Běžte se do teplického muzea podívat na exponát měsíce září. Je jím nepovedeně vypálená nádoba. Ta pochází z archeologického výzkumu, který proběhl v roce 1979, v dnes již zaniklé obci Liptice. Nádoba se řadí do doby bronzové a náleží k období kultury knovízské. Jde o amforovitou zásobnici s povrchem zdobeným tzv. prstováním.
Na první pohled je patrné, že nádoba je zborcená, ale řádně vypálená a drží tvar. Zde se nabízí otázka, proč tomu tak je?
Je samozřejmé, že i v období pravěku docházelo při výrobě k nepovedeným kouskům a někdy se dokonce nepovedl celý vypalovací proces. Pokud by se jednalo o nádobu zborcenou při výpalu, byla by pravděpodobně buď druhotně použita nebo by se nacházela v odpadní jámě.
Důvodem zborcení keramiky při výpalu by mohla být, buď špatně připravená hlína, která obsahovala větší množství vody než je přípustné nebo nedostatečné vysušení nádoby před výpalem. Z tohoto důvodu se do keramické hlíny přidávalo tzv. ostřivo (drcené hliněné střepy starší keramiky, křemenný písek, slída atd.), které mělo za úkol ulehčit rovnoměrné vysušení výrobku a zabránit tak nebezpečí praskání při schnutí i výpalu.
Tato nádoba se však nacházela ještě s podobně zborcenou nádobou v jámě, kterou se při archeologickém výzkumu podařilo identifikovat jako pecní jámu. A tak se celá situace při bližším prozkoumání jeví jako nezdařený výpal, ne však z důvodu nekvalitních nádob, ale z důvodu nesprávně postavené pece na výpal. Výzkum dokládá, že došlo ke zborcení pece přímo při výpalu. Pec byla i s jejím obsahem zanechána nedotčena a v blízkosti byla později postavena pec jiná.
Kateřina Viktorová
Přidat komentář