Street dance je její srdeční záležitost. Úspěšná teplická tanečnice a choreografka Tereza Jirotková by mohla energii rozdávat. Není divu, že se stala nejlepší tanečnicí v kategorii battle na starém kontinentě. A své zkušenosti nyní předává i malým teplickým tanečníkům.
Jak jste se cítila, když jste získala evropské zlato?
Ani vlastně nedokážu popsat své první pocity, byla jsem zmatená a vůbec jsem si neuvědomovala, co se právě v tu dobu stalo. Rozbrečela jsem se, byla jsem šťastná, ale v podstatě jsem si to pořád ještě neuvědomovala. V tu chvíli, kdy vyhlásili moje jméno, jsem se rozhlédla kolem sebe, zaváhala, jestli to není omyl, a s třesoucíma se nohama si došla pro ten krásný velký pohár.
Co je vlastně battle?
Battle je souboj dvou nebo více tanečníků, kdy dýdžej pustí libovolnou hudbu a tanečník musí předvést, jak hudbu cítí, a reagovat v ten daný moment. Když se tanečníci vystřídají, většinou mají dva vstupy, potom rozhoduje porota, kdo byl lepší.
S battle jste slavila mnoho úspěchů, kterého si nejvíc ceníte – evropského zlata?
Ano. Battle byla vždy moje srdeční záležitost. Největší zážitek mám asi hned z mého prvního battlu v Praze, kde jsem se dostala do finále, a ještě to skončilo nerozhodně. To jsem měla opravdu velkou radost. Vyhrála jsem spoustu battlů a soutěží jednotlivců, ale ta největší a nejhodnotnější cena pro mě byla výhra na chorvatském mistrovství Evropy.
Tančíte jenom street dance?
Tančím především street dance. Když mám příležitost, snažím se rozvíjet i v jiných tanečních stylech, ale srdce mě vždycky potáhne ke street dance. Ten zahrnuje spoustu dalších streetových stylů, jako je například locking, popping, house dance, new jack swing, dancehall, waacking a mnoho dalších. To znamená, že tanečník by měl být co nejvíce všestranný, měl by umět především vnímat hudbu a umět se hýbat. Základy všech těchto stylů se dají naučit, pokud člověk chce a je pohybově a hudebně nadaný. A hlavně street dance je neustále se rozvíjející věc, ve které je třeba získávat nové taneční vědomosti, učit se novým pohybům.
Máte nějaký taneční vzor?
Asi ani ne. Každý tanečník je pro mě jakýmsi vzorem, každý tanečník má něco, co ten další nemá, každý tanečník je v něčem dobrý a může vám předat něco ze sebe nebo vás inspirovat. Můj životní vzor a inspirace je zpěvačka Beyoncé. Už to může znít jako klišé, protože ji mají rádi všichni, ale pro mě je to bohyně, která mi dodává sílu, tlačí mě vpřed a v řadě životních situací jsem byla doprovázena její hudbou, která mi vždy pomohla.
Jak jste se k tancování dostala?
Už jako malá jsem se pořád hýbala, ale nikdy nechodila na žádné taneční kurzy ani lekce. Na prvním stupni základní školy jsem navštěvovala hodiny aerobiku a hned poté jsem docházela na hodiny disco dance, kde jsem skončila dříve, než jsem začala, protože mě to jednoduše nebavilo. Až v sedmé třídě základní školy jsem se dostala k tomu, co mě drží dodnes. Otevřel se u nás na škole taneční kroužek street dance, kam jsem se přihlásila s kamarádkou a začala se tomu aktivně věnovat. Jezdili jsme po různých pohárových soutěžích, dělali vystoupení a jezdili se vzdělávat po tanečních workshopech. Po dvou letech už jsme jako celý tým přešli do taneční skupiny Viva jump, kde působím již několik let a trénuji tu malé děti.
Rodiče vás podporovali odmala?
Nemůžu říct, že by mě nepodporovali, ale moje maminka je věčně pracující člověk, a tak neměla nikdy moc čas to sledovat a podporovat mě na sto procent. Možná i proto jsem měla vždycky větší motivaci to všechno zvládnout a dostat se co nejdál, bez jakékoliv přímé rodičovské podpory. Když to šlo, snažila se mi zaplatit jakékoliv taneční soustředění či kemp, a to nikdy nebyla levná záležitost.
Jak se udržujete ve formě? A co jídelníček?
Díky tancování jsem si vybudovala dobrou fyzičku a hlavně mám sílu v nohou. Nikdy jsem nebyla zastánce diet. Jídlo miluji, jím, co chci, na co mám chuť, jen si nenakládám velké porce a k večeru si už opravdu dám jen něco malého a lehčího.
Je o tanec v Teplicích zájem?
Myslím, že street dance se dá považovat i za jakýsi hit. Zájem je velký, máme spoustu studentů, kteří dochází na tréninky do našeho studia Jump. Nově jsme otevřeli studio Jump for Ladies pro veřejnost, kam dochází tančit lidé, kteří tančí pokročile nebo ani nikdy
netančili, ale mají v sobě vášeň pro tanec a prostě si chtějí přijít jen tak zatančit a zlepšit si den.
Věnujete se trénování dětí, naplňuje vás to?
Práce s dětmi mi přináší opravdu něco extra. Za ta léta, co děti trénuji, jsem pochopila a naučila se od nich spoustu věcí. Děti vám vždycky řeknou, co si myslí, ať už je to dobré nebo špatné, nemají potřebu závidět nebo nesnášet, jsou do všeho pořádně zapálené, jsou oddané a věří všemu, čeho chtějí dosáhnout. A to je to kouzlo. Každý rok přijde spousta chvil, kdy se společně zasmějeme nebo si popláčeme, ať už radostí či smutkem z neúspěchu, a nevyměnila bych to za nic na světě. Práce s dětmi vám pomáhá být lepším člověkem a na chvíli si uvědomit, žeživot je něco víc než jen práce, problémy a takový ten nudný stereotyp.
Kde vás mohou Tepličané v nejbližší době vidět?
V Teplicích budeme na zahájení lázeňské sezony, kde chystáme svoji vlastní stage a svůj program.
Přemýšlela jste někdy nad tím, že byste se z Teplic odstěhovala třeba do Prahy, kde je více možností a příležitostí?
Vždycky byl můj sen se odstěhovat do Prahy a tančit tam. A taky to není tak dávno, co jsem si sen splnila. Minulý rok touto dobou jsem se opravdu do Prahy odstěhovala, s tím, že tam chci hlavně tančit a hrát. Jenže vysoké nájmy a drahý životní styl mě přinutily k tomu najít si práci, kde budu mít jistý příjem. A to mě úplně odradilo. Nestíhala jsem kvůli práci se nijak tanečně vzdělávat ani realizovat.
Kde v Teplicích bydlíte? Je to dobrá adresa?
Teplice mám ráda. Je to lázeňské město, plné hezkých míst na posezení či procházku. Bydlím odmalička v Proseticích a nestěžuji si. Co se týká hudebních a tanečních akcí, není to tu úplně pravé ořechové, ale vždycky se dá někam dojet.
Máte v Teplicích nějaká oblíbená místa?
Moc se mi líbí Zámecká zahrada, to je opravdu místo na nádhernou procházku a relax. Když chodím běhat, nejraději běžím na Letnou, je tam skvělý výhled a hezký malý park. Krupská ulice a celé centrum má taky něco do sebe. Ovšem nejvíce času trávím stejně ve studiu, kde je to můj druhý domov, a co se týká večerních party, nejvíce a nejraději navštěvuji Candy bar.
Sice plesová sezona už skončila, ale chodíte na plesy? Baví vás klasické tance?
Vždycky se těším na plesovou sezonu. Klasické tance, to je přesně věc, kterou mám na plesech ráda. Baví mě to sledovat a nechat se tím úplně unést. Je to něco jiného, než dělám já, ale i tak dost inspirativního. Já jsem se nikdy klasické tance neučila, ale základy zvládnu.
S kým na ty plesy chodíte? Máte přítele?
Právě teď přítele nemám. Nedávno jsem ukončila dvouletý vztah s přítelem, který byl pro mě velkou oporou a podporou. Nyní se ale do žádného nového vztahu nehrnu. Mám dost práce, které je třeba se věnovat, tak na to ani nestíhám myslet.
Jste také dýdžejka, hrajete i někde v Teplicích?
Mám ráda všechnu hudbu, pokud je kvalitní. Neodsuzuji žádný hudební žánr, ale vzhledem k tomu co dělám, je právě hip hop, RnB, funky nebo reggae to, co nejvíce poslouchám. Jako dýdžejka se realizuji teprve rok a čtvrt, ale hrozně mě to chytlo. Dostala
jsem se k tomu díky člověku, který si říká DJ Rockstar. Dojížděl za mnou do Teplic, předával mi své znalosti a um. Hraji po celé republice, ale v Teplicích pravidelně každý měsíc v Candy baru, kde je to vždycky skvělá RnB party.
Moje nej…
Číslo: 7
Jídlo: těstoviny na jakýkoliv způsob
Sportovec: žádného nemám
Kniha: něco naučného či psychologického
Politik: tak to vážně nemám
Citát,krédo: Nikdy neříkej nikdy a nikdy se nevzdávej!
Profil:
Tanečnice a choreografka se narodila 1. února 1993 v Teplicích. Tanci se věnuje odmala. Má za sebou řadu oceněných choreografií dětské věkové kategorie, ale také individuálních úspěchů na poli battle. Působí v teplickém
Studiu Jump. V poslední době se realizuje také jako dýdžejka.
Přidat komentář