Nepříjemná zrníčka pylu poletující v ovzduší dokáží pořádně zavařit lidem, kteří jsou na něj alergičtí. Podle imunoložky Karoly Haasové ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, kde se léčí i spousta Tepličanů, lidé na severu Čech trpí alergiemi více i kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Vedle obligátní pylové alergie se ale lékaři v ordinacích setkávají stále častěji i s pacienty, kterým způsobují zdravotní potíže běžné a neškodné věci.
Sezona alergiků je v plném proudu. Proč jich v našem regionu stále přibývá?
Alergická onemocnění se řadí mezi takzvané civilizační choroby, jejich nárůst je mimo genetiku ovlivněn i prostředím, ve kterém žijeme, a tím, co jíme. Proto je tak vysoké procento alergiků v našem kraji, který se dlouhodobě potýká se znečištěným životním prostředím.
Jak přesně životní prostředí působí na imunitní systém a alergie?
Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky v prostředí. Zjednodušeně řečeno, náš imunitní systém není schopen rozeznat, že zrnko pylu není nepřítel a nemusí s ním bojovat. Tato neschopnost rozpoznat neškodné látky je již v našich genech a nedá se nějak spravit. Alergické onemocnění je tedy celoživotním problémem s různou dynamikou klinických potíží. Fyzikální a chemické faktory v prostředí, jako jsou oxidy dusíku, cigaretový kouř, zplodiny z motorových vozidel, se na alergizaci podílejí jako dráždidla a mediátory reakce.
Takže lidé ve městech mají vyšší šanci, že budou alergiky?
Ano. Prokázanými rizikovými faktory vzniku alergie jsou genetická predispozice, ale také život ve městě, měsíc narození a věk.
Měsíc narození?
U dětí narozených těsně před pylovou sezonou se častěji rozvíjí pylová alergie. Pokud jde o věk, nejrizikovější je u věkové skupiny 5 až 20 let.
Od kdy vlastně lékařská věda alergii zná?
Slovo alergie poprvé zmínili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906, kdy si všimli reakcí pacientů na neškodné látky. Název pochází z řečtiny a jde o spojení slov allos, což znamená jiný, změněný stav, a ergon, tedy reakce či reaktivita. V našem oboru pacienti často slýchají i pojem atopie, což je dědičně založený sklon k alergii. Jestliže jsou rodiče alergičtí například na pyly, má jejich dítě až 80procentní šanci být též alergikem.
V posledních letech se zdá, že je na jaře pylu v ovzduší mnohem víc než kdykoli předtím. Čím to je?
Vždy záleží na počasí. Jestliže začne jaro boomem dlouhodobě vysokých teplot, rozkvete více stromů najednou, a tím pádem je v ovzduší vyšší nálož pylů.
Jaká alergie je nejběžnější?
Nejběžnější je alergie I. typu, která je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinů, respektive imunoglobulinu IgE, vlivem daného alergenu. To způsobuje širokou škálu příznaků, jako je alergická rýma, alergické astma bronchiale nebo život ohrožující anafylaktický šok v případě bodnutí hmyzem. Mimochodem při zkoumání mumie egyptského faraona se zjistilo, že nejspíše také zemřel na anafylaktický šok po bodnutí vosou nebo včelou. V současné době přibývá alergií na potraviny, což je velký problém hlavně u malých dětí.
A naopak, je nějaká velmi ojedinělá alergie?
Alergenem může být cokoli, například i tlak. Jsou známy případy tlakové alergie u řidičů, kteří nemohou vykonávat své zaměstnání, protože po dlouhodobém sezení za volantem jim otékaly příslušné partie. Problémová se jevila i alergie na latex, kterou trpěli zdravotníci, kteří v minulosti latexové rukavice používali každý den. Pokud o takové alergii člověk neví, může vést i k velkým rodinným problémům. Po použití kondomu z latexu při pohlavním styku mohl jeden z partnerů mít alergické potíže, které připomínaly pohlavní nemoci.
Jaká léčba je nejefektivnější? Postoupila lékařská věda v posledních letech nějak v tomhle směru?
Nejdůležitější je spolupráce pacienta s lékařem. Pacient si musí být vědom, že alergie je celoživotní záležitost, nelze ji zcela vyléčit, ale dají se eliminovat klinické příznaky. Pokud jde o nejběžnější typ alergie na pyly, je nutné brát základní léky, takzvaná antihistaminika, v sezóně. Při alergii na pyly stromů na jaře, na pyly trav v létě, na roztoče na podzim i v zimě. Podle příznaků může lékař předepsat rovněž protialergické kapky do očí, nosní spreje a při alergickém plicním astmatu protizánětlivé a úlevové spreje.
Tyto léky pacienti užívají jen, když mají potíže?
Ne, musí je brát pravidelně, podobně jako léky na tlak. A dalším krokem je alergenová imunoterapie, kdy se pacientovi dodává alergen mimo jeho sezonu. Cílem je, aby si tělo na alergen zvyklo a přestalo přemrštěně reagovat. Je to léčba letitá, ale projevy alergie minimalizuje.
Existuje nějaká zaručená prevence na alergii?
Podstata alergických onemocnění je taková, že imunitní systém se již rodí s chybným nastavením. Prevence neexistuje, geny nelze opravit.
V čem je ústecký zdravotní ústav výjimečný, pokud jde o léčbu alergií, oproti jiným zařízením?
Alergií se už léta v rámci zdravotního ústavu zabývá Centrum imunologie a mikrobiologie. Poskytuje nejen diagnostický servis, ale i léčbu příznaků alergie i takzvanou alergenovou imunoterapii, která je jedinou možnou léčbou alergie, a to vše na jednom pracovišti.
Přidat komentář