Výhodnější podmínky úročení či lepší úvěrové sazby – to jsou důvody, proč někteří Češi dávají stále družstevním záložnám přednost před bankami. Kampeličky ale z Česka pomalu mizí, za posledních 15 let jich skončilo v likvidaci 62. Jak se zachovat, když kampelička krachuje?
Při náznaku problémů by neměli členové družstevních záložen váhat a převést peníze jinam. Pokud to ale nestihnou, o své vklady nepřijdou.
Už 11 let totiž v Česku funguje Fond pojištění vkladů, který v případě krachu kampeličky vyplatí jejím klientům vklady do výše sto tisíc eur. „Sto tisíc eur je hranice, do které se klientům zkrachovalých kampeliček hradí uložené prostředky z Fondu pojištění vkladů. Fond funguje bezproblémově a běžně klientům zkrachovalé kampeličky vyplácí peníze zhruba do tří měsíců od úpadku či prohlášení likvidace. Pokud se člověk v době, než začne vyplácení vkladů zkrachovalé kampeličky, dostane do dluhů, má teoreticky nárok na náhradu škody z důvodu pozdě vyplacených částek. V praxi jsem se ale zatím s uplatněním takového nároku dosud nesetkal,“ popsal advokát Jiří Švihla.
Pokud se družstevní záložna dostane do problémů, její klienti nemusí dlouho nic tušit. „Povinnost informovat své klienty o případných problémech družstevní záložny v Česku nemají. Některé kampeličky ve svých stanovách deklarují právo na informace o hospodaření záložny. To ale neznamená, že informace svým členům předávají, ale že k nim členové mají přístup. Většina z nich ale dění kolem družstevní záložny příliš nesleduje. Jediným signálem jsou tak zprávy ze sdělovacích prostředků. Pokud se kampelička nachází ve finančních problémech, je to prvotně otázka bankovního dozoru, který má od roku 2006 Česká národní banka. Takovýto dozor není veřejný,“ doplnil Jiří Švihla.
První družstevní záložna vznikla už roku 1858. Po úspěšném počátečním období s nástupem komunismu kampeličky z československého trhu zcela zmizely. O to větší boom zaznamenaly po roce 1989. Deset let po revoluci jich bylo v Česku téměř 140. Jenže jak rychle záložny vznikaly, tak rychle kvůli mírným podmínkám založení také krachovaly.
V roce 2000 jich bylo už jen 73. Do současnosti jich v Česku vydrželo jen 11. Poslední zkrachovalou družstevní záložnou je WPB Capital, která vyhlásila krach loni v říjnu. Peníze v ní mělo vloženo téměř sedm tisíc klientů. „Problémy kampeliček mají svá specifika, ale jedná se o podnikatelský subjekt jako každý jiný, a tak se potýkají v podstatě se stejnými problémy jako jiné běžné obchodní firmy. Patří k nim vysoké náklady, špatné investování nebo malé množství klientely,“ uzavřel advokát Jiří Švihla.
Přidat komentář