Tepličan Patrik Pikeš se našel v bojových sportech, ve kterých sbírá jedno ocenění za druhým. Je dokonce světovým šampionem. Chce uspět v populárním MMA a sní o Oktagonu. Jeho vzorem je tvrďák Karlos Vémola.
Kdy jste začal bojovým sportům věnovat? Co byl ten prvotní impuls?
Ten impuls jsem měl vlastně od malička. Můj brácha chodil na thaibox a mě se to líbilo také, jenže rodiče se o mě báli, tak jsem nakonec skončil na aikidu, kde jsem byl tuším asi od 6 do 9 let. Pak tam byla pauza v podobě fotbalu, následně od patnácti let jsem dělal na vysoké úrovni powerlifting a konečně, od osmnácti let jsem začal s MMA.
Takže jaký druh bojového sportu konkrétně děláte? Nebo je jich více?
Dělám MMA, což znamená, že se musíte umět prát jak nahoře, tak dole. Součástí MMA je kickbox, wrestling, box, judo, grappling, což je boj na zemi. No, a jelikož jsem začal s tímto sportem docela pozdě, tak se snažím dost vyzápasit i v těchto jednotlivých disciplínách. Často teď jezdím do zahraničí, abych se setkával s tou největší konkurencí, která mi odhalí případné chyby a já tak vím, na čem dál pracovat.
Kterého sportovního úspěchu si zatím nejvíc ceníte?
Určitě je to výhra na Mistrovství světa v kickboxu ve Slovinsku v roce 2022, následně 2. místo na Mistrovství světa v roce 2023 a 2. místo v grapplingu v Liverpoolu na prestižní soutěži tento rok v lednu.
Jak vaše úspěchy vnímají doma? Nebojí se o vás?
Jsou za mé úspěchy určitě rádi a jsou hrdí, oni vidí, že tím žiju, že do toho dávám naprostý maximum. Jsou mi v tomhle plnou podporou. Když mám zápas, většinou koukají i online, mamka teda úplně nezvládá živé vysílání, ale minimálně se snaží každou vteřinu obnovovat výsledky na internetu (smích).
Být úspěšný není asi zadarmo. Kolik času vám trénink zabere?
Mám minimálně dvanáct tréninků týdně s tím, že jeden den v týdnu si dávám od tréninků volno. Dvakrát týdně jsem z toho ve fitku, pak tam mám tréninky wrestlingu, kickboxu, boxu, komplexního MMA, podle toho, na jaký zápas se zrovna připravuji, někdy přidám víc kickboxu, někdy naopak wrestlingu. Tréninky MMA mají ale pořád přednost a jsou tou hlavní náplní týdne.
Jak je takový trénink obtížný a jak probíhá?
Intenzita tréninku se u mě mění podle toho, v jaké fázi přípravy jsem. Čím blíž jsem k zápasu, tím více přidávám na intenzitě a ubírám na objemu. Což pro mě znamená, že tréninky jsou kratší ale za to vyčerpávající. Tréninky většinou probíhají v kolech, ve kterých se zápasí. Mé zápasy většinou mají kola po třech minutách a minutovou pauzu. Takže celý trénink se jede na tomto principu. Těch kol se samozřejmě odjede daleko víc, jak v zápase, ale v zápase to vnímáte úplně jinak. Daleko rychleji se unavíte, protože tam máte spoustu faktorů, které na tréninku jen tak nepocítíte.
Musíte dodržovat i nějakou speciální životosprávu?
Určitě se hlídám, potřebuji mít pořád přehled o tom, kolik vážím, kolik přijmu bílkovin, sacharidů a tuků. Ale taky se nebojím si dát něco sladkého, přeci jen mám obrovský výdej a nějaká ta maličkost mi naopak pomůže při výkonu v tréninku, když se to dobře načasuje. Pak se taky snažím nejíst na večer, aby se tělo mohlo soustředit na spánek a ne na trávení. Což ne úplně vždy vyjde, jelikož mi někdy trénink skončí až ve 21:00 hodin a já se po tréninku prostě najíst musím (smích).
Bojové sporty jsou určitě finančně náročné. Máte třeba nějaké sponzory nebo si vše financujete sám?
Samozřejmě. Chodím pravidelně do práce a sponzory naštěstí nějaké mám a tímto bych jim i chtěl poděkovat za podporu.
Jaké jsou vaše sportovní plány. Čeho byste chtěl dosáhnout?
Dostat se do Oktagon MMA – což je profesionální organizace a Evropská jednička v MMA. Každým dnem se s touhle myšlenkou probouzím, stane se to.
Dá se bojovými sporty uživit?
Živit se tím určitě dá, minimálně z pozice trenéra. Pokud jste ale opravdu skvělý zápasník, jímž se hodlám stát, dají se i z pozice zápasníka vydělat dost pěkné peníze.
Máte nějaký sportovní vzor?
Karlos Vémola, člověk, co si to opravdu vydřel a co se týče přístupu ke sportu. Dost se v něm vidím.
Děláte i jiné sporty?
Raději dělám pouze MMA, ať neriskuji zranění ještě někde jinde, minule mě kamarád tahal na led, že si prý zabruslíme… Neuspěl (smích).
Kde vlastně trénujete?
Primárně trénuji v pražském gymu Reinders MMA, pak soukromé tréninky kickboxu s Martinem Podluckým a co se wrestlingu a grapplingu týče, ten ladíme s Jirkou Špiklou v Ústí nad Labem. Nedílnou součástí každého zápasníka je také silová příprava, která probíhá ve Fitness Fontána, má skvělé prostory a zázemí a odtrénuji si tam vše, co potřebuji.
Jak jste na tom s nervozitou před zápasem?
Jakmile nastane den zápasu, už po probuzení cítím, jak mám zvýšený tep. Tělo ví, že jde do boje. Když jsem začal zápasit, tak jsem byl nervózní už jen z toho samotného stavu, postupem času jsem se dopracoval k tomu, že je to přirozené a naopak mi to v zápase pomůže k tomu, že předvedu ještě lepší a koncentrovanější výkon.
Jaký máte cíl pro tento rok?
Vyhrát Mistrovství v MMA, vyhrát Mistrovství světa v kickboxu a hodně se vyzápasit. Mám představu takovou, abych zvládl aspoň dva závody za měsíc.
Daří se vám to plnit?
Ano, už koncem ledna jsem se umístil na druhém místě v Anglii na prestižních závodech organizace Grappling Industries a následně týden na to jsem měl mezinárodní závody v Praze, které jsem vyhrál.
Jste Tepličan, jaký máte k městu vztah?
Do Prahy na tréninky jezdím fakt často a mezi tréninky v Praze i dost času trávím. I tak musím říct, že za Teplice bych to nikdy nevyměnil, mám to tady fakt rád a chci tady jednou i něco vlastního vybudovat.
Máte tu nějaká oblíbená místa?
Do svých čtrnácti let jsem bydlel na vesnici v Drahkově, je tam jedno hřiště, kde je dřevěná houpačka, tak tam si občas jen tak sednu a „vypnu“.
Máte čas i na jiné koníčky než je sport?
Čas by se určitě našel, ten je otázkou priorit, je to spíš o tom, že nic jiného dělat vyloženě nepotřebuji, ať už kvůli opatrnosti vůči zranění, tak proto, že na to stejně většinou po mých trénincích nemám energii. Ale jednou, až budu mít po kariéře, si to všechno vynahradím.
A co osobní plány do budoucna? Určitě jich máte plno.
Mít jednou svou vlastní tělocvičnu, zabezpečit svou rodinu, postavit si dům. Taky občas přemýšlím o tom, mít svou vlastní kavárnu, kam by si lidé chodili odpočinout a načerpat energii.
Přidat komentář