FK Teplice slaví v letošním roce sedmdesát let od svého založení. Základní kámen novodobému teplickému klubu byl položen 7. června v hotelu Dittrich, kde se sešli čtyři otcové zakladatelé. Po uběhnutí sedmdesáti let si klub toto výročí připomíná rozsáhlou výstavou, která byla k vidění v jízdárně teplického zámku a nyní se přesouvá do obchodního centra Galerie Teplice.
To však nebude v rámci oslav sedmdesáti let z daleka všechno, chystá se také rozsáhlá kniha, která stejně jako výstava nemapuje pouze 70 let klubu, ale také předválečnou historii Teplitzeru FK. Křest knihy proběhne 18. července na teplických Stínadlech.
Proč právě v tento den? Na Stínadlech se totiž v tento den chystají velké oslavy 70 let klubu, dojde na zápas starých gard FK Teplice a SG Dynamo Dresden, poté budou oceněni významní hráči a funkcionáři z historie klubu, zazpívá velký teplický fanoušek Václav Neckář a dojde také na předligovou generálku proti A mužstvu Dynama Dresden.
Teplický tým navíc tento zápas odehraje v retro dresech, které budou stejné jako ty, ve kterých vstupoval ve čtyřicátých letech do nejvyšší soutěže. Limitovaná edice 70 kusů těchto dresů navíc bude jen v tento den v prodeji ve fanshopu na stadionu.
V okolí stadionu bude připraven také doprovodný program. Den před oslavami výročí klubu na teplickém stadionu dojde ještě na jednu atrakci pro fanoušky, bude připraven den otevřených dveří, při kterém bodou jednotlivé části stadionu popisovat sami hráči, poté také otevřený předzápasový trénink A mužstva a na závěr i autogramiáda. Na to všechno se můžete v létě těšit v rámci oslav 70 let klubu.
V létě vyjde nová kniha o FK Teplice!
U příležitosti významného výročí klubu vyjde také nová kniha o teplickém fotbale. Na té se v těchto dnech ještě usilovně pracuje, ale už nyní si můžete přečíst krátkou ochutnávku. Samotná kniha se bude křtít 18. července u příležitosti oslav 70 let klubu a ve stejný den půjde také do prodeje.
Výstava měla obrovský úspěch, přesouvá se do Galerie Teplice
Výstava FK Teplice „70 let žlutomodré radosti, 115 let fotbalu v Teplicích a fotbal objektivem Zdeňka Traxlera“ zaznamenala v měsíci květnu v Jízdárně teplického zámku obrovský úspěch v podobě velké obliby návštěvníků. Už v polovině května výstavu navštívilo přes tisíc návštěvníků, celkem jich nakonec bylo přes dva tisíce.
Toto číslo je v rámci těchto výstav, které v Regionálním muzeu v Teplicích probíhají, velmi vysoké. „Naším cílem bylo, aby právě tisíc návštěvníků bylo pokořeno během celého měsíce. Povedlo se to již v jeho polovině, čehož si moc ceníme,“ pochvaloval si manažer marketingu a PR FK Teplice Martin Kovařík. Tisícím návštěvníkem se stal Václav Neufus z Lysce, kterému v sobotu před utkáním s Příbramí pogratulovali a předali dárkové předměty od FK Teplice Jiří Dušek a Pavel Nohál, spoluautoři výstavy.
„Na fotbal chodím od roku 1957 a nejvíce vzpomínám na předkolo Ligy mistrů s Dortmundem,“ krátce se svěřil fanoušek Václav Neufus. Výstava mapující nejen 70 let FK Teplice, ale také předválečné období fotbalu v Teplicích sice už uzavřela své brány v teplickém zámku, ale pro její velký úspěch se chystá přesun do obchodního centra Galerie Teplice, kde bude výstava k vidění od 13. června až do 12. července. Výstava odstartuje právě 13. června autogramiádou bývalých i současných hráčů a dalším doprovodným programem, o kterém bude klub informovat na svých webových stránkách.
O besedy k výročí FK Teplice byl velký zájem
V rámci výstavy k výročí FK Teplice probíhaly také historické besedy k jednotlivým obdobím klubu a o tyto besedy
byl, stejně jako o výstavu, velký zájem. Na první besedu zavítali nejstarší bývalý hráč pan Josef Říha, bývalý vynikající brankář i trenér Slavoj Havlíček a pak také synové zakladatelů klubu pánů Archmanna a Cajthamla, kteří vzpomínali na první roky po založení klubu. Druhé besedy se účastnili Václav Kameník, Jaroslav Melichar, František Franke a bývalý trenér František Cerman.
Ti pro změnu probírali sedmdesátá a osmdesátá léta. Na modernější dějiny pak došlo v poslední dvou besedách, na nejslavnější období narazila ve třetí besedě čtveřice Pavel Verbíř, Michal Doležal, Josef Pešice a dr. Ing. Štěpán Popovič, Csc. a na poslední roky pak v té poslední Admir Ljevakovič, Štěpán Vachoušek, Eduard Poustka a Petr Rada.
Z historie klubu:
Unikátní start
Teplický fotbalový klub vznikl záhy po ukončení druhé světové války. Tehdy, na začátku května 1945, se v hotelu Ditrich sešli čtyři „otcové zakladatelé“ a rozhodli se: Teplice musí opět mít svůj fotbalový klub. Před II. světovou válkou v Teplicích působil německý klub Teplitzer F.K. Byl to klub, jenž hrál v I. československé lize a proslul také svou výpravou na jihoamerický kontinet, kde hrál dokonce s reprezentací Argentiny.
Pánové Rudolf Cajthaml, Václav Anft, Josef Jirásek a Zdeněk Šteflík tehdy v roce 1945 položili základy moderní, nyní již ryze české historie teplického fotbalu. A byl to začátek více než úspěšný. Ještě v témže roce začal Fotbalový klub Teplice hrát pod hlavičkou SK TepliceŠanov a během prvních tří let se dostal do nejvyšší sou těže, čímž vytvořil unikátní rekord. Takhle rychle mezi elitu se žádný nový klub nedostal! Nebyl to ale jen rychlý postup, čím teplický klub na sebe upoutával pozornost.
Tepličtí do své taktiky zařadili – na tehdejší dobu – zcela převratnou novinku. Začali hrát takzvaným tzv. „WM systémem“, tedy způsobem, kterým se v českém vrcholovém fotbale začalo hrát až později (sestava hráčů, připomínající na sebe navazující písmena W a M).
Rychlé změny
Po prvních třech letech nastává období rychlého střídání názvů i partnerských podniků, zastřešujících klub. V roce 1948 začínají Teplice hrát pod novým názvem Sokol, o rok později již vystupují jako Technomat. Po dalších dvou letech, v roce 1951, změnil klub název
na Vodotechnu, v roce 1952 na Ingstav a konečně v roce 1953 na Tatran a po „delší době“, v roce 1960, klub přijal další název Slovan. Přestože teplický klub tak rychle střídal partnerské podniky, stále si držel vynikající formu a hrál v I. lize (v roce 1952 skončil na třetím místě). Jak se však ukázalo, nebylo mu to nic platné.
Temné časy
Rok 1953 byl pro fotbalový klub rokem černým a odstartoval desetiletí bez účasti ve vrcholové lize. Klub byl totiž na konci roku 1952 na základě reorganizace tělovýchovy vyřazen z I. ligy, kde se tehdy nacházel na výtečném třetím místě. Musel tedy od roku 1953 startovat o soutěž níže. Důvod k vyřazení z ligy byl zcela paradoxní. Existovaly dva „Tatrany“, jeden prešovský (hrál na 6. místě) a teplický.
A dva Tatrany proti sobě, jeden český a jeden slovenský, to v tehdejších dobách bylo nemyslitelné. Teplický klub byl poslán dolů a prešovský klub pokračoval v I. lize. Jedenáct let trvalo teplickým fotbalistům, než se vrátili do I. ligy a odstartovali zatím nejslavnější období své existence. Součástí, nedílnou podmínkou a vlastně prvním krokem k této slavné éře bylo v roce 1966 rozhodnutí klubu přijmout nabídku ke spolupráci od místních skláren a přejmenovat se na TJ Sklo Union Teplice. Tím začala spolupráce, která s jedním přerušením trvá dodnes.
První „skleněné“ období
U konce let šedesátých stála štěstěna na straně Teplických. V té době už měly Teplice vyzrálý fotbalový tým, předvádějící jeden z nejpohlednějších a nejúčinnějších fotbalů široko daleko. Teplice v této době hrály výborné zápasy, a to jak na domácím hřišti, tak i venku. A ani zahraniční zápasy nebyly v té době žádnou výjimkou. Například v roce 1969 teplický fotbal demonstroval svou sílu pod hlavičkou Český lev, kdy klub exceloval na exhibičním turnaji v Jižní Americe.
V roce 1975 přivezli i nejcennější trofej z Teheránu, kde se hrál turnaj s mezinárodní účastí. V české lize byl klub úspěšný v roce 1971, kdy skončil na třetím místě. V témže roce se zúčastnil i prvního kola Poháru UEFA. Teplické mužstvo se stalo také finalistou Českého poháru 1973, vítězem Českého poháru a finalistou Československého poháru v roce 1977. 9. května 1973 dostal fotbalový klub opravdu výjimečný „dárek“ – nový stadion. Stadion, který musel být dokončen – z ideologických důvodů, stejně jako jiné významné stavby – k výročí „osvobození Rudou armádou“, tedy k 9. květnu; ale přesto všechno to byl v té době nejmodernější stadion.
Stadion byl dlouhou dobu chloubou celého českého fotbalu, a to i přes uspěchané dokončení celé stavby. Že měli tepličtí fotbalisté dobrou pověst i ve světě, dosvědčuje fakt, že slavnostního otevření se zúčastnil i tehdejší prezident FIFA, anglický lord Stanley Rous.
Mezihra
Název klubu byl se jménem Sklo Union spojen až do roku 1991. Po tomto roce se však přídomek Sklo Union z názvu klubu vytratil. Po fúzi teplického klubu s VTJ Žatec vznikl FK VTJ Teplice. Poté klub koupil podnikatel Frydrych, který klub přejmenoval – jak jinak – na FK Frydrych Teplice. Když nebyly splněny sliby ani smluvní závazky ze strany jmenovaného podnikatele, přišlo opět na řadu osvědčené spojení se sklárnami, v té době již společností Glavunion, a.s. (současný AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group).
Druhé „skleněné“ období
Nový majitel se rozhodl v Teplicích vybudovat moderní a především profesionální klub. FK Teplice proto změnil strukturu občanského sdružení a založil obchodní společnost. Nejdříve to byla společnost s ručením omezeným, která se začátkem roku 1997 přeměnila ve společnost akciovou. Majoritním vlastníkem a stěžejní konstrukcí fotbalového klubu je stále společnost AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group.
Mimochodem, od svého vzniku společnost každým rokem podstupuje audit roční uzávěrky a pokaždé se stejným výsledkem: bez výhrad. K profesionálnímu fotbalu patří i profesionální zázemí. Postupná rekonstrukce stadionu vyvrcholila zastřešením východní a jižní tribuny a výstavbou umělé travnaté plochy v areálu stadionu. Fotbalový stadión Na Stínadlech se tak řadí mezi nejmodernější a nejbezpečnější stadiony v České republice a Evropě vůbec a splňuje všechna kritéria UEFA pro pořádání pohárových a reprezentačních zápasů.
Ukázka z knihy:
V zimě explodovala na Stínadlech bomba. Naštěstí nikoli skutečná, nýbrž přestupová. Teplický dres svlékl po dlouhých jednadvaceti lety gólman Jiří Sedláček. A neloučil se zrovna v dobrém, do Spartaku Ústí nad Labem odcházel po ostrém střetu s trenérem Mirkou. Už předtím dával tehdy šestatřicetiletý brankář, československý reprezentant, najevo, že mu Mirkovy trenérské metody nejsou blízké a že k nim má nemálo výhrad.
Kritického dne „Hafan“ neboli „Sedy“ odmítl po tréninku absolvovat rehabilitaci v nepřiměřeně chladné vodě. Z obav o zdraví své i spoluhráčů vyzval jakožto šéf kabiny k bojkotu bazénku i další hráče. Ti ho poslechli, do vody nevlezli… Kouč Mirka si to vzal osobně, jako vzpouru. A postavil vedení klubu před tvrdou volbu – jeden z nás dvou musí pryč. Pokud podržíte Sedláčka, končím. Vedení Sedláčka nepodrželo, a tak se „Sedy“ sebral, vyklidil skříňku v šatně a zanedlouho už hájil branku ústeckého rivala. Jak pikantní, dokonce ve stejné soutěži.
Přidat komentář