David Deyl: Na Vánoce budou pohádky a relax

Idol dívčích srdcí zpěvák David Deyl si předčasně dal k Vánocům dárek. Nové album V ozvěnách.

Když jsme se před skoro šesti lety potkali poprvé, vyšlo mu debutové album Hlavolam, byl na startu své kariéry, žil v Chlumci a byl svobodný.

 

Co je nového ve tvém životě?

Moc se toho nezměnilo… Snad jen budu letos zase o rok starší, ale o to moudřejší (smích). A žiji teď třetím albem V ozvěnách, které je celé o melodice s velkým orchestrem s krásnými texty, které vypovídají naše životní příběhy. Našel jsem žánr, který je mému srdci nejbližší a ve kterém se cítím skvěle. Je to classical cross-over, ve kterém využiji klasické pěvecké vzdělání a ve kterém komponuji nejvíce uvolněně.

 

Jaké jsou ohlasy na tvou novou desku?

Ohlasy jsou výborné a cítím, že dva roky práce a vše s albem V ozvěnách mělo smysl.

 

Kterou písničku máš nejraději?

Na albu jsou vybrané jen písně se silnou melodikou a baví mne všechny od 1 až 12.

 

A co lásky? Je nějaká na obzoru?

Lásku mám stále stejnou, je to přece hudba, se kterou mám intimní dennodenní vztah (smích).

 

Tvé písničky lámou dívčí srdce, tak v čem je problém?

Problém není v ničem. Já miluji a doufám, že i já jsem milován (smích).

 

Vánoce klepou na dveře, máš už nakoupené dárky?

Je pravda, že letos mám cíl koupit všechny dárky včas, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne. Dříve jsem vše nechával na poslední chvíli.

 

Kde budeš trávit Vánoce?

Vánoce jsou pro mne nejkrásnější svátky v roce a budu je trávit v kruhu rodinném. Budu se pohybovat mezi Prahou, Chlumcem, Pískem a St. Gallen. V Písku bydlí má sestra Evička a v St. Gallen má druhá sestra Vladanka. Na obě se již moc těším.

 

Jak u vás Vánoce probíhají? Kapr, salát a pak maminka zasedne ke klavíru a zpíváte koledy?

Ano. Kapr, salát, rybí polévka nesmí chybět. A k tomu pohádky a relax.

 

Jaká je tvoje nejoblíbenější koleda?

Svatý čas a Nádherná zář.

 

Co si přeješ pod stromeček?

Zdraví, nic víc. Nejen pro mne, ale pro všechny blízké! Čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že materiální věci jsou vlastně nedůležité.

 

A co si přeješ do roku 2015?

Abych s novým albem oslovil další nové fanoušky a mohl pořádat výpravné koncerty po celé republice. Hudba je pro mne život a životem je pro mne hudba.

Uvidí tě lidé v nejbližší době zpívat v Teplicích?

V lednu 2015 na plese v Teplicích, kde budu mít tu čest zahrát společně se Severočeskou filharmonií Teplice.

 

Spolupracuješ s filharmonií už dlouho. Jak to vzniklo?

Tohle úžasné těleso mne baví od studentských let. Mají kompaktní zvuk a výborné hráče. Spolupráce začala na písni Budu tu stát pro Avon pochod a pokračuje i nadále, a to především díky panu řediteli Dietzemu.

 

Je složité sehrát se s tak velkým tělesem, jakým filharmonie je?

Filharmonii řídí dirigent a já se snažím ho také sledovat a frázovat společně s ním.

 

Chystáte ještě nějaký společný projekt?

Určitě! Víc ale zatím nebudu prozrazovat.

 

Přestěhoval ses ze severních Čech do Prahy. Je nutné, aby lidé, kteří se pohybují v hudební branži, byli v centru dění, tedy v Praze?

Myslím si, že není důležité bydlet v Praze, ale mě k tomu donutila logistika a stále nedokončená dálnice D8. Kdyby byla dokončená, klidně bych zůstal v mém rodném Chlumci, kde to mám moc rád.

 

Chybí ti Chlumec?

Chybí a moc, a ještě více přátelé. Jsem s nimi ale v kontaktu přes sociální sítě, tak aspoň máme nějaký kontakt.

 

Studoval jsi na ústecké univerzitě hudební výchovu pro střední, základní a základní umělecké školy. Neláká tě učit a objevovat mladé talenty?

Být dobrým učitelem je náročná věc na přípravu. A pokud chceš žáky, studenty zaujmout, musíš jim dát vždy něco navíc, než je standart. Když jsem učil na ZŠ Chlumec hudební výchovu, bavilo mě nosit do hodin písně, skladby, které byly blízké žákům, poslouchali je v rádiu, iPadu, telefonu. Naučil jsem se je přesně podle originálu a pak zpívala celá třída. Cítil jsem, že je to baví, a to bylo pro mě motivující. Samozřejmě jsme probírali i dějiny hudby a základní teorii, to už je ale bavilo méně.

 

Ještě stále spolupracuješ s univerzitou? Pokud se nemýlím, měl jsi nějaký projekt zpívání na školách…

Ano spolupracuji a vždy budu. Na katedře jsou výborní teoretici, ale zároveň i muzikanti. V současné době úzce spolupracuji s Václavem Krahulíkem, který se podle mne narodil v klavíru, jinak si jeho virtuozitu na druhou nedokážu vysvětlit.

 

Když jsme u objevování talentů, jak vnímáš televizní soutěže jako X-factor nebo Hlas…, kde talenty hledají?

Nejsem příznivcem těchto soutěží, důvody jsou složité a komplikované na stručnou a rychlou odpověď. Je to určitá šance pro lidi, kteří nemají kontakty ani peníze na svá první dema. Je to dobrá reklama, ale jen po dobu, kdy jste na obrazovkách televizí. Po skončení soutěže je velmi těžké udržet si pozornost médií v takové míře.

 

Takže by ses nepřihlásil do takové soutěže?

Nepřihlásil, protože bych na to neměl sebevědomí, jít před nějako porotu a obhajovat před ní, co umím. Je to pak taky hodně o štěstí a sympatii.

Ty jsi svou pěveckou kariéru odstartoval v dětském souboru Koťata, kterému šéfuje tvoje maminka. Bylo tedy předem jasné, že prostě budeš Kotě?

Nejdříve jsem byl Mourek a pak až Kotě… Popravdě řečeno jsem moc nevystupoval, protože jsem zlobil a narušoval běh koncertů. Museli mě vždy vyvést do zákulisí.

 

A honila tě maminka do zpívání a klavíru, nebo jsi to dělal dobrovolně a rád?

Táta mě honil, abych cvičil na piano, a maminka zase na hodiny zpěvu. Je pravda, že to zabralo spoustu času, ale dnes jsem rodičům vděčný za vše.

 

Dá se říct, že nebýt Mourků a Koťat, nebyl by dnes David Deyl?

To nevím určitě, ale získal jsem s Koťaty velké zkušenosti na pódiu a zkoušel jsem si tak i kontakt s publikem.

 

Poprvé jsem tvé jméno zaznamenala asi před šesti lety. Jakýsi David Deyl byl předskokanem koncertu Jamese Blunta. Jak ses k tomu dostal?

Zpívat před takovou hvězdou, jako je James Blunt, byla výzva. Zařídila mi to Iva Milerová, nynější ředitelka mého vydavatelství Supraphon. Poslala mé nahrávky managementu J. B. a ten souhlasil, že si před ním zahraji. Byl jsem v situaci, kdy mě nikdo neznal a mé písně už vůbec ne. A teď jsem měl předstoupit před plnou halu lidí a začít je bavit… Naštěstí jsem to zvládl a ohlasy byly velmi pozitivní. Na základě toho jsem podepsal smlouvu na vydání debutového alba Hlavolam.

 

Jak moc je důležité v téhle branži narazit na správné lidi?

Každý umělec potřebuje tým lidí, který mu poskytne full servis, aby se mohl soustředit jen na svou hudbu. Bez tohoto týmu je to velmi těžké. Já jsem v současné době hýčkán týmem profesionálů ze Supraphonu v čele s již zmiňovanou Ivou Milerovou.

 

Máš mezi zpěváckými konkurenty kamarády? Jde to vůbec?

Mezi mé dobré kamarády patří Xindl X, Monika Absolonová, Marcus Tran. Přátelství mezi umělci je myslím normální jako v jiné branži. Takže je to zcela individuální věc.

 

Spolupracoval jsi s Karlem Gottem, Helenou Vondráčkovou… Jaké to je pohybovat se vedle takových zpěváckých legend české pop-music?

Helena Vondráčková je úžasná zpěvačka a během 70 společných koncertů jsem poznal, že je i dobrý člověk se srdcem na správném místě. Vždy je usměvavá a pozitivně naladěná. To samé platí u Mistra Karla Gotta. Je to člověk s kosmickou energií a hlasem od Boha. Vždy se rád fanouškům podepíše a věnuje jim svůj drahocenný čas a tím je pro mě Karel velkým vzorem.

 

Máš nějaké rituály před koncertem nebo třeba talismany?

Vždy se rozezpívávám a hodinu před koncertem se začínám koncentrovat.

 

Jakou muziku vlastně posloucháš? Stále vede One Republic?

V současné době u mě vede žánr classical crossover. Poslouchám Laru Fabian, Il Divo nebo výborného Kanaďana Codyho Kareyho.

 

PROFIL:

Zpěvák a textař David Deyl se narodil 26. 12. 1984 v Ústí nad Labem. V roce 2009 vydal debutové album Hlavolam, v roce 2011 Zásah a letos V ozvěnách. Stal se objevem roku na TV Óčko v roce 2009 a o rok později zpěvákem roku. Vystudoval ústeckou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. Je svobodný.

MOJE NEJ:

Číslo: 24

Jídlo: brokolice

Interpret: Lara Fabian

Kniha: 4 dohody

Politik: politiku nemám čas ani chuť sledovat

Citát/krédo: Co tě nezabije, to tě posílí