Najíst se v historické části Teplic není nic obtížného. Na Zámeckém náměstí si přesně v poledne volím restauraci příslovečně nazvanou U zámku.
Asi proto, že je díky zahrádce, kterou zde před příchodem zimy ještě nestačili odstranit, nejviditelnější. Mají i obědové hotovky, ke kterým láká přistavená tabule. Na ní mě na první pohled zajme dnešní nabídka řeckých biftečků s balkánským sýrem. Je to pro mě tak záhadný název, a tím i lákavý, že se rozhodnu vypustit záludnou otázku na doporučení. Můj výběr je dnes jasný.
Ačkoli je doba oběda, v restauraci je téměř prázdno. To nebývá dobré znamení, ale možné je, že si spousta lidí vzala mezí státním svátkem a víkendem volno, a tak prostě tolik hostů nepřichází. Rychle stačím ještě nakouknout do jídelního lístku s poledním menu, který mi leží na stole. Druhým dnešním jídle je kuřecí soté. Vše doplňují trojice stálých jídel, která mají každý den. Sladké povidlové knedlíky, kuřecí řízek nebo smažený sýr. Jednoznačně zůstávám u výběru, který jsem si zvolil ve dveřích.
Číšnice je u mne ve velmi krátké chvíli, příliš toho ani v té chvíli na práci nemá. Zeptá se, zda si chci dát i polévku, kterou nabízejí. Je na výběr malá a velké porce. Volím tu menší a objednávám ještě kolu. Ta je k polednímu menu za zvýhodněnou cenu. Vodu můžete dostat zdarma.
Polévku a pití dostávám velmi rychle. Kuřecí vývar se zeleninou je horký s kusy masa, zeleniny a kapáním. Asi by mu slušelo nějaké zelené polévkové koření na vrchu. Pro mne je dostatečně ochucený, ale ze zvyku hledám sůl a pepř. Na stole bohužel chybí. Pokud bych koření chtěl, musel bych si přivolat obsluhu. Na jedné z polic restaurace vidím, že je přichystané. Buď je dnes zapomněli roznést, nebo jsou bohužel jen na požádání. V okamžiku, kdy se dostávám do poslední třetiny porce polévky, začínám pociťovat zradu. Polévková miska je opravdu hodně malá a lžící polévku u dna nenaberu. Tak ji musím celou dobu velmi hluboce naklánět, abych se k ní dostal. Během jídla zaznamenávám, že si někteří hosté zapalují. I tady se smí během oběda bohužel kouřit. Naštěstí se zdá, že klimatizace funguje docela dobře, kouř cítím jen slabě.
Krátce po polévce mi přistávají na stole biftečky. Tedy ony jsou to spíše karbanátečky, na kterých je nasypaný balkánský sýr. S opečeným bramborem, zelnými saláty a řeckými tzatziky. Zelenina je dobrá, i když bílé zelí možná trochu moc kmínové, tedy na můj vkus. Zkusím karbanátek. Je velmi chutný a rozhodně ne plný strouhanky. Nikdo ho neošidil. Nakonec ale narážím na jednu zradu tohoto pokrmu. Protože kuchař mleté maso dochutil akorát a je samotné dobré, v kombinaci s trochu větším množstvím balkánského sýra navrchu je prostě moc slané. Je třeba si na to dávat pozor. Pak již nemám pokrmu co vytknout.
Ještě zamířím na toalety. Nejdříve na nich nejde rozsvítit, když se mi to povede, začínám litovat. Můj dosud docela dobrý pocit se rázem mění. Není zde neuklizeno, ale ty záchody pamatují snad ještě vládnutí jedná strany. Na dlaždicích je vidět zažraná černota, jinde opravy a neočištěná malta. Pisoáry jsou místy uštípnuté a přívod vody k nim celý rezavý. Místo raději rychle opouštím.
Když přivolám číšnici, hodinku ukazují, že jsem zde strávil 25 minut, což svědčí o tom, že to zde jde rychle. Za oběd platím 110 korun.
V restauraci se lze docela dobře najíst a kuchař svoji práci evidentně zdá. Dojem kazí několik detailů, třeba to koření na stole by určitě chybět nemělo. Jedna rada, toaletám se tady určitě vyhněte, takhle by v moderní restauraci v centru lázeňského města určitě vypadat neměly. Dokud se to nezmění, již sem nikdy nepřijdu.
Přidat komentář