Country manažerem skupiny AGC v České republice se letos stal osmapadesátiletý Zdeněk Frelich. Bývalý dlouholetý country manažer Pavel Šedlbauer zůstává předsedou představenstva společnosti AGC Flat Glass Czech.
Současně jste country manažerem AGC v Česku, ředitelujete v závodě v Oloví. Tam jste vyvinuli speciální protipožární skla?
Protipožární skla byla vyvinutá v rámci evropské AGC. My jsme v Oloví zaváděli kompletně novou technologii a výrobní linku. V podstatě jsme na zelené louce postavili fabriku.
V čem je to protipožární sklo unikátní?
Ve světě jsou tři hlavní výrobci těchto skel. Je unikátní v tom, že pokud někde vypukne požár, vy za ním můžete být třeba půl hodiny, hodinu a máte čas na to se evakuovat.
Skutečně sklo zadrží požár? Kolika stupňový oheň může být?
Může to být požár až třeba 1000 stupňů Celsia. Dám vám příklad. Máte hotel a restauraci. Hotelová část musí být oddělená od té restaurační. Moderní architekt řekne, že chce mít dělicí stěnu skleněnou, aby návštěvníci viděli na přípravu jídel. Hasiči ale budou žádat, že chtějí zajistit vyšší bezpečnost, aby lidé měli čas se evakuovat, kdyby se něco stalo. A my umíme vyrobit takové sklo, které tyto požadavky splňuje. Jeden druh protipožárního skla, který každý zná a dřív se hodně používalo, je drátosklo. To požár oddělí. Má ale i nevýhodu, že sálá, a v důsledku toho začne být v té místnosti horko a nedýchatelno. Kdežto sklo z Oloví se sice při požáru zahřeje, ale metr od něj můžete normálně být. Propouští teplo jen v omezené míře, jako například když doma pečete v troubě. Tím pádem umožňuje pohodovou evakuaci.
Jsou v Česku nějaké budovy, kde to sklo mají?
Ano. Třeba naše hlavní budova AGC v Řetenicích. Skla u schodišť jsou protipožární. Náš výrobek dále najdete v obchodních centrech, výškových budovách, developerských projektech.
Jak se zkouší protipožární skla?
Ve speciální peci. Podle toho, jaké vlastnosti sklo má mít, se pec rozpálí na 1000 stupňů Celsia, před ní je umístěno sklo a čeká se hodinu, dvě, podle vlastností zasklení, než to sklo zkolabuje
A jak to sklo během té doby hoření vypadá? Pořád je stejné, čiré?
Ne. Sklo zmatní, což má při požárech zejména psychologický efekt. Lidé ten oheň nevidí přímo. Pak sklo začne praskat, ale po celou předepsanou dobu, kterou má vydržet, vydrží.
Nakonec popraská a vysype se, nebo se roztaví?
Rozpraská. A začne se pomaličku bortit
Vy jste v AGC také zaváděl výrobu ultratenkých skel. Dokonce v Číně. Jak jste se k tomu dostal?
S ultratenkými skly jsem se poprvé setkal právě ve sklárně v Oloví, kde jsem před 35 lety začínal. Už tenkrát to byla jediná sklárna v rámci střední Evropy, respektive v rámci států RVHP, která uměla milimetrová skla vyrábět.
K čemu se tehdy ultratenké sklo používalo?
Jako mikrosklíčka pro laboratorní účely, nebo se z něj vyráběly Petriho misky. Když nás pak koupili Belgičané, tak i oni měli svoji výrobu ultratenkých skel a také výrobu skel pro displeje. Byl jsem v kontaktu s týmem, který v jejich závodě tato skla pro displeje vyráběl, a tak jsem se dostal i k výrobě skel v Číně. Belgičané dodávali skla pro displeje do celého světa a v tu dobu se výroba začala přesouvat na Východ. V důsledku toho bylo v roce 1996 rozhodnuto postavit nový závod v Číně, v Shenzenu poblíž Hongkongu. Byl jsem osloven, abych tuto investici řídil a následně rozjel výrobu
Přemýšlel jste dlouho, zda nabídku přijmout?
Domluvil jsem se s rodinou. Byly tři důvody, proč říci ano. Prvním důvodem byla možnost zajímavého výdělku, druhý důvod získání mezinárodních zkušeností a třetím důvodem poznání pro mě dosud neznámého prostředí s nádechem exotiky.
Čínská kuchyně je vyhlášená…
Ono se říká, že čínské jídlo je dobré. Ale to je stejné, jako byste řekla, že evropské jídlo je dobré. Čína je velká země. A stejně jako v Evropě máme kuchyni severskou, italskou, středomořskou, německou, francouzskou, českou… tak tam je to úplně to samé. Čína má 14 provincií a další regionální subprovincie a každá má kuchyni, která je úplně jiná.
Jaké jídlo jste měl nejraději?
Mořské plody. Tam jsem se je naučil jíst. Musí být čerstvé a musí se umět připravit.
Umíte jíst hůlkami?
Umím. Když to zkoušíte měsíc, tak se to naučíte. A jestli jste byla v čínské restauraci, tak tam dostáváte i takovou skleněnou lžičku. To je tam normální. Tam se jí i skleněnou lžičkou. Ale jíst hůlkami není složité. V Číně je normální, že si vezmete do ruky misku a v podstatě to jídlo hůlkami nahrnujete do pusy.
Jaká vlastně komunistická Čína byla?
Víte, čínský komunismus nemá s tím, který byl u nás, nic společného. Spíš bych to přirovnal možná k takové zvláštní diktatuře. Ta je o vládě jedné strany, která toleruje svobodné podnikání. V podstatě se dá shrnout takto: „Lidé, pokud nám nekecáte do politiky naší strany, tak si dělejte, co chcete.“
A jejich přístup k cizincům?
Jsou tvrdí nacionalisté. Jakákoli jiná národnost z hlediska barvy pleti je pro ně podřadná. Oni jsou nadřazení, pod nimi jsou všichni ostatní a ti jsou ještě dále kastováni podle barvy své pleti.
Co říkáte tomu, že obecně jsou v Česku čínské výrobky považované za méně kvalitní?
Jde o to, co chcete a jak si nastavíte kvalitativní požadavky. Třeba v případě displejů. Některé mobily nemají tak kvalitní skla, protože výrobce se obrátil na levnějšího dodavatele, který nevyrábí skla s nejkvalitnějšími parametry. Ale my jsme AGC v Číně. My nejsme žádná anonymní firma. Kvalita našich skel je stejná, jako bychom je vyráběli v Belgii, v Česku… Ale je pravda, že v Evropě jsou předsudky větší. Zrovna teď jsme řešili v Teplicích dodávku dvojskel pro výrobce oken. Klientovi jsme řekli, že máme naplněnou kapacitu a že bychom mu ty dvojskla vyrobili v naší firmě v Polsku. Klient reagoval, že okna z Polska nechce. Jenže i v Polsku je to AGC a má stejnou kvalitu, kterou mají české závody AGC. Předsudky…
Vyrábíte v AGC i takzvaná chytrá skla?
Ano. AGC umí třeba skla, kde po stisknutí tlačítka se zbarví do barvy, jakou budete chtít. Celé to sklo. Používají se například v domech. Máte skleněnou stěnu v obýváku, vy ven vidíte, ale z venku je neprůhledná.
Stoupají nároky na konstrukce nových domů. A také na bezpečnostní skla. V čem ta bezpečnost spočívá?
Že se sklo neroztříští. Nepraskne. A když praskne, tak se nerozsypou. Taková okna z AGC se jmenují Stratobel. Je to lepené sklo, dvě skla a uprostřed folie. Taková skla teď hodně požadují architekti a investoři. Když se sklo rozbije, tak se nerozsype a nezraní vás. Je to stejné, jako třeba čelní sklo v autě, vznikne taková pavučina.
Váhal jste, zda vzít místo country manažera AGC po Pavlu Šedlbauerovi?
Ani ne. Je to pocta. A když jste pár let před důchodem a dostanete od vysokého představitele firmy nabídku zastávat novou funkci, tak se taková nabídka neodmítá. Buď si věříte a chcete ještě něco dokázat, anebo ne.
A nezávidíte, že vám Pavel Šedlbauer předal AGC, ale zůstal ve fotbale?
To byla první věc, na kterou jsem se ho zeptal. Řekl jsem: Pavle, ano, ale bez fotbalu.
Proč?
Fotbal patří k Teplicím. Česká AGC má sídlo v Teplicích. A fotbal musí řídit člověk, který je patriot pro místní komunitu. Já bych fotbal bral tak, že AGC je nadnárodní koncern a v rámci stability, naší společenské odpovědnosti a spolupráce s městem a s dalšími partnery tady ten fotbal budu držet. Neměl bych k němu vztah a přístup, který by se očekával. Ten člověk musí být místní. Vazby vůči městu a regionu, ty já v Teplicích nemám.
AGC je pravidelně vyhlašovaná nejlepším Zaměstnavatelem v kraji i v České republice. Jsme na konci roku, kdy probíhají kolektivní vyjednávání. U vás to neprobíhá nijak dramaticky, viďte.
Nejsme vyhlašováni jen nejlepším zaměstnavatelem. Na konci října také převezmeme od ministryně práce a sociálních věcí cenu za nejlepší podnik podporující zdraví zaměstnanců. Kolektivní vyjednávání u nás neprobíhají dramaticky. Ale jsme ve zjitřeném období před volbami. A když populisticky vláda přidává 10–15 % na mzdách ve veřejném sektoru v době ještě před volbami, tak to naše vyjednávání není lehké. Kdyby se přidávalo každý rok, všichni s tím budou počítat a všichni budou i spokojeni. Ale tyto předvolební hurá akce způsobují firmám obrovské problémy. AGC na základě výsledku Kolektivního vyjednávání zvyšuje mzdy svých zaměstnanců každoročně, i to i když je krize a nejsou volby. Máme nadstandardní platy v rámci regionu. Nevím, zda si vláda uvědomuje, jaké problémy zaměstnavatelům způsobuje.
Jak to AGC dělá, že je nejlepším zaměstnavatelem?
Firemní politika, dobří lidé v managementu. Když začaly problémy s korupcí v Japonsku, v Koreji, v Americe, vypukla velká panika mezi akcionáři a firmy si uvědomily, že musejí být důvěryhodné. V AGC tomu říkáme Corporate Social Responsibility. Musíte být důvěryhodní pro investory i pro management a firma tlačí z těch nejvyšší pater až dolů (i já jako ředitel to silně vnímám), že oblast společenské odpovědnosti a etiky se musí dodržovat. A pokud je tento princip dlouhodobě a důsledně naplňován, tak po letech si lidé uvědomí, že to k něčemu je. A nejde jen o společenskou odpovědnost, ale i o vztah k životnímu prostředí či k bezpečnosti práce. Přiznali se mi dělníci, že když doma jdou něco dělat s pilou, vezmou si ochranné brýle, což dříve nikdy nedělali. Snažíme se v každé součásti firmy držet vysoký standard. Máme také 13. a 14. plat, máme benefity, které ani v zahraničních firmách nejsou standardem, máme takzvanou cafetérii, kdy zaměstnanci mohou čerpat další prostředky na své zdraví, vzdělání, odpočinek či relaxaci. Ukažte mi firmy v okolí, které tohle pro své zaměstnance dělají. Lidé do AGC chtějí, protože i v dobách zlých jsme v regionu byli dobrým zaměstnavatelem
Získal jste v roce 2014 ocenění Manažer roku ve sklářském průmyslu…
Předtím jsem ani nevěděl, že taková anketa existuje. Vyhlašuje ji Svaz průmyslu ČR a Česká manažerská asociace. Náš bývalý generální ředitel Štěpán Popovič cenu získal dokonce dvakrát. V letošním roce jsme také ve svém odvětví získali ocenění nejlepšího manažera pro generálního ředitele AGC Automotive Ing. Luďka Steklého.
Oslavil jste tehdy ten titul?
Samozřejmě. Připili jsme si s kolegy po práci. Sice to ocenění beru, ale víc si vážím toho, když mi můj šéf v Belgii řekne: Dobrá práce!
Přidat komentář