít podporu domácích je vždy skvělé.
Váš život je spjatý s Ledvicemi. Jaký máte vztah k regionu?
Bydlení tu není špatné, žiju tady už více než dvacet let, takže to tu mám projeté křížem krážem. Na základní školu jsem chodil do Hostomic a na střední do blízkých Teplic. Za mě super.
Co jste vystudoval nebo stále studujete?
Vystudoval jsem Střední školu technickou AGC – ekonomika a podnikání, ale bohužel maturitu jsem nedodělal, vše jsem vsadil na jednu kartu a začal jsem podnikat.
Vaše plány a cíle do budoucna jsou tedy spojené s podnikáním?
Ano, sport už teďka není úplně primární, je to pár závodních víkendů za rok. Věnuji se téměř nonstop podnikání, kde jsem se úplně od nuly za tři roky posunul někam, kam to i pro mě bylo nepředstavitelné. Vlastním ruční mytí a čištění aut v teplické Galerii a půjčovnu dodávek. Od rodičů jsem nedostal ani korunu, vše jsem začal postupně rozjíždět za své peníze z brigád, na co nezbylo, to jsem si půjčil v bance. I tak se najdou tací, co mi nevěří, a tvrdí, že jsem dostal peníze od rodičů. Myslím, že prvních osmdesát dní nonstop v práci během rozjezdu by odradilo hodně z nich.
Ale motorsport nezatracujete?
Určitě ne, chci stále závodit, dokud to půjde, zároveň ale chci dál rozvíjet svou firmu, a až se uklidní situace kolem koronaviru, tak začít stavět dům s přítelkyní.
Co děláte rád ve volném čase?
Když nepracuji, tak většinu volného času trávím s přítelkyní. Rádi hodně cestujeme.
Přidat komentář