I když nezaměstnaných v Ústeckém i Libereckém kraji v dubnu díky teplému počasí a začátku sezónních prací ubylo, ti, kdo se vrátili z výkonu trestu nebo jsou v podmínečném propuštění, dál hledají práci obtížně. Pomoci takovým lidem se snaží Úřad práce v Lounech. V evidenci má 150 takových uchazečů o práci. Za posledního půl roku se podařilo najít práci pěti z nich.
Třicetiletý Stanislav Šimon z Loun byl trestaný za ublížení na zdraví. Z výkonu trestu se vrátil před pěti lety.
Úřad práce nejprve doporučil Stanislava Šimona technickým službám jako brigádníka. Po třech měsících dostal muž plnohodnotnou pracovní smlouvu. „Jsem tu spokojený,“ přiznává bývalý trestanec.
V práci Stanislav Šimon dláždí nebo vykonává zednické a výkopové práce. Nemá sice výuční list, ale vlastně ho ani nepotřebuje. „Co jsem se naučil, to mi zůstalo,“ podotýká.
Zaměstnavatel je s ním spokojený. „Žádnou stížnost jsem na něj neslyšel, takže vykonává tu práci na úrovni potřeb, co máme,“ konstatuje ředitel Technické správy města Loun Jaroslav Opat.
Za posledních půl roku se takto podařilo umístit na Lounsku pět lidí, kteří buď přišli z výkonu trestu, nebo byli podmínečně propuštěni. Celkově je však v regionu uchazečů o práci s trestní minulostí mnohem víc – podle Blanky Strouhalové z lounského úřadu práce jich je asi 150.
„Jsou těžko umístitelní na trhu práce, a proto se je pokoušíme podpořit příspěvkem, který je určen na mzdové náklady včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění,“ vysvětluje Blanka Strouhalová.
O podmínečně propuštěné se stará mediační a probační služba. Ta ve spolupráci s úřadem práce našla místo třeba paní Irině, která si za násilnou trestnou činnost odseděla sedm let ve vězení. Podmínečně propuštěná na dobu šesti let byla loni v létě.
„Dělám pomocníka v kuchyni. Všechno, co je zapotřebí udělat. Uklidím, nakrájím knedlíky, krájím zeleninu, úplně všechno… Jsem ráda, že mám tu práci,“ říká paní Irina.
‚Ona je ráda, že tu práci má‘
Irina si práce váží, a proto ji vykonává podle svého zaměstnavatele velmi svědomitě. „Myslím si, že spousta lidí ty lidi zavrhne jenom proto, že byli ve výkonu trestu,“ říká Zdeněk Krupka, majitel vývařovny, kde paní Irina pracuje.
I jeho prý zajímá, za co byl člověk odsouzený a co udělal, hlavní je však pro něj to, co zaměstnanec předvádí v práci. „Ona pracuje, dělá, co má, má za to mzdu, neulejvá se z práce. Prostě to je ten přístup, ona je ráda, že tu práci má,“ chválí si Irinu podnikatel.
Ročně na seznam mediační a probační služby v Lounech přibudou až tři desítky podmínečně propuštěných, kteří nemohou najít práci.
Podle vedoucího místního střediska mediační a probační služby Jana Plháka je důležité takového člověka dobře poznat a věřit mu. „Musíme najít člověka, který nezklame. To bychom si uzavřeli dveře k tomu zaměstnavateli,“ uzavírá Plhák.
Jan Beneš/ČRo
Přidat komentář