Pohled na jeho vyrýsované tělo potěší nejedno dámské oko, pánové nejspíš budou závidět. Naturální kulturistika učarovala šestadvacetiletému Tepličanovi Davidu Plevovi. Podařilo se mu nasbírat řadu cenných úspěchů, třeba když zazářil na mistrovství Evropy. Vrcholem letošní sezony je pro něho jednoznačně světový šampionát, který se uskuteční v Praze. Se svalovci z různých zemí světa se chce utkat o stupně vítězů.
Jak dlouho se věnujete sportu a jak jste se dostal ke kulturistice?
Od šesti jsem hrál v Teplicích hokej, jenže pak nám zbourali stadion a skončil jsem. Pak jsem chodil na různé kroužky, na které mě rodiče dali, ale ty mě moc nebavily. Pak ve dvanácti mě vzal táta prvně do fitnessu v teplické plavecké a od té doby cvičím. Do patnácti jsem chodil s tátou, na střední pak s klukama. To mi šlo hlavně o ty svaly a o nějaké vhodné stravě jsem neměl ani potuchy. Až kolem osmnácti jsem se kulturistikou začal zabývat aktivně a ke cvičení jsem se začal i v oboru vzdělávat a začal jsem se zabývat naturální kulturistikou. Na první soutěži jsem byl v roce 2019.
V čem se naturální kulturistika liší od té tradiční?
Naturální kulturistika se, co se týče průběhu soutěží, vůbec neliší od normální. Jen zde jsou striktní pravidla, co se týče dopingu. Jsou vyloučeny jakékoliv anabolické steroidy, růstové hormony, ale i například diuretika na odvodnění. Neznamená to, že bych jedl jen bio produkty, to vůbec. Stravuji se běžným jídlem a používám i různé doplňky stravy, jako je protein, vitamíny, minerály. Ale když se podíváte na fotky z běžných soutěží rozdíl ve velikosti závodníků, vidíte na první pohled, je opravdu extrémní.
Kontroluje se, zda kulturista něco neužívá?
Ano, na soutěžích se dělají testy u prvních tří vítězů.
Co tvoří základ jídelníčku naturálního kulturisty?
Já jím normální něžné jídlo, jen se dá říct, že vím, co jím. Nejím nic speciálního, jen si složení stravy hlídám. Takže základem mého jídelníčku je kuřecí či hovězí maso, ryby. Jím i běžné přílohy jako jsou brambory, rýže, těstoviny. Jen si počítám kalorie, abych dosáhl těch výsledků, které potřebuji. Takže když chci nabírat, tak si složení stravy upravím. Začínám už třeba půl roku před soutěží. Pozvolna hubnu, třeba dvě stě gramů týdně a dva měsíce před soutěží už se dá říct, že mám formu a už jen ladím. Nedělám žádné nárazové diety.
Hřešíte někdy?
Jasně (smích), pořád. Mám rád sladké a taky dobré jídlo, jako jsou burgery či pizzy. Snažím se co nejméně, ale dopřeji si. Jím z 98 procent správně a kontrolovaně a pak tam pošlu něco, na co mám chuť.
Zabýváte se výživou do hloubky?
Mám vystudovaný obor nutriční terapeut. A studoval jsem to proto, že mě to téma jak zajímalo, tak jsem se chtěl dozvědět více, než bych se dozvěděl třeba na nějakém kurzu. V té škole je to probíráno podrobněji, je tam i léčebná výživa, fyziologie trávení. Takže je to pro mě dobré i z hlediska soutěží, abych byl lepší a rozuměl tomu.
Jste také trenérem, který radí svěřencům, jak jíst. Co říkáte na moderní diety, jako je například keto dieta?
Správná strava blízce s cvičením souvisí a keto dieta jako taková mi nevadí. Ale pokud se člověk spoléhá na ty pytlíčky, tak s tím souhlasit nemůžu. Je to pro tělo drastické, člověku to zabere, ona totiž zabere každá změna. To je to stejný, jako rada: „Vynechejte pečivo a budete hubnout.“ No jasně, že zhubnete, protože je to pro vaše tělo změna a ten efekt tam nastane. To stejné je i s těmi pytlíčky keto diety. Tam je nejhorší, že to člověka naprosto vyždímá a jakmile tu svou dávku dobere, tak neví, co dělat. Takže já se snažím lidi učit, aby s jídlem pracovali. V první řadě doporučuji pravidelnost, tak jak to každému vyhovuje. Pak se zaměříme na složení, co nejlépe vynechat, co má člověk rád. A nakonec to nejtěžší, počítání kalorií. Já osobně už vím a mám to v oku, ale klientům doporučují využívat kalorické tabulky. Člověk pak vidí, jak takové pivko k večeři zamává s jeho denním příjmem a radši si dá to jídlo (smích).
Jaké jsou vaše největší sportovní úspěchy?
Loni na podzim to bylo stříbro na mistrovství Evropy. Jinak jsem byl v roce 2019 dvakrát čtvrtý na mistrovství České republiky a loni také čtvrtý na mistrovství České republiky.
Je cesta k titulu vicemistra Evropy náročná?
Celá příprava je náročná, co se týče tréninku i kontrolovaného stravování. Já říkám, že to vlastně není férový sport. Člověk má formu, připravenou postavu, ale stejně jsou tam další faktory jako je pózování nebo správný nástřik. Na samotné soutěži jsou čtyři rozhodčí a vy se jim musíte líbit. V dané póze musíte vydržet, než ten rozhodčí k vám dojde, což někdy není úplně lehké. Takže když nevydržíte, jdou body dolů.
Jak to vlastně celé funguje na soutěži, třeba nástřik si děláte sám?
Na mistrovství České republiky jsem se barvil sám, kdy mě kamarád naválečkoval barvou, to bylo den před, ale i přímo na soutěži (smích). Na mistrovství Evropy jsem využil přímo na soutěži profesionální nástřik. V den závodu si musíte dobře načasovat ten nástřik, a pak už jen odpočíváte a čekáte. A když už víte, že přijde za 15-20 minut na řadu vaše kategorie, tak jdete do předcvičovny, tam svaly napumpujete, no a pak jdete na pódium. Tam nejdřív každého vyvolají a ten předvede krátkou volnou sestavu, následuje to porovnávání v řadě. V mé kategorii Men’s physique, to znamená, že máme na sobě šortky, jsou čtyři základní pózy.
Pomáhá vám někdo s přípravami před závodem?
Já si celou svou přípravu řeším sám. Jak skladbu jídelníčku, tak i tréninkový plán, včetně prezentace na pódiu. To vše při normální práci. Na mistrovství Evropy jsem se připravoval se ve své vlastnoručně vyrobené posilovně, kterou mám v práci.
A jak probíhají dny přímo před soutěží?
Týden před soutěží hlavně hodně pózuju, což je pro mě forma cvičení, protože ty svaly namáhám a taky se hodně zaměřuji na kardio cvičení. Mít tělo pořád v pohybu, aby spalovalo a dobře trávilo. Už necvičím s velkou váhou a udržuji. Co se týče stravy, tak den před soutěží si nedávám nic nadýmavého, takže už nejím žádnou zeleninu, Nejlepší je klasika rýže s kuřecím masem. A i piju méně vody. Běžně vypiju osm litrů a to před soutěží snížím na tři. V den soutěže piju trochu a rozpíjím se pomalu. Přímo před soutěží si dám tyčinku nebo rýžový chlebíček s trochou vody a jdu na to.
Jak bylo těžké najít v sobě ten řád ve stravě? Pomohla vám třeba škola?
To ani ne, ta mě naučila ta nastavená pravidla, ale ten řád má každý jinak. Já třeba nevím, jestli jsem ten svůj už našel. Vlastně na každých soutěžích jsem to udělal jinak.
Jak dlouho se dá dělat naturální kulturistika?
Na soutěži byl Angličan, kterému bylo 63 let, a ten byl opravdu neskutečný, takže to jde dělat i do vyššího věku.
Soutěží i ženy?
Hodně. Pro ženy je to přijatelnější než normální kulturistika, kde jsou ty nároky na doping obrovské. Pro ženy, které se kulturistice chtějí rekreačně věnovat je to lepší a také zdravější.
Máte nějaký vzor mezi kulturisty?
Tak samozřejmě nemůžu nezmínit Arnolda Schwarzeneggera. To je fenomén. A z těch bližších je to Petr Tlapák, u kterého jsem byl na kurzu na fitness trenéra. On sám začal s klasickou kulturistikou, později se dal na zdravější směr a teď je špička ve fyzioterapii, fitness a posilování. I ve svých čtyřiasedmdesáti stále cvičí. A určitě je to to taky můj táta a strejda, kteří mě k tomu dostali. Strejda žije v Anglii a dodnes soutěží.
Je konkurence mezi kulturisty velká?
Poslední dobou se tento sport hodně rozmohl a přijde mi, že teď každý druhý, co cvičí, tak i soutěží. Možná je to i tím, že to víc zpopularizovali známé osobnosti, jako třeba Václav Noid Bárta. A asi za to můžou i sociální sítě. A navíc je teď těch hodně možností, jak se na soutěž dostat.
Kdybyste měl do posilovny pozvat zájemce o naturální kulturistiku, čím byste argumentoval?
Zeptal bych se ho, jak dlouho chce cvičit … kdyby řekl, že dlouho, tak bych mu řekl, ať se rozhodne pro tento zdravější způsob. Patnáctiletému bych řekl, že samotné steroidy nedokáží za něj nic. A to riziko, když je berou, ten efekt převyšuje.
Jaké máte plány v závodění?
Pro tento rok ještě zvažuji, čeho se zúčastním. Ale láká mě mistrovství světa, které se bude konat u nás v Praze. Což je skvělá příležitost. Samozřejmě opět půjdu na mistrovství České republiky, tak řekl bych jako na rozcvičku. Tyto soutěže jsou opět až na podzim. Prohrávám si i s myšlenkou jarních soutěží.
Máte nějaké nesplněné cíle?
Určitě uvažuji o soutěžích v Anglii. U nás je přeci jen naturální kulturistika takzvaně v plenkách, a tam je těch federací několik. Člověk tam má přeci jen mnohem více možností a je tam úplně jiná úroveň. Taková soutěž je to opravdu show. A největší cíl je dostat se na Naturální Olympii, to je vrchol naturální kulturistiky.
Děláte i jiné sporty?
Dělám vše, co se týče cvičení. A věnuji se překážkovému běhu, jako je Sparťan nebo Gladiator Race. Tomu se věnuji na jaře.
Jste rodilý Tepličan, jaký máte k městu vztah?
Celé dětství jsem měl v plánu odcestovat do zahraničí, ale nakonec jsem v Teplicích koupil byt a musím říct, že se mi tady líbí a mám to tady rád. Cestovat plánuji, ale určitě se nechci nikam stěhovat.
Máte čas i na jiné koníčky než je sport?
Vlastně ani ne. Věnuji se práci, kde v zámečnické dílně vyrábím industriální nábytek, to zabere hodně času. Pak trénuji nebo sám cvičím. Snažím se nechat si volné víkendy a to pro mě znamená, že já sám si jdu v klidu zacvičit. Ale rád chodím po okolí, do Krušných hor.
Jste zadaný? Máte rodinu?
Ani jedno (smích).
Přidat komentář