V hnízdící budce na komíně teplické sklárny AGC Flat Glass Czech v Řetenicích to žije. Tamnímu páru se podařilo vyvést mláďata. Populace chráněného sokola stěhovavého se tak rozrostla o další dvě mláďata narozená v hnízdní budce na komíně sklářského gigantu. Podle ornitologa a výzkumného pracovníka ALKA Wildlife Václava Berana se na tomto místě podařilo odchovat už patnáct mláďat.
Potkali jsme se u komína teplického sklářského gigantu AGC, kde se chystáte kroužkovat malé sokoly. Kolik let už tady sokoli hnízdí a kolik mláďat už pár na komíně AGC vyvedl?
Poprvé jsem je zde pozoroval na začátku roku 2014 a už v květnu firma vyvěsila budku. K prvnímu zahnízdění ale došlo až v roce 2016 a od té doby zde v areálu AGC hnízdí každoročně. Pár zatím vyvedl patnáct mláďat.
V jaké výšce mají svou hnízdící budku?
Není to moc vysoko, budka není ani ve sto metrech.
Vrací se sem stále stejný pár? Poznáte, odkud rodiče letošních mláďat jsou?
Sokoli jsou svým hnízdištím věrni, ale občas i u nich dochází k výměnám partnerů nebo k různým dramatickým událostem. Místní samice nikdy nebyla značená, podle jejího chování si ale myslím, že je to stále ta samá. Je poměrně agresivní, při výstupu na komín na vetřelce naletuje hodně zblízka, což není úplně obvyklé. Ale bez kroužku samozřejmě nemáme jistotu, že jde o stejného jedince. Nejdříve hnízdila s německým samečkem 8GF, který se narodil v roce 2008 ve 45 kilometrů vzdáleném Marienbergu. Při kroužkování mláďat v roce 2018 jsem ho ale našel mrtvého a zčásti ožraného za budkou. A od té doby až dodnes zde hnízdí český samec MZ, který se narodil v roce 2016 v budce Záluží u Litvínova v areálu Unipetrolu.
Letošní mláďata z AGC komínu už kroužkujete. Kdy se narodila?
V Teplicích letos sokoli drží prvenství v nejčasněji sneseném vejci. To se v budce objevilo už 7. března. Samice ale postupně snášela další a otálela se zahříváním, takže mláďata se začala líhnout až 17. dubna. Předstihla je tak mláďata z Českých Budějovic. Ale takto detailní informace máme jen z budek s kamerami. Díky kameře jsme ale už předem tušili, že samice snesla čtyři vejce, ale vylíhla se dvě mláďata.
To letošní kroužkování se přeci jen lišilo…
Ano, bylo pod dohledem televizních kamer (smích). Bude totiž součástí pořadu Zázraky přírody, které znají lidé z obrazovek České televize. Na komín kroužkovat tak se mnou tentokrát lezli i moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen. Tedy nahoru vylezl jen jeden z nich (smích). Letošní dvě mláďata mají od natáčení jméno Maruška (po Marošovi) a Vašek (prý po mně a po synkovi Vladimíra Kořena).
Pohled do hnízdící budky, když se klubou mláďata, musí být zážitek. Neplánujete ve spolupráci s vedením sklářů umístit u budky webovou kameru pro online přenosy?
Od letošního roku je u budky umístěná kamera, zatím ale není veřejně přístupná. Doufám, že AGC se rozhodne ji v příští sezóně zpřístupnit i pro veřejnost.
Proč se vlastně kroužkují?
Mláďata kroužkujeme proto, abychom později mohli sledovat životní osud. Bez kroužku nejsme schopni sokoly rozlišit jednoho od druhého. Díky kroužkům je poznáme na celý život. Sokoli navíc dostávají odečítací kroužek, který lze odečíst dalekohledem, nebo kamerou či fotopastí a díky tomu máme informací ještě více.
Jak dlouho se už o sokolí mláďata v kraji staráte?
První budku jsem vyvěsil v lednu 2011, tedy před jedenácti lety. Předtím jsem jen sokoly sledoval na skalních hnízdištích.
Jednu dobu u nás sokoli dokonce vůbec nežili. Jak to vypadá dnes?
Ano, sokol je jeden z druhů, který u nás vyhynul a naštěstí se opět vrátil. V šedesátých letech se jim stalo osudným používání chemie v zemědělství. První novodobé hnízdění proběhlo v roce 1993 v Krkonoších. A od té doby sokolů pomalu, ale jistě přibývá. Doufám, že to ještě vydrží, v některých okolních zemích už opět bohužel začaly počty sokolů klesat.
Kde všude v regionu sídlí a je známo, kolik párů u nás hnízdí?
Na skalách hnízdí zatím jen v Českém Švýcarsku a v Českém Středohoří. Ale na stavbách je máme už po celém kraji. Téměř všechny velké komíny jsme osadili budkami a sokoli je začali rychle využívat. Takže hnízdí v Děčíně, Neštěmicích, Trmicích, Proboštově, tady v areálu AGC v Řetenicích, Ledvicích, Počeradech, Komořadech, v Záluží u Litvínova, v Prunéřově, Tušimicích, Čížkovicích, a od letoška dokonce i ve Varnsdorfu.
Jsou na komínech pro sokoli vhodné podmínky?
Sokoli si komíny vybírají sami a mají tam ideální podmínky. Tedy pokud tam mají budku. Bez budek je pro ně obtížné, ve většině případů nemožné na komínech hnízdit. Sami si totiž hnízdo nestaví a na betonu se jim vejce prostě rozkutálí… Ale jinak jim to tam moc vyhovuje. Mají na komínech výborný rozhled, v okolí dostatek potravy a navíc je tam nikdo neruší. Na rozdíl od skalních hnízdišť, kde si nerozumí s turisty, horolezci, trempy či dalšími návštěvníky. Hnízdní úspěšnost na komínech je proto vyšší než na skalách.
Takže potřebují sokoli klid? Omezuje se kvůli nim nějak provoz?
Klid sokoli potřebují, ale ruch pod komínem jim nijak nevadí. Jsou citliví, když za nimi někdo leze nahoru. Takže jediné omezení, které je důležité dodržovat, je zákaz lezení na komín s budkou v době toku, páření a sezení na vejcích. V době mláďata je již možné, po konzultaci s odborníkem, výstup provést. Ale naštěstí komíny není třeba pravidelně navštěvovat a proto to není pro provozovatele žádný problém.
Jak dlouho trvá a jaká je spolupráce sklárny se sdružením ALKA Wildlife, které se zaměřuje na ochranu divoce žijících živočichů?
Se sklárnou AGC Flat Glass Czech v Řetenicích spolupracujeme od roku 2014. Se sokoly nám vždy vycházeli velice vstříc. Navíc díky kontaktům, které jsme získali díky sokolům, se podařilo rozvinout spolupráci s Českou společností ornitologickou a sklárna nyní vyvíjí i skla bezpečná pro ptáky.
Přidat komentář