Jako vůbec první auditor z japonské centrály sklářského koncernu AGC působí nyní v teplickém závodu dvaačtyřicetiletý Atsushi Hasegawa.
V Teplicích a vůbec v České republice se mu líbí. Je tady podobné klima jako na ostrově Hokkaidó, kde vyrůstal. A jak vnímá české zaměstnance? Jsou prý podobní těm japonským.
Vítejte v České republice, jak se vám u nás líbí?
Jsem tady velmi spokojený, ze spousty důvodů…
VIDEOVZKAZ: „Zdravím všechny v Teplicích. Mé jméno je Atsushi Hasegawa a byl bych velmi rád, kdyby vás po přečtení mého článku Japonsko zaujalo. Prosím, užijte si ho (článek).“
Z jakých, například?
Líbí se mi klima v České republice, je podobné jako na ostrově Hokkaidó, kde jsem vyrůstal. A také je tady levno (smích).
Levněji ve srovnání s Japonskem?
Ano, ve srovnání s Japonskem je tady ve většině případů levněji. Když nakupuji v obchodě, ceny jsou nižší než v Japonsku. Speciálně pivo, to máte opravdu levné. Rozdíl nejspíš vzešel z daňového systému. V Japonsku je mnohem více daní a například cenu zmíněného piva tvoří z poloviny právě daň.
Bydlel jste i v Teplicích. Co říkáte městu?
Teplice se mi líbí. S padesáti tisíci obyvateli je to poměrně velké město. Je tady hezká příroda a líbí se mi i vyváženost mezi přírodou a průmyslem. V Teplicích a okolí je spousta závodů AGC, proto občas potkám někoho v oblečení s logem firmy- jsem pak hrdý, že pracuji pro tak velkou společnost. Zámecká zahrada, historické památky, pamětní desky a socha Beethovena také upoutaly mou pozornost. Ukazují, že Teplice mají ohromnou historii – je zajímavé vidět město i z tohoto hlediska.
Byla s vámi už v Teplicích i vaše rodina?
Ano, a nejen v Teplicích- navštívili jsme například Dubí, kde byl festival pořádaný tamní porcelánkou. Líbilo se jim tady.
Jak si závody AGC v Řetenicích i Chudeřicích vedou v rámci celého koncernu AGC?
V porovnání produkce jsou srovnatelné s jakýmikoli ostatními závody AGC na světě. Ale zrovna AGC Automotive v Chudeřicích patří se svými 2700 zaměstnanci mezi jeden z největších závodů celé skupiny AGC.
Je rozdíl mezi zaměstnanci AGC v Japonsku a v České republice? Ve výkonnosti, přístupu k práci …
Necítím žádný rozdíl mezi českými a japonskými zaměstnanci. Češi jsou při práci poměrně puntičkářští a důslední. Japonci a Češi mají jako zaměstnanci stejnou mentalitu. Znám mentalitu zaměstnanců z Indonésie nebo Filipín a někdy jsou velmi neslušní- na jednání chodí klidně o 15 minut pozdě a podobně…
Trošku mě zarazila podobnost českých zaměstnanců s japonskými. O japonských se u nás totiž traduje, že jsou hodně zaměření na výkon, nerelaxují …
Je to pravda. Ale třeba v Japonsku není možné pracovat z domova, zaměstnanci se musí každý den dostat přeplněnými vlaky na pracoviště. Dále není běžné mít tak dlouhou dovolenou jako vy v České republice – v Japonsku je běžné mít maximálně týdenní dovolenou. Přesto je mentalita českých a japonských zaměstnanců velmi podobná.
Pracujete v AGC od roku 1997 a je to vaše první práce. Je v Japonsku obvyklé, že lidé nastoupí do jedné firmy a tam pracují celý život?
Ano, je to běžné. Poté, co nastoupíte do jedné společnosti, běžně v ní zůstáváte celý život. Ve většině případů mají společnosti více než jednu pobočku, čili zaměstnanci pracují pro jednu společnost, ale na různých místech.
Skupina AGC má jediný fotbalový klub, a to v Teplicích. Jak ho vlastně vnímá?
Je to opravdu unikátní: jediný fotbalový klub ve skupině AGC. FK Teplice zajišťuje i programy pro děti, pro zaměstnance, pro Tepličany. Společnost AGC tím na sebe částečně přebrala společenskou odpovědnost místa, kde působí. To je dobře.
A nebude teplický klub vzorem pro další města, třeba ta v Japonsku, v nichž AGC působí? Že by také měla svůj klub?
Některé japonské společnosti mají fotbalové kluby, takže ta možnost by tu asi byla, v Japonsku to není neobvyklé.
Hrajete fotbal?
Nehraji fotbal. Preferuji procházky: často chodím centrem Prahy a tamními parky.
Ale sledujete, jak si vede FK Teplice v české fotbalové lize?
Ne, bohužel. Vlastně jsem ještě neměl příležitost vidět ani jeden zápas. Stadion Na Stínadlech jsem navštívil jen jednou, a to mimo hrací dobu, když jsem doprovázel japonského velvyslance. Musím říct, že to je úžasný stadion.
AGC vyrobila skleněné střídačky na stadiony pro mistrovství světa v Brazílii, takové střídačky jsou i na teplickém stadionu, jsou někde v Japonsku?
Ano, ale není to běžný produkt AGC. Jednalo se spíš o reklamní akci.
Když jsme u skláren, máte obavy, že by mohlo ohrozit pracovní místa ve sklářství, v AGC, kdyby Čína dostala statut tržní ekonomiky v Evropské unii?
Bojím se. Čína je totiž velký konkurent. Kdyby sem investovala Čína, může to teoreticky AGC ohrozit.
A kdyby se vyrábělo v Číně a dováželo do EU, může čínské sklo cenově konkurovat vašemu?
V Číně je levná produkce, takže sklo by bylo určitě levnější. Ačkoliv cena výroby tam aktuálně stoupá… Čína tedy teď čelí tomuto problému, proto by to v budoucnu nemuselo AGC ohrozit. Ale v porovnání s japonskými cenami jsou ty čínské pořád nižší.
Setkal se tady s nepřátelstvím? Nechce se mi říct přímo s rasismem.
Nikdy.
A s nějakými jinými problémy?
V Praze na Národní třídě mi někdo ukradl peněženku. Stalo se to, když jsem jel tramvají. Když jsem si uvědomil, že mi peněženka chybí, vrátil jsem se na místo, kde jsem nastoupil a zkusil ji najít. A našel- sice bez peněz, ale se všemi doklady ležela pod nějakými odpadky v koši. Ale neříkám, že zlodějem byl Čech. Centrum Prahy je tím známé, byla to moje chyba, měl jsem být pozornější.
Je něco, co vám na životě v Čechách vadí?
V japonských obchodech bývají příjemnější a vstřícnější lidé. V českých jsou samozřejmě někteří milí a přátelští, zpravidla ale nejsou. Ale to je maličkost.
Můžete porovnat běžný život v České republice a v Japonsku?
Existuje samozřejmě řada malých rozdílů. Hlavně v bezpečnosti ve městě. Mé děti chodí do japonské školy v Praze sídlící poblíž našeho bytu a chodí do ní samy, cesta je pro děti celkem bezpečná. V Japonsku je to ale obecně bezpečnější.
A školní rok mají děti stejný jako v českých školách?
Školní rok v Japonsku začíná v dubnu. Je rozdělen na tři semestry: na konci července končí první semestr, pak čeká děti měsíc prázdnin. Od září do poloviny prosince trvá druhý semestr následovaný vánočními a novoročními prázdniny. Třetí semestr začíná v polovině ledna a končí v březnu. A japonská škola v Praze funguje stejně.
Už jste v České republice zkusil restaurace s japonskou kuchyní?
Navštívil jsem tady dvě japonské restaurace a obě měly japonského šéfkuchaře, takže kvalita jídla byla srovnatelná. Zkusil jsem i sushi v obchodním centru v Teplicích a nebylo to špatné. Chuť byla jiná, než v Japonsku, ale to je logické: Česká republika nemá moře, tak je tu problém kupovat úplně čerstvé ryby. Mám ale rád českou kuchyni, japonskou teď moc nejím.
A jaké je vaše oblíbené?
Smažený řízek s bramborem. Chutná mi i guláš s knedlíkem.
Kolik českých slovíček vlastně umíte? Už jste jich během našeho povídání řadu použil – dobrý den, guláš, krásný…
Bohužel ne dost. Ještě než jsme se přestěhovali do České republiky, češtinu jsem se učil zhruba tři měsíce. Ale nebylo to dostatečné, musím si ještě slovní zásobu rozšířit.
Jak trávíte svátky v České republice? Jako Češi nebo dodržujete i tady nějaké japonské zvyky?
Samozřejmě je pro mě a mou rodinu poměrně náročné proniknout do vašich tradic, ale pokud se o nějaké dozvíme, bereme ji jako výzvu. Snažím se je i aktivně vyhledávat, například už vím o jezení kapra s bramborovým salátem. Prodej živých kaprů na ulici nás překvapil, a to i přes to, že v Japonsku je celkem běžnou mužskou schopností zabití a filetování ryby. Dále znám velikonoční tradici, kdy chlapci šupou děvčata. Také jsem zkusil uplést pomlázku, ale je to náročné. Taky se mi líbí prvomájové políbení pod rozkvetlým stromem. Máte mnoho zajímavých tradic.
Slaví se v Japonsku Vánoce?
Většina Japonců nejsou křesťané, ale budhisté, ale ano, Vánoce slavíme. Pro nás jsou ovšem mnohem důležitější oslavy nového roku. Většinou se chodí do domu rodičů, abychom společně příchod nového roku oslavili.
Máte nějaké speciální novoroční pokrmy?
Je jich hodně, jíme například pokrm soba, v němž dlouhé nudle znamenají přání dlouhého života. Na Nový rok je stůl plný různých jídel a každé má svůj význam.
Je něco, co byste chtěl říci, a my jsme se na to nezeptali?
Rád bych poděkoval za možnost přiblížit více obyvatelům Teplic Japonsko a japonskou kulturu prostřednictvím vašeho magazínu.
PROFIL:
Atsushi Hasegawa se narodil před dvaačtyřiceti lety v Natori v Japonsku. Vyrůstal ale ve městě Yoichi na ostrově Hokkaidó. Je ženatý, má dvě dcery. Se svou rodinou nyní bydlí v Praze- Řepích, kde jeho děti studují na japonské škole.
Svoji kariéru v AGC Group odstartoval v roce 1997 v oddělení prodeje v tokijském závodu. Později nastoupil do kanceláře interního auditu. Auditoři v AGC cestují mezi třemi kancelářemi: v Japonsku, Evropě a Severní Americe. Do České republiky přiletěl na konci června 2015 jako vůbec první japonský auditor.
Přidat komentář