Moderuje, zpívá, hraje na klavír a kytaru, ale věnuje se i herectví. Libor Schlenz je sedmnáctiletý mladík, kterého díky koncertům pod okny seniorů během pandemie koronaviru zná ze sociálních sítí snad celé Teplicko.
Odkdy se věnujete hudbě?
Jak se to vezme. Devátým rokem hraji na kytaru, pátým rokem zpívám a hraji také na klavír. Pár let jsem vše dělal jako samouk a teď studuji dva roky na konzervatoři.
Co na to říkali doma? Nebyli proti tomu, že budete zpěvák?
Táta myslím očekával, že budu fotbalista nebo alespoň vášnivý fanoušek fotbalu a mamka si představovala, že budu právník. Ze začátku byli rodiče na vážkách, protože v dnešní době je těžké se prosadit a báli se, že se tímto oborem neuživím. Časem pochopili, že dělám, co mě baví a naplňuje a díky jejich obrovské podpoře a své píli si tím dnes už přivydělávám.
Vy jste se sice narodil v Ústí nad Labem, ale vyrůstal jste a žijete v Teplicích. Kam ve městě rád chodíte?
Teplice jsou krásné lázeňské město, zvláště když tu nyní nejsou nerespektující arabské skupiny. Abych pravdu řekl, jsem tak časově vytížený, že moc nikam nechodím, spíše na schůzky a setkání. Rád ale zajdu, když je čas, do své oblíbené kavárny nebo hospůdky. Ale rád mám třeba jen procházku po Šanově či Zámecké zahradě. Občas zajdu v neděli na skvělou Malou Paříž.
A naopak je něco, co vám na Teplicích vadí?
Nic není dokonalé a výjimkou nejsou ani Teplice. Když to vezmu jako návod ke zlepšení vzhledu lázeňského města, tak takovou největší ránou pro oči je nedostavěný lázeňský dům u obchodní akademie, ze kterého je “království feťáků a bezdomovců…“ Dále mi ještě jako dítěti vadila křoviska za Základní uměleckou školou a Bartolomějem, to se dá říct až skoro začínající skládka… A takovou celkem odpudivou částí jsou Trnovany… Co se kultury týče, je velice smutné, že naše krásné Krušnohorské divadlo nemá stálý herecký soubor a do budoucna bych to rád změnil.
Je vám sedmnáct let, už v takto mladém věku jste velmi akční. Zpíváte, moderujete, věnujete se herectví. Co děláte nejraději?
To se úplně nedá říci. Všechno má své kouzlo a místo v mém srdci. Je to jako zeptat se, zda máte raději manžela nebo syna (smích).
Určitě stále studujete? Prozradíte co?
Studuji Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor muzikál v Praze. Vzhledem k náročnému rozvrhu nedojíždím každodenně do Prahy, ale jsem tam přes týden na intru, který je přímo v budově školy. V pátek večer se vracím domů, a pokud nemám nějakou akci nebo koncert, většinou už moc nemluvím a jdu brzy spát. Jsem z toho režimu ve škole vyčerpaný, v sobotu si dělám úkoly a jsem s rodiči, často mám nějaký koncert nebo akci a v neděli mi mamča navaří, napeče, připraví jídlo do kufru, táta dodá sladkosti a mohu jet zase do Prahy (smích). Většinou je můj kufr úplně plný a větší půlku obsahu tvoří jídlo, jelikož to ze školní výdejny se úplně vždycky nedá. Intr ale miluju, člověk se naučí starat se sám o sebe a je to taková příprava na život. Mimo to tam je spousta skvělých lidí ze školy, takže se nebojím, že bychom při konverzaci nenarazili na společné téma.
Studujete obor muzikál. Už máte nějaké nabídky na vystupování v muzikálech?
Kvůli absenci ve škole není možné účinkovat v muzikálech až do 3. ročníku. Avšak po maturitě bych zkusil jít do muzikálu. Můj nejoblíbenější muzikál je Billy Elliot.
Vím o vás, že jste natáčel i klip s Olgou Lounovou. Jak jste se k tomu dostal?
To jsem takhle loni 29. prosince v poledne přiletěl z vánoční dovolené v Egyptě a najednou vidím na Instagramu Olgy, že hledá mladého pohledného herce na zítřejší natáčení videoklipu, tak jsem ji jako jeden z několika napsal do komentáře, že bych měl zájem a ona po konzultaci s režisérem videoklipu F. A. Brabcem mi odepsala, že mě bere. Znali jsme se s Olinkou totiž už z předchozího natáčení jiného videoklipu. Natáčení jsem si moc užil a byla to pro mě velká zkušenost, zejména druhý natáčecí den, kdy jsme natáčeli pod vodou.
Dá se říct, že hudba je vaším definitivním osudem?
Ano, hudbu vnímám nejen v písních a skladbách, ale i kolem sebe. Někdy je třeba se zastavit a jen zavřít oči. Uvědomovat si zvuky a ruchy kolem nás. Vnímat to, jako chutě každého jídla, lidi kolem sebe a někdy je pak i tohle inspirací pro něco velkého.
Jaký repertoár vlastně zpíváte nejčastěji? A jde říct, jakou písničku máte nejraději?
Repertoár zpívám vždy jiný, podle typu akce a přibližného věku okruhu diváků. Neřekl bych, kterou písničku mám nejraději, ale oblíbené jsou vánoční koncerty kvůli té plné a láskyplné atmosféře.
V době karantény jste zpíval seniorům pod okny domovů. To byl váš nápad anebo, co vás k tomu vedlo?
Musím přiznat, že s tím nápadem přišel předseda Místní skupiny Českého červeného kříže Novosedlice, Dubí a Proboštov Jiří Herlitz, který mě oslovil. Zdálo se nám to jako dobrá myšlenka, domluvili jsme se a vzniklo devět krásných koncertů pod okny domovů se seniory. Byly to pro mě vzácné chvíle, dělat v té, pro všechny z nás nelehké době, radost seniorům a vidět jejich úsměvy. To byl pocit, jak se říká k nezaplacení.
Tuto sezónu jsou novinkou koncerty v teplické botanické zahradě. Jak se vám v takovém prostředí zpívá a co na to říká publikum?
Koncerty v botanické jsou výjimečné okouzlujícím prostředím vonné zahrady. Jsem moc rád, že jsem měl možnost v botanické zahradě zpívat a věřím, že to nebyl naposledy.
Kde vás fanoušci můžou vidět v nejbližší době?
Přiznám se, že zatím nemám přesné termíny koncertů a akcí, ale škola mi začíná až v říjnu, tudíž v druhé polovině září plánuji hudební projekt pro školy, další koncerty v kraji Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Karlovarském a v Praze a samozřejmě vánoční koncerty. Měli jsme i pracovní plány s kouzelníkem Magic Alexem, ale koronavirus nám všechno překazil. Budeme tedy vymýšlet nové akce. Vše se včas fanoušci dozvědí na mém Facebooku a Instagramu Libor Schlenz.
Co rád děláte ve volném čase?
Moc ho nemám, jelikož fakt každý den zpívám. Ale když už se přeci jen najde volný čas, rád ho trávím s friends, hlavně s Anetkou Loskotovou, která mě se svou maminkou Markétkou připravila na konzervatoře. Také si rád něco uvařím, zajdu do kina nebo se rád projíždím na velkých elektro koloběžkách. V současné době si dělám řidičák u super instruktora Martina Hudka.
Jaké máte plány do budoucna?
Co se týče těch pracovních plánů, tak momentálně připravuji hudební projekt pro žáky prvního i druhého stupně základních škol s názvem „Hudba základkám“. Při něm si žáci poslechnou největší hity vybraných českých i zahraničních zpěváků a zpěvaček v mé interpretaci a dozví se o nich různé zajímavosti.
A životní plány?
Najít si partnerku, proslavit se, založit rodinu, mít svou kapelu, užívat si života a nedělat to, co mě nebaví, protože život je příliš krátký na to, abychom se trápili a zabývali něčím, co pro nás nemá význam. Srdcová záležitost by byla vyprodat Krušnohorské divadlo a samozřejmě O2 arénu. Po zkušenosti zpívání na International Magic Festival Sousse v Tunisku bych se rád dostal znovu do zahraničí a to nejen jako zpěvák.
Přidat komentář