Před 45 lety, v roce 1979, se v Radovesickém údolí u Bíliny začal psát unikátní příběh záchrany vzácných rostlin. V době, kdy tato oblast postupně mizela pod tunami hlušiny z povrchového dolu Maxim Gorkij, se několik studentů z gymnázia v Bílině rozhodlo jednat. Hrozilo totiž, že vzácné druhy rostlin, které zde měly přirozený domov, nenávratně zmizí. Tým Bořena, který studenti založili, tomu měl zabránit.
Pod vedením botaniků, zejména Karla Kubáta, začal Tým Bořena vyhledávat vhodné oblasti, kde by vzácné rostliny mohly nadále růst, a postupně do nich rostliny přenášet a přesazovat. Navzdory mnoha překážkám se nakonec z bývalého chráněného naleziště Bělák, podařilo do nových lokalit úspěšně přesadit osm vzácných druhů rostlin: len žlutý (Linum flavum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), plamének přímý (Clematis recta) a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Od Lukovského potoka k potoku Mukovskému se dostaly bledule jarní (Leucojum vernum) a ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia).
I přes náročné podmínky se rostlinám na nových stanovištích daří a množí se. V Evropě jde o naprosto unikátní úspěch. “Se stěhováním ohrožených rostlin jsme po několika letech příprav začali v roce 1984, tedy v době, kdy ochrana přírody a životního prostředí neměla na růžích ustláno, obzvláště v kraji, kterému vládla těžba uhlí. Protože se uhlí těžilo ve velkých hloubkách, musela se nadložní zemina přemístit několik kilometrů po pásových dopravnících, kde zasypala malebné Radovesické údolí, a kromě vesnic zahubila i několik přírodních rezervací. Abychom mohli rostliny zachránit, museli jsme založit organizaci České svazu ochránců přírody v Praze, protože v Bílině to narazilo na politická přání “strany a vlády”. Jsem rád, že se nám i přes řadu překážek transfer rostlin nakonec podařil a že se jim na náhradních lokalitách náramně daří,” řekl Jindřich Petrlík z Arniky, jeden ze zakladatelů Týmu Bořena.
Činnost Týmu Bořena však po přesunu rostlin neskončila. V roce 2001 se stal součástí nevládní organizace Arnika, což umožnilo i nadále pečovat o přenesené rostliny a lokality, ve kterých nově rostly. V roce 2008 byl zahájen projekt zaměřený na obnovu stráně pod Lipskou horou. Po patnácti letech tvrdé práce, za podpory dobrovolníků a dotačních programů, se podařilo navrátit stráň do původního stavu – znovu zde vykvétají jedinečné květiny typické pro suché, strmé kopce. Právě na úpatí Lipské hory byla vztyčena památeční deska ke 45 rokům založení Týmu Bořena.
“Péče o lokalitu by se neobešla bez dobrovolníků, kteří přijížděli z různých koutů naší země, ale i z Německa. Významnou roli hráli i místní obyvatelé, nezastupitelné je spásání luk ovcemi, které zajišťuje paní se stádem poblíž. Také díky tomu, že aktivitu převzali ti, kdo zde žijí, již nejsou v lokalitě u Lipské hory nutné každoroční brigády organizované Arnikou. Spolu s našimi dobrovolníky se můžeme posunout tam, kde je to potřeba,” dodala Vladislava Jirušová z Arniky.
Nově se projekt přesunul na louku u osady Kaňkov, kde bude opět probíhat pravidelné sečení a úklid. Místo, nacházející se poblíž lázeňského komplexu Bílina kyselka, bylo podrobeno důslednému botanickému auditu Karla Nepraše, který na místě identifikoval více než stovku původních i některých přenesených rostlin. Mnoho z nich je na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin. Je pravděpodobné, že bez péče o tuto lokalitu, by řada z nich nenávratně zmizela. Po 45 letech od svého vzniku je tak Tým Bořena stále aktivní. Jeho činnost a historie, ve které dnes pokračuje Arnika, je ukázkou, že výsledky v ochraně přírody přináší především dlouhodobá práce.
Přidat komentář