„Tak takové počasí jsme za 12 let pořádání setkání rodin ještě neměli,“ říká Lenka Machaloušová, ředitelka Arkadie a jedna z organizátorů Setkání rodin, pořádaného na počest Mezinárodního dne rodiny, vyhlášeného v roce 1994 Organizací spojených národů. Přes deštivé počasí druhé májové soboty se sešlo na terase restaurace Barbora u Dubického kostelíku 84 lidí.
Účast to nebyla zdaleka rekordní (v roce 2013 se nás sešlo 129), ale vzhledem ke zmíněnému počasí velmi slušná. Mezi dvanácti ročníky se řadí do té úspěšnější poloviny. Je zajímavé, že první setkání v roce 2008 zaznamenalo nejnižší účast, ale největší počet rodin. Postupně se rodiny zvětšovaly (rodinou pro účel soutěže o největší rodinu rozumíme skupinu s jasně definovatelnými příbuzenskými vztahy), takže největší rodina v roce 2017 čítala 40 členů.
To odpovídá původnímu záměru organizátorů: Zdůraznit, že pro člověka se zdravotním postižením je dobré, když je okolo něj co největší rodina. To souvisí s posláním Arkadie- poskytovat podporu lidem se zdravotním postižením. Samotné setkání nemá žádný velkolepý program, je to jen výzva k výletu a setkání široké rodiny, výhled do kouzelného Labského údolí, soutěž o největší rodinu, pamětní list na ručním papíru vyrobený v chráněných dílnách a společná fotografie. Nic víc a nic míň. Přesto nebo možná právě proto se v posledních letech schází u Dubického kostelíku na stovku účastníků setkání, plus minus podle počasí. Jedna z nejmenších rodin, matka s dcerou, jezdí na setkání opakovaně na kolech a dokázaly to i při letošním deštivém počasí, jiné maminy přišly s caparty sotva školkovými pěšky až od vláčku z Radejčína.
Pamětní listy rozděleny, společná fotografie všech účastníků i vítězné rodiny poznamenaná deštníky pořízena, tak do tepla hospody, popovídat si u oběda. Mnohé rodiny se v takové podobě sejdou jednou za rok právě tady. Ale vědí o sobě a to je důležité. Tak zase za rok.
Josef Hon, Arkadie Teplice
Přidat komentář