Kariéru odstartovala ještě při studiích. A vůbec to nebylo snadné, protože to bylo v době, kdy Česko na dlouho zavřela covidová pandemie. Přesto to byl úspěšný start. Letos se zpěvačka Elly stala jednou z českých akvizic bohatého programu vyhlášeného hudebního festivalu Colours of Ostrava. Rodačka z Bíliny, jejíž civilní jméno zní Eliška Tunková, si přála být zpěvačkou už malička.
Jak je těžké pro holku z Bíliny prorazit v kulturní sféře? Není snadnější start, když jste v centru dění, tedy v Praze?
Bílina je krásné město, ale s fungováním v Praze se to nedá srovnat. Myslím, že kdybych v šestnácti nešla na konzervatoř do Prahy, tak bych možná neměla šanci dostat některé příležitosti, které jsem díky Praze měla. Teď v Praze žiji sedmým rokem, a i když je tady opravdu frmol, tak je to pro mě město snů.
Čím jste chtěla být jako malá holka. Zpěvačkou?
Už od malička jsem si přála být zpěvačkou, teda jedno období jsem chtěla být princezna nebo mořská panna, ale hudba stejně zvítězila. (smích) Po absolvování základní školy jsem si nebyla upřímně jistá, jestli by nebylo lepší mít základ, o který se v budoucnu dá opřít, a tak jsem šla studovat střední školu Diplomacie a veřejné správy obor bezpečnostně-právní. Ano, chtěla jsem být policistka. To mi vydrželo rok a pak jsem zkusila přijímací zkoušky na konzervatoř Jaroslava Ježka a ono to vyšlo. Přestěhovala jsem se do Prahy a začala jsem žít svůj sen.
Co na to říkali doma? Nebyli proti zpívání?
Já pořád říkám, že moje největší životní výhra je moje rodinné zázemí a moji rodiče. Nikdy jsem neměla pocit, že by byli proti tomu, ale samozřejmě jsme vedli rozhovory a mluvili jsme o kladech a záporech. Moje maminka mi vždycky říká, že můžu dokázat všechno, co si budu přát a v tomhle duchu nás se ségrou taky s tátou vychovávali. A ono to opravdu vychází.
Vystudovala jste konzervatoř, takže si zvyšujete vzdělání v oboru. Je tedy zpěv vaším definitivním osudem nebo máte blízko třeba i k herectví?
Na konzervatoři Jaroslava Ježka jsem vystudovala obor hudebně dramatické umění, a to byly tři obory – tanec, zpěv a herectví. Všechny mě moc bavili, ale ve třetím ročníku, kdy jsem začala skládat hudbu, tak ten zpěv a hudba hodně převýšily ostatní obory. Bylo to tak, že když jsem zjistila, že najednou umím něco nového, neměla jsem toho nikdy dost. Ale herectví i tanec jsou dodnes moje srdcové záležitosti a ráda se jim věnuji.
Jak moc je důležité v téhle branži narazit na správné lidi?
Najít v branži správné lidi je asi ta nejdůležitější věc. Ostatně, ono nejen v branži, ale i v osobním životě. Já jsem teď momentálně v bodě, kdy cítím, že jsem v obou směrech obklopena správnými lidmi. Ne vždy tomu tak ale bylo. Byla jsem hodně naivní a důvěřivá a vůbec jsem nevěděla, jak hudební svět funguje. Je to stejné jako s čímkoliv jiným v životě… člověk si musí zkusit věci, které nejsou úplně ideální, aby věděl, co potom chce a do čeho už nikdy nepůjde.
Vaším oborem je muzikál. Už máte nějaké nabídky na vystupování?
I když je mým oborem muzikál, tak to momentálně není obor, na který bych se zaměřovala. Díky tomu že jsem vystudovala tanec, zpěv i herectví tak ke všem těmto oborům mám velmi blízko. Nyní se zaměřuji na autorskou tvorbu a hudbu. Jednou bych si ale určitě chtěla zkusit zahrát v divadelní hře, nebo muzikálu, protože to je něco, co jsem si tehdy v těch čtrnácti letech vysnila, ale momentálně se na to nesoustředím.
Jaký hudební žánr je vám vlastně nejbližší a o čem nejraději zpíváte?
Nejbližší je pro mě určitě pop, je to krásný žánr, který v sobě má mnoho různých možností, a proto ho také nejraději zpívám a tvořím. Jde mi to tak samo od ruky a nemusím o tom moc přemýšlet a myslím, že tak to má být, když člověk dělá to, co ho baví. Nejraději zpívám o lásce, to je to nejkrásnější, co člověk může cítit.
Vy kromě zpívání také skládáte. Co vás inspiruje?
Při svojí tvorbě čerpám nejčastěji z mezilidských vztahů, to je moje inspirace. Často píšu o tom, co cítím nebo o tom, co mě trápí… Psaní je pro mě taková terapie a jsem šťastná, že to všechno můžu sdílet s posluchači.
Máte nějaký hudební vzor? Jakou hudbu ráda posloucháte?
Moje hudební vzory se v průběhu let měnily. Dlouhou dobu mě držela kapela Queen, které jsem neskutečně propadla. Později, když jsem procházela pubertou, tak to byla Beyonce, která mě drží dodnes a je mým vzorem a inspirací. Zároveň také moc ráda poslouchám zpěvačku Adele.
A hudební sen?
Mým hudebním snem je mít publikum. Tím myslím to, že jsem vždy snila o tom, že si někdy někdo pustí moji písničku, nebo že jí uslyším v rádiu, až pojedu v autě a jsem nesmírně šťastná a vděčná, že se mi můj sen po malých krůčkách začíná plnit. Teď, když jedu v autě a slyším svoji písničku v rádiu… je to nepopsatelný pocit.
Co vy a sebepropagace na sociálních sítích. Je to v současné době nutností být na sítích aktivní?
Já a sebepropagace…. To byla dlouhá cesta, a ještě delší mám před sebou. V dnešní době je nesmírně důležité být aktivní na sociálních sítích a mně to na začátku popravdě vůbec nešlo. Mám ráda svoje soukromí a nikdy jsem neměla potřebu o sobě sdílet informace na sociálních sítích, ale vybrala jsem si obor, kde je to potřeba a kde je to nutnost. Postupně si k tomu stále hledám cestu a dělám si to tak nějak po svém a snažím se v tom zdokonalovat.
Jak náročné bylo pro začínající zpěvačku období pandemie?
Období pandemie je pro začínající zpěváky a umělce zdrcující. Mně to vyšlo zrovna tak, že jsem absolvovala školu v době, kdy pandemie začínala, takže bylo dost náročné se někde uchytit s vědomím, že nemůžu dělat to, co mě baví. Na druhou stranu jsem měla dost času na to psát a skládat další hudbu a dnes stále čerpám ze skladeb, které jsem složila v období pandemie.
Co ve své dosavadní tvorbě považujete za největší úspěch?
Za svůj největší dosavadní úspěch považuji moji účast v Music Chart Evropy 2, kde jsem byla šestkrát na prvním místě a jednou na druhém. Moc to pro mě znamená, protože píseň “Are you there” byla jednou z prvních písní, které jsem napsala a mám velkou radost, že měla tak krásný ohlas. Další úspěch, ze kterého mám velkou radost je spolupráce právě s Benem Cristovaem. Jedná se o spolupráci pro O2 You kdy si společnosti O2 vybírá umělce, kteří budou reprezentovat jejich nové produkty svoji hudební tvorbou. Dalším úspěchem je pro mě vystupování na Colours Of Ostrava, které jsem měla možnost letos zažít. Společně s Tomem Princem, Karolem Komendou a Marcellem jsme vytvořili hudební uskupení a prezentovali jsme vlastní tvorbu. Musím říct, že to pro mě byl velice silný zážitek a úžasná zkušenost.
Kde vás fanoušci můžou vidět v nejbližší době?
V srpnu pracuji na novém songu, který jsme vytvořili společně s Benem Cristovaem a spolu s tím k němu točíme videoklip. Všechno má vyjít začátkem září, takže máme co dělat. V září budu vystupovat 8. v Ostravě, 9. v Brně na Jakubáku, kde vystoupím s Karolem Komendou před Benem Cristovaem který je hned po nás, dále 20. v Cafe v Lese v Praze, kam se moc těším, jelikož se bude jednat o můj první vlastní koncert “se vším všudy” bude tam spousta hostů a myslím, že to bude krásná akce. Spoustu dalších akcí mám pak uvedené na mém instagramovém profilu elly_musicofficial.
Vy jste se v Bílině narodila a vyrůstala. Vracíte se sem ještě někdy? Co tady máte ráda?
Do Bíliny se vracím téměř každý víkend. Mám skvělé rodinné zázemí a jsem tak trošku mamánek (smích). Takže se mi často stýská a Bílina je krásné město a mám to tam moc ráda. Nejraději mám určitě Kyselku, to je místo, kde jsem strávila velkou část svého dětství a mám díky tomu spoustu krásných vzpomínek. Na Kyselce a na Bílinském zámku se také natáčel můj videoklip, který vyšel na začátku května. Bylo pro mě úžasné natáčet na místech, na kterých jsem vyrůstala.
Proč si vlastně říkáte Elly?
Dlouho jsem nevěděla, co bych tak mohla použít, protože jsem chtěla, aby to bylo originální a potom mi došlo že, mě vlastně většina lidí oslovuje „Eli, Elí…“ a tak jsem vycházela z toho a vzešlo z toho Elly.
Když máte čas na odpočinek? Co ráda děláte?
Když vám volno, tak svůj čas nejraději trávím se svojí rodinou a s mým přítelem. Letos jsme si pořídili štěňátko, a to je momentálně naše největší radost a většinu času trávíme s ním. Dále také moc ráda chodím do divadel a na koncerty a jsem moc vděčná, že po dlouhé covidové pauze konečně můžeme.
Prozradíte, jaké máte pracovní, ale i životní plány do budoucna?
V budoucnu bych se moc ráda zdokonalovala v tom, co mě teď naplňuje a dělá šťastnou, a to je hudba. Jsem pořád ještě na začátku cesty a já se nemůžu dočkat toho, co bude dál. Mám spousty snů a popravdě se nesnažím plánovat si život až moc do detailů, ale čerpám z toho, co se děje v mém životě nyní a na tom stavím. Samozřejmě bych jednou chtěla velkou rodinu, ale na to je ještě času dost.
Přidat komentář