Krátce. Znám předsedu představenstva FK Teplice Pavla Šedlbauera už víc než 25 let. Oslovil mě, popovídali jsme si a on se zeptal, zda to beru. Já odpověděl, že ano.
Neváhal jste? Co všechno se vám honilo hlavou?
Dlouho jsem nepřemýšlel. Dělal jsem 14 let ředitele fabriky a největší problém, respektivezměna pro mě je mediální pozornost, kterou fotbal má. Fabrika širokou veřejnost nezajímá, zatímco fotbal ano. Já jsem s médii neměl žádné zkušenosti, a proto tohle byla věc, nad kterou jsem hodně přemýšlel.
Pracoval jste celý život ve sklárně, a i když jste byl deset let v dozorčí radě fotbalového klubu, je to velká změna?
Je, ale být ředitelem fotbalového klubu je manažerská práce. Musíme zajistit rozumný chod klubu, aby se neplýtvalo náklady, abychom přivedli další partnery. Práce ředitele je, aby tým fungoval jako tým, aby hlídal ekonomiku. A ve fabrice je to jen o ekonomice, ve fotbale ještě o sportu, to je ta výkladní skříň.
Když jste se rozhodoval, přemýšlel jste i nad tím, že František Hrdlička byl takový pojem v teplickém fotbalu, že vzít místo po něm nebude úplně jednoduché?
Je to těžké. On byl ředitelem dlouho a vybudoval si jméno a postavení a měl mnoho zkušeností. Všichni budou srovnávat: Tohle by Franta nikdy neudělal… Ale to tak je. Ale já jsem o tomhle nepřemýšlel. Víte, ve fotbale platí, že kdyby vás fotbal nezajímal, asi tady nemůžete být.
A hrál jste za Teplice fotbal?
Hrál jsem v mládežnických kategoriích. Ale nikdy jsem nedosáhl jako hráč žádných velkých úspěchů… Mě totiž chytil sálový fotbal a ten hraji celý život. Baví mě to, člověk je víc ve hře než u velkého fotbalu.
Chodíte si jen tak „zakopat“, nebo hrajete nějakou soutěž?
Hraji okresní přebor za Brnou. Přemluvil mě švagr, že mají málo hráčů… a už jsem tam sedmý rok. Ale kdybych fotbal neměl rád, nepřesvědčil by mě. Ale já fotbal hraji pro zábavu a je jedno, jakou soutěž. Prostě chcete vyhrát. Mohl bych hrát fotbal každý den.
Prý jste ale velký fanoušek teplického fotbalu už řadu let.
To jsem. Chodil jsem s vlajkou a trumpetou fandit na východní tribunu, kde se tehdy nejvíc fandilo, už od roku 1973, kdy se otevřel stadion Na Stínadlech.
Jaké vztahy má dnes klub se svými fanoušky?
Jsou dvě organizované skupiny, se kterými komunikujeme, sektor 15 a fanklub, který je při zápasech na východní tribuně a je rovněž hodně slyšet, za což jsem moc rád.
Na Teplice teď chodí hodně fandů. Chodí asi pět tisíc fanoušků. Ale chtěli bychom, aby sem chodilo fanoušků víc.
Když mluvíme o fanoušcích, co říkáte na zápas se Slovanem Bratislava, kdy létaly dýmovnice, fandové vyrvali sedačky, byly potyčky a padaly i pokuty?
Je tohle ještě fandění? To už fandění není. Nedávno hrála Sparta v Plzni a myslím, že domácí fanoušci naházeli na trávník dýmovnice, že nebylo vidět na fotbal. To na fotbal nepatří. Na utkáních Ligy mistrů takové věci nevidíte. Je to asi o kultuře, výchově a asi i o represích. V 80. letech se stala tragédie při finále PMEZ, kdy hrál Liverpool s Juventusem a při řádění fanoušků zemřelo asi 39 lidí. Pak anglické týmy vyloučili z pohárů a začalo se to řešit. Dnes tam na fotbal chodí plné stadiony lidí, fandí, ale k excesům už nedochází.
Každý klub má své tvrdé jádro fandů, ale prospívají rowdies svému klubu?
Sparta tím, jakou má historii a popularitu, má takzvané ultras asi nejvíce. Spartě fandí lidé napříč republikou, kdežto my máme fandy z Teplic a z nejbližšího okolí. My máme sektor 15, ale nejsou to rowdies. Jak s nimi, tak s fanklubem se scházíme, komunikujeme a řekneme si, když se nám něco nelíbí. Ale oni nehází dýmovnice, nic nerozbíjí, a že někdy roztáhnou transparent proti soupeři, to k fotbalu patří.
Máte recept, jak se zbavit radikálních fandů ve fotbale?
Nemám. V tom musí pomoci stát legislativou a fotbalový svaz. Když se vrátím k zápasu Sparty se Slovanem, tak Sparta za řádění svých fanoušků zaplatí pokutu asi 2,5 milionu a tím to končí. To ale není řešení. Možná nebude jiná cesta než registrace fanoušků.
Jsou stadiony, kam se tepličtí fandové bojí jezdit kvůli bezpečnosti? Protože právě při tom zápasu Sparty se Slovanem se hodně mluví o nevyhovujícím stadionuNa Pasienkoch.
Tam fanoušci nebyli dobře oddělení. Na většině stadionů u nás oddělení jsou. A organizuje se jejich odchod ze stadionu a podobně. Nemyslím si, že se bojí jezdit na konkrétní stadiony.
Chystáte pro fanoušky nějaké novinky?
Připravili jsme marketingovou akci s klíčenkami Mar-ex. To je bonusový program, kdy fandové, kteří mají tyto klíčenky, budou moci získávat benefity od partnerů klubu, které jsou založeny na tom, že naši partneři nabídnou jejich držitelům zajímavé slevy. Na konec roku jsou připraveny autogramiády v obchodních centrech v Teplicích, tradičně se účastníme vánočních trhů v OC Olympia v Teplicích, kde bude mimo jiné možno zakoupit reklamní předměty FK Teplice.
Říkáte, že když sám hrajete fotbal, chcete vyhrávat. Teplice jsou ve středu ligové tabulky před posledními koly podzimní části, ale je to takové hraní ode zdi ke zdi. Čím to je?
Je to jako na houpačce. Když pominu zápas s Jihlavou (Teplice prohrály 2–3), tak jsme doma předváděli dobrý fotbal, na který se dobře dívalo, lidem se musel líbit, padalo hodně gólů. A zápas s Jihlavou se nám nepovedl. Čím to bylo? Třeba tím, že klíčoví hráči nemohli nastoupit, že došlo k individuálním chybám… Faktorů může být spousta. Faktem ovšem je, že takto hrát nemůžeme. Prohrát, to se stane, je to sport, ale všichni musí vidět, že hráči zápas „odjezdili“. A určitě je potřeba, abychom zabrali i venku, kde se nám letos výsledkově moc nedaří.
Na kolikátém místě ligové tabulky byste rád přezimoval, abyste byl spokojený?
V klidném středu a výš.
A kde chcete skončit po jarní části? Mají Teplice na pohárové soutěže?
Mají. Cílem je, abychom hráli v horní polovině tabulky, ideálně třeba do pátého místa. A samozřejmě bychom se chtěli o pohárové soutěže porvat. A ještě je tady Český pohár, který jsme vyhráli už dvakrát. Probojovali jsme se do jarních kol a je to šance.
Jak jste se vypořádal s tím, že teď reprezentujete klub nejen ve směru k veřejnosti, ale třeba i na fotbalovém svazu? František Hrdlička byl ostřílený, vy jste nováček a plavat se žraloky asi není jednoduché…
Byl jsem se na svazu představit, abych poznal šéfy odborů, pozdravil jsem se s předsedou. Byl jsem už na ligovém shromáždění. A takové to kdo s kým kde a co… tu zkušenost ještě nemám. Dlouhodobě chceme, aby první a druhá liga byly samostatné, aby o nich rozhodovaly kluby. To je to, co budu na svazu prosazovat.
Jaké změny v FK Teplice chystá nový ředitel?
Klub neměl sportovního ředitele. Teď jsme ho ustanovili a je to člověk, který bude mít odpovědnost za celý sportovní úsek, za celou sportovní koncepci od žáků až po A tým. To musí být provázané. My dáváme spoustu peněz do mládeže a není možné, abychom si nevychovali žádné talenty do A týmu. Posílíme i obchodní tým, abychom ještě víc propagovali fotbal a sehnali další partnery pro klub, například z řad drobných podnikatelů a živnostníků. Chceme také hledat nové partnery pro případné využití prostor v jižní a východní tribuně stadionu, abychom celý areál ještě více oživili.
Ale Teplice vždy doplňovaly A tým právě svými odchovanci.
Myslím, že bychom mohli ještě víc. I to je propagace klubu a mládeže. A když vás to stojí úsilí a prostředky, proč se nesnažit hráče vytahovat. Z mládežníků se v poslední době dostali do áčka M. Lüftner s L. Takacsem… je to dobře nastartované. Trenéři postupně dávají šanci dalším mladým hráčům, například D. Richter a D. Laňka jsou určitě velkým příslibem. Co je určitě důležité, že se naši mladí hráči dostávají do reprezentačních výběrů už od U16 a výš. Jenom namátkou bych jmenoval P. Ondráška, M. Richtera, M. Bílka. Chceme vybudovat tréninkové středisko mládeže a koncepci připravuje fotbalový svaz. Je škoda, že nám v tom nepomáhá město. Pomáhá Ústecký kraj a jedna z mých prvních cest vedla právě k hejtmanovi, protože my si vážíme toho, když tyto instituce pomáhají v tom, aby se děti nikde neflákaly, nebraly drogy a namísto toho dělaly nějaký sport, protože to není jen o fotbale.
Chystáte nějaké obměny týmu na jarní část ligy? Během zimy se odehrávají přestupy, máte někoho v hledáčku?
Vy čekáte, že vám řeknu jména (smích)
To by bylo ideální…
Debaty o posilách vedeme velmi často a věříme, že se něco podaří.
A jak to vlastně funguje? Přijde za vámi trenér Ščasný a řekne: Teď jsem viděl bezvadného hráče, toho chci, kupte mi ho?
Tím, že trenér Ščasný je ve fotbale už dlouho, je to zkušený trenér, má spoustu kontaktů, a díky němu se do Teplic do stala spousta hráčů. Bavíme se o tom, koho přivést, a je důležité, aby se skloubilo i to, že tady máme dost zahraničních hráčů.
To máte. A trochu to vypadá, že éra před trenérem Ščasným patřila hráčům z bývalé Jugoslávie a jeho éra paří Afričanům – Salami, Litsingi…
Víte, proč to tak je? Za trenéra Plíška, který před Teplicemi trénoval v Bosně, k nám chodili hráči z téhle oblasti. Pak přišel trenér Ščasný, který trénoval mimo jiné i v Maďarsku, a ten si vybral hráče i odtamtud. Příkladem jsou právě Litsingi a Salami.
V roli ředitele jste jako první mediální přestřelku řešil to, že Aidin Mahmutovič řekl novinářům, že v Teplicích už nechce být.
Je to dobrý hráč. Mluvili jsme s ním se sportovním ředitelem a řekli jsme si, že tady odehrál spoustu dobrých let, že je teď po zranění a musí začít hrát, a pokud chce odejít a bude dobrá nabídka, že ho pustíme. A dohodli jsme se. A za dva dny buch – tiskovka a on tam řekne, že tady být nechce.Ale už se k tomu nechci moc vracet, důležité je, že jeho výkonnost jde opět nahoru, že pracuje pro tým.
Když je teplický tým sestavený z Čechů, Kapverďanů, Afričanů… jak se řídí taková parta?
Věřím, že to není jednoduché. Trenér to zvládá docela dobře. Někteří neumějí česky, někteří naši hráči neumějí anglicky, a když se půlka lidí nemůže bavit s tou druhou, je to obtížné.
Jak trenér nadává? Česky?
Asi česky, možná i anglicky,já jsem u toho zatím nebyl.Ale oni určitě poznají, kdyžje naštvaný.
Příští rok slaví klub sedmdesáté narozeniny. Chystáte nějaké oslavy?
Chceme vydat knížku 70. let žlutomodré radosti a 115 let teplického fotbalu, protože chceme zmapovat i dobu před druhou světovou válkou, o které se dosud nemluvilo. chystáme výstavu fotografií a artefaktů, pozveme osobnosti teplického fotbalu a připravujeme řadu zajímavých akcí, nechte se překvapit.
Moje nej…
Číslo: 14
Jídlo: rajská s deseti
Politik: nemám
Hudba: Pink Floyd
Záliba: fotbal
Citát/krédo: Nechci slevu zadarmo.
Profil:
Petr Hynek se narodil 20. 11. 1962 v Teplicích a v mládežnických kategoriích hrál fotbal za teplický klub. V roce 1986 dokončil VŠCHT a nastoupil jako technolog do tehdejšího Sklo Unionu. Po roce 1990 začal řídit plánování výroby v závodu Řetenice a později obchodní oddělení. Řídil dceřinou společnost AGC Processing a pro AGC pracoval také v Polsku a na Slovensku. Deset let byl členem dozorčí rady FK Teplice a po smrti Františka Hrdličky se stal ředitelem klubu. Je ženatý a má tři syny.
Martina Seewaldová
Přidat komentář