Jak jsme si vlezli do leknínu

Foto: Senzační senioři Teplice
  •  

Tepličtí Senzační senioři si užívali další akci. Naše říjnové povídání s Helenou mezi knihami bylo trochu poznamenáno podzimní nostalgií – málo platné, přicházející dušičkové období se sychravým počasím nás zpomaluje a po tom letošním horkém létě je to dost náročný „sešup.“ Adaptace na zimu se ale určitě podaří, ostatně stejně jako každý rok, nám ani nic jiného nezbývá.

Ti z nás co si minule stihli udělat testíky na temperament, s potěšením zjistili, že jsou „v normálu.“ Znamená to, že v sobě obsahují přiměřený mix sangvinika, cholerika, melancholika i flegmatika a citovou i racionální část své osobnosti mají cca vyrovnanou. Což je zcela v pořádku, protože kdyby pánbůh chtěl mít na světě jen čisté sangviniky, choleriky, melancholiky a flegmatiky, tak by to určitě zařídil. Nicméně, moudré by to nebylo a zábavné asi taky ne.

Oni si tyhle psychologické kategorie na sebe vymysleli sami lidi, v touze, se trochu víc poznat. Ale záležitost je složitější než se na první pohled zdá, protože k našemu vnitřnímu nastavení, s nímž přicházíme na svět, přibíráme během života další vlivy, které nás formují – genom, výchovu, prostředí, vzdělání, kulturu a podmínky, v nichž vyrůstáme, věk, díky němuž nejen stárneme, ale se i vyvíjíme atd., atd….. takže třeba při pohledu na Hispánce a Skandinávce je na první pohled zřetelné, kdo z nich je introvert a kdo extrovert. I když výjimky potvrzují pravidlo.

Zkrátka, pro jednotlivé kategorie je teoreticky definován soubor charakteristických vlastností, ale v každíém člověku se stejně ve finále individuálně smísí a překryjí.


Senzační senioři Teplice

 


  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*