Ota Váňa: Lézt do ledové vody mi dělá krásně na duši

  •  

Kytarista legendární české rockové kapely Kabát teplický rodák Ota Váňa je zároveň autorem nebo spoluautorem mnoha známých skladeb skupiny. Během pandemie se dal na otužování, ale také s kapelou natáčí nové cédéčko.

Jak to u vás začalo? Kdy jste vzal do ruky kytaru poprvé?

Asi jako u většiny muzikantů, akustickou kytaru jsem vzal do ruky zhruba ve dvanácti letech. Máma mi koupila španělku, pak už jsem si našetřil na Jolanu Iris. Hned v osmé třídě jsme založili kapelu se spolužákama. A pak jsem měl kapelu na učňáku až do maturity. Ovlivnil mě i starší brácha, který rockovou muziku poslouchal.

Vedli vás k hudbě rodiče?

Rodiče poslouchali hudbu velice často, takže jsem byl hudbou obklopen odmalička.

Chodil jste do hudebky? A vzpomenete si, jaká byla první písnička, kterou jste si v životě na kytaru zahrál?

Do hudebky jsem nechodil, ale chodil jsem soukromě na hodiny klasické kytary, kde jsem získal základní hudební znalosti. Ovšem klasická kytara a elektrická kytara v rockové muzice jsou naprosto dvě odlišné disciplíny J, například v technice hraní. Asi úplně první, co jsem kdy zkoušel na kytaru zahrát, byl jako u většiny kytaristů riff od Deep Purple „Smoke on the water“ :)

Kolik kytar máte? A jaká je vaše nejoblíbenější?

Kytar mám dvanáct, všechny používám, zejména při nahrávání. Moje nejoblíbenější je Gibson Les Paul Custom „Black beauty“, rok výroby 1979.

Máte nebo jste měl nějaký kytarový vzor?

Kytarový vzor jsem nikdy neměl, ale zejména v mladším věku jsem se nechal inspirovat mnoha kytaristy, jako je třeba Malcolm a Angus Youngové z AC/DC, nebo James Hetfield z kapely Metallica.

Čím byste byl, kdybyste nebyl kytarista?

To je těžká otázka, takhle jsem nikdy nepřemýšlel. Ale asi bych zůstal někde u muziky, určitě by mě třeba bavilo dělat v rockovém rádiu.

Jak jste se vlastně dostal do Kabátu? Jaká byla celá ta geneze?

To je úplně jednoduchý. Zhruba v mých devatenácti letech jsem potkal Milana Špalka, se kterým jsem si od prvního okamžiku hudebně velice rozuměl, sedli jsme si a trvá to dodnes.

Hrál jste někdy s někým jiným, než se svou domovskou kapelou?

Profesionálně ne. Veškeré nápady a energii využívám pouze v Kabátu. Myslím si, že na 100 % jde dělat jednom jedna věc, když ji chcete dělat pořádně. Občas si zahraju s jinými kapelami na různých výročních koncertech, nebo jen tak s kamarády. To je ale jen tak pro radost :)

Jste autorem mnoha písniček Kabátů. Kde berete inspiraci?

Nápad na písničku musí přijít sám, nelze jej takzvaně vyrobit, není na to žádný recept. Nahrávám si všechno, co mně napadne teď především do telefonu, který má člověk vždy u sebe. To je výhoda dnešních moderních technologií, oproti dřívějšku.

Které turné Kabátů máte nejraději? Na které se nejčastěji vzpomíná?

Těžko vypíchnout jedno turné, protože si vážím každého koncertu, na který přijdou lidi. Ale když už musím odpovědět, tak asi turné v roce 2004 „Dole v dole“, kdy jsme začali hrát na fotbalových stadionech.

Prý jste velký fanoušek teplického fotbalu. Co říkáte na jejich výkony?

V současné době by výsledky mohli být lepší J, ale jako správný fanoušek doufám v lepší časy. V posledních letech se mi velice líbil postoj FK Teplice proti mafiánským praktikám na FAČR. Je smutné, že v těchto aktivitách zůstal FK Teplice z prvoligových týmů téměř osamocen. Ale snad se blýská na lepší časy.

Sportujete? Nebo hrajete fotbal i vy sám?

Fotbal nehraju, ale sportuju. Hodně jezdím na horském kole a v poslední době jsem propadl fenoménu otužování. Takže třikrát týdně lezu do ledové vody a dělá mi to krásně na duši. V okolí Teplic je možností se otužovat mnoho, například Barbora nebo Dlouhý rybník na Cínovci.

Rok už ovlivňuje naše životy pandemie. Co děláte, když nemůžete hrát?

Zaplaťpánbůh se po celou dobu věnujeme nahrávání nového cédéčko Kabátu, takže práce je dost. V kapele se snažíme neklesat  na duchu a přečkat tyto těžké časy. Abych zůstal v dobré psychické kondici, nekoukám a ani nečtu zprávy, protože to, co média a politici předvádí poslední rok, je opravdu už přes čáru.

Dají se říct plány do budoucna? Nejen Kabátů, ale i vaše osobní?

Letos určitě vyjde naše nové cédéčko. A mně stačí, když všichni okolo mně budou zdraví a v pořádku.


  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*