Pro to, abyste viděli umění těch nejznámějších českých malířů, není vůbec potřeba jezdit do Prahy. Spousta uměleckých skvostů je i u nás na severu. Tak například od prosince můžete v teplickém muzeu navštívit výstavu, na které uvidíte obrazy Jana Zrzavého, Jiřího Trnky, Václava Špály a dalších.
Výstava s názvem České moderní umění 1922 – 1980 se koná u příležitosti 120. výročí založení muzejní společnosti v Teplicích. Vystavené obrazy reprezentují různé způsoby, jakými teplické muzeum do svých sbírek získává umělecká díla
Zamotaná historie Erbanovy sbírky
„Naskytla se výborná příležitost, že skupina 42 obrazů, které je na výstavě také možné vidět, se konečně s plnou platností dostala do majetku Ústeckého kraje, potažmo tedy Regionálního muzea v Teplicích. Historie těchto obrazů je nesmírně pestrá,“ vysvětluje ředitel teplického muzea Bohuslav Boček.
Mluví o největší části výstavy, tzv. Erbanově sbírce. Jde o kolekci špičkových děl českého umění 20. století, kterou shromáždil Ctibor Erban. Muž, jehož život je zosobněním historie střední Evropy v minulém století. Narodil se na jeho začátku v Maďarsku v židovské rodině jako Tibor Erdélyi. Vystudoval medicínu a pracoval jako lékař, mimo jiné i v Československu.
Po vypuknutí 2. světové války byl kvůli svému původu uvězněn v koncentračních táborech, kde ztratil celou rodinu. Po válce se přesunul do Čech, kde také přijal nové jméno Erban. Bez zajímavosti také není, že v 50. letech vstoupil do KSČ, odkud ale za několik let opět vystoupil a nesl za to pochopitelně následky. Od roku 1960 žil v Hrobu u Teplic. Během života se mu podařilo vytvořit velmi rozsáhlou a jedinečnou kolekci českého moderního umění.
Po jeho smrti v roce 1975 byla sbírka rozprodána různým vlastníkům. Dodnes není jasné, jak moc obsáhlá byla. Část Erbanovy sbírky, která je dnes v teplickém muzeu, má za sebou složitý soudní proces. Čtyři desítky obrazů si totiž zakoupila Anna Mikleová. Ta je prodala muži, který obrazy ještě před zaplacením Mikleové prodal dál se ziskem. Porušil tak zákony socialistického státu, který proto překupníkovi umělecká díla zabavil a svěřil do péče muzeu v Teplicích. Po roce 1989 se Anna Mikleová obrátila na soudy, s tím, že prodej obrazů byl neplatný a že je chce od státu vrátit. Po dlouhých soudních sporech, které vedla se zřizovatelem Regionálního muzea Ústeckým krajem, nakonec obrazy připadly kraji.
Stalo se tak takzvaným institutem vydržení. Spory se prostě táhly tak dlouho, až obrazy muzeu, které se o ně celou dobu v dobré víře, že jejich majitelem, staralo, nakonec připadly. Hodnota těchto děl se odhaduje na mnoho milionů korun. „Myslím, že patří k našim nejcennějším našim souborům a já bych se dokonce tak trochu pateticky odvážila říct, že to patří k takovému národnímu bohatství,“ hodnotí sbírku kurátorka výstavy historička umění Bohuslava Chleborádová.
Zlatá šedesátá
Druhou část výstavy představují díla opět předním jmen českého výtvarného světa šedesátých let. Jan Koblasa, Vladimír Komárek, Čeněk Pražák, Jiří John a další. „V šedesátých letech se Teplice dostaly na výsluní uměleckého dění v tehdejším Československu a muzeum tehdy pořádalo sérii výstav, které prezentovaly to nejmodernější, co mohla výtvarná scéna nabídnout.
Vystavovaní umělci pak muzeu některá svá díla darovali,“ vysvětluje původ kolekce Bohuslava Chleborádová.
Tepličtí autoři
Na výstavě nechybí ani díla významných teplických umělců. Sousedství s pracemi předních výtvarníkům jim vůbec neškodí. Naopak, vnímavý návštěvník možná s překvapením zjistí, jak zajímavý autoři v severočeských lázních působili.
Mezi nejoriginálnější určitě patří Josef Honys, představitel experimentální poezie a výtvarného umění, který vystavoval především v zahraničí. V současné době se jeho dílům znovu dostává pozornosti.
Výstavu České moderní umění 1922 – 1980 si v jízdárně teplického zámku můžete prohlédnout až do začátku března.
Veronika Kindlová
Přidat komentář