Herečku, zpěvačku a moderátorku Barboru Mottlovou znají Tepličané ze spousty vystoupení v lázeňské metropoli severních Čech nebo z filmů Ženy a život, Cirkus Maximum či hry o prvorepublikové hvězdě stříbrného plátna Lída Baarová a ta druhá. Nafotila také charitativní kalendář, jehož výtěžek pomůže postiženému pětiletému chlapečkovi z Proboštova.
Hrajete, zpíváte, moderujete, věnujete se modelingu. Co děláte nejraději?
Všechno a nejlépe ať je toho hodně (smích). Zbožňuji svoji práci, naplňuje mně. A navíc raky práce i léčí. Například když mi umřel tatínek, tak mi divadlo úplně neskutečně moc pomohlo se znovu nastartovat. Jsem ten typ člověka, co se potřebuje realizovat. A bonus je, když se mi podaří rozdávat radost, to je velmi obohacující. Jsem fakt ráda, že si nemusím vybírat a můžu dělat to všechno. Přednost před mou milovanou prací dostane v budoucnu jedině rodina, kterou bych si přála.
Když zavzpomínáte na minulost, jak jste se ke všemu dostala?
Byl to můj dětský sen. Asi jako každé druhé holčičky. A najednou bum, sen se stal skutečností. Kolikrát tomu ani sama nevěřím. Ale už jako malá jsem cítila, že to tam má být, že je to to „moje“ a vždy si za svým šla.
Co na to říkali doma? Nechtěli, abyste dělala něco „pořádného“?
Protože jsem se dobře učila, tak rodiče ze mě chtěli mít spíš lékařku nebo právničku (smích). Zvlášť, když v naší rodině ani žádný umělec nebyl. Maminka s tatínkem byli k této branži opravdu hodně nedůvěřiví. Nakonec jsem si ale po maturitě prosadila svou a udělala talentové zkoušky na hereckou školu. No a už to jelo (smích). Už začátkem třetího ročníku jsem dostala své první angažmá, čímž se můj talent ještě utvrdil. To štěstí, co jsem prožívala, se ani nedá popsat.
Je vám bližší divadlo nebo film či televize a proč?
Nejblíže je mi asi divadlo. A to i proto, že v něm trávím nejvíce času. Herectví před kamerou zase tolik zkušeností nemám. Rozhodně se mám stále co učit. Přistupuji ke své práci s pokorou. V divadle máte vždy totiž jen jednu možnost zahrát, co je potřeba. Na každé představení musíte najít v sobě tu sílu a energii zahrát to znovu a naplno. Před kamerou je těch pokusů více, takže to opakujete, dokud není režisér spokojený. Ale je to zase jemnější a často i více niterní práce. Miluji obojí.
Zahrála jste si spoustu rolí, máte ještě nějakou, o které třeba sníte?
Sním o roli, kterou bych si musela nastudovat do hloubky a zahrát je opravdu věrohodně. Například drogově závislá nebo mentálně postižená osoba. Také mě láká zahrát si nějakou významnou osobnost, na kterou je potřeba opravdu obrovská studýrka. Mám ráda výzvy.
Co zajímavého vás v nejbližší době čeká nebo jste právě dokončila? Na co byste fanoušky pozvala?
Určitě stojí za to se přijít podívat na představení, které se doslova dotkne vaší duše. Jmenuje se Lída Baarová a ta druhá. Diváci se můžou těšit na silný příběh vyprávějící o těžkém a komplikovaném vztahu sester Baarových. Na tuto práci jsem opravdu pyšná. Režisér Josef Hervert do mě vložil velkou důvěru a já jsem šťastná, že mohu hrát tak charakterní roli s přesahem. Hru jsme studovali téměř rok a výsledek stojí opravdu za to. Hrajeme to na pražské Letné, ale i jako zájezdové představení.
To zní opravdu dobře. Řeknete nám o tom představení více?
Je to moje srdcovka. Tento projekt je hodně intimní. Je o velmi složitém vztahu mezi Lídou Baarovou a její sestrou Zorkou. Odmala jsem milovala Adinu Mandlovou a Baarová pro mě byla trošku zvláštní a moc jsem ji nechápala. Ta živočišná Adina byla moje krev. Osud Baarové byl neskutečný. S Hitlerem, Goebbelsem a tak, to je nemyslitelné i v dnešní době.
Zahrála jste si i ve filmu Ženy a život. Jak se vám hrálo s takovými hereckými legendami jako je Veronika Freimanová nebo Jiří Lábus?
Loni se mi vlastně splnil další takový můj sen. Vyrůstala jsem na humorných scénkách pánů Kaisera a Lábuse a s oběma jsem natáčela celovečerní filmy. S Jirkou Lábusem zmiňovaný film Žena a život a s Oldou Kaiserem film Cirkus Maximum, který měl premiéru v říjnu. A to byl opravdový zážitek. Oba pánové jsou příjemní společníci a skvělí baviči. A byla pro mě čest, být jejich kolegyně. S Veronikou Freimanovou jsem se bohužel nesetkala. Natočíte společný film, přesto se nepotkáte. To by se v divadle stát nemohlo.
K Teplicím máte blízko. Často tu předvádíte na módních přehlídkách, vystupujete a zpíváte na různých slavnostech a naposledy jste nafotila snímky s teplickým fotografem Milanem Stryjou. Měla jste čas si město projít? Jak se vám líbí? Co vás ke spolupráci přivedlo?
Především mám tady v Teplicích mou výbornou kamarádku Šárku Bartošíkovou. Spřátelily jsme už před lety na jednou natáčení v Praze. Takže sem tam za ní do Teplic jezdím a díky zahájení lázeňské sezóny si i myslím, že toto krásné město už trochu znám. Moc se mi tu líbí. No a na focení mě oslovil přímo Milan, a protože jsem na něj dostala i nějaká doporučení, tak jsem jeho nabídku ráda přijala.
Jak se fotky povedly a plánujete i další focení?
S výsledkem jsem moc spokojená. Na to, že jsme se před focením vůbec neznali a neměla jsem ani tolik času, tak si troufám říct, že fotky dopadly skvěle a já jsem z té spolupráce nadšená. Na dalším focení zatím domluvení nejsme, ale nikdy neříkej nikdy (smích).
Když se člověk koukne na aktivity, které děláte, máte vůbec volný čas? Jak vlastně ráda odpočíváte?
Flákáníčku neodolám, takže volný čas mám. Ale stejně nejraději odpočívám aktivně. Nepohrdnu pořádnou procházkou s pejskem nebo cestováním. V těchto zimních večerech zbožňuju se zachumlat do deky, dát si nějakou dobrůtku a podívat se na nějaký fajn film.
Prozradíte nám, jestli jste zadaná?
Ráda (smích). Mám skvělého kluka a shodou okolností je ze severních Čech.
Určitě máte plány do budoucna…
Především je to už ta zmiňovaná rodina. Ale také další práce na sobě a nezapomenout užívat si života plnými doušky.
Přidat komentář