Možná jste to ani netušili a obdivovali jste na cestách výjimečné architektonické skvosty postavené nebo komponované ze skla, které vyrobili skláři z koncernu AGC. Dalšími příklady jsou výjimečné expozice BLACK & LIGHT DEPO v Brně a Sál minerálů v pražském Národním muzeu. Další jedinečné stavby vám postupně představíme v našem seriálu tipů na výlet.
Brno, Česká republika
BLACK & LIGHT DEPO je součástí stálých expozic zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně. Prohlédnout si lze boha- té muzejní sbírky, a to v plném rozsahu. Ve 130 prosklených boxech modulárního mobiliáře, které jsou opatřeny speciálním antireflexním sklem Clearsight z produkce sklárny AGC, si můžete prohlédnout přes 13 tisíc uměleckých předmětů. Speciální sklo s povlakem, které minimalizuje odraz, způsobuje, že předměty za ním jsou mnohem lépe viditelné, a návštěvník má pocit, že přirozená bariéra ze skla, která ochraňuje vystavené předměty, tam není. Exponáty působí, jako by vyzývaly se jich dotknout. Detail, který nemusíte postřehnout, ale který umocňuje komunikaci samotných artefaktů.
Výstavní plocha je tvořena 315 skleněnými policemi ze základního skla Clearlite v celkové ploše 299 m2. Polohovatelné police bylo kvůli únosnosti a bezpečnosti nutné vyrobit z kaleného skla o tloušťce 12 mm. Boční zasklení boxů bylo provedeno 234 tabulemi antireflexního skla o celkové ploše 209 m2, Kurátoři výstavy Maxim Velčovský a Radek Wohlmuth ke konceptu depozitáře uvádí: „Přestože za barvy v pravém slova smyslu pokládány nejsou, představuje černá a bílá v barevném spektru mezní kvalitu, dva póly, svým způsobem počátek a konec. Opticky i symbolicky jsou to protiklady, přímé opaky sebe sama a přitom se doplňují. Černá bývá znamením absolutna, zemitosti a plnosti života; bílá dokonalosti, čistoty a světelného jasu. Na této bipolární linii se také zakládá koncept otevřeného depozitáře skla, keramiky a porcelánu. Sklo představuje materialitu transparentnosti, keramika naopak temnou modelační hutnost. Obojí spojuje transformace ohněm.“ Několik modulů je určeno pro malé temporální výstavy ve výstavě tak, aby byl důvod se do expozice vracet. Tento moment umožňuje kromě jiného představovat autorské, výroční, slohové nebo stylové výběry, ale i „highlighty“, ať už výjimečné zápůjčky, nebo nové přírůstky. Součástí konceptu jsou i civilní a alternativní způsoby instalace, aby se, pokud možno, dosáhlo odbourání vžité psychologické bariéry mezi divákem a strnulým muzejním prostředím. Součástí expozice je videokoláž z dobových dokumentů a filmů.
Unikátní záležitostí je také veřejně přístupná on-line databáze vystavených předmětů, kterou naleznete v digitalizované formě na stránkách galerie. Fotografie každého boxu, přes níž se dokliknete k jednotlivým artefaktům s popisem, vám umožní zhlédnout depozitář z tepla domova. Nicméně osobní návštěva vám umožní individuální zážitek z podmanivého bloudění v černém labyrintu „Black depa“ nebo stanutí před objekty „Light depa“ jako v aréně. Tak, kdy za ním vyrazíte? Otevřeno je od středy do neděle vždy od 10 hodin.
Národní muzeum jako zářivý drahokam
Praha, Česká republika
Historická budova pražského Národního muzea se na podzim roku 2018 otevřela po téměř 3leté rekonstrukci veřejnosti. K otevření došlo přesně tak, jak bylo plánováno, tedy na výročí vzniku republiky 28. 10. 2018. Těm, kteří již využili možnost navštívit nově rekonstruovanou Historickou budovu, se nad její nově zrozenou zářící krásou skutečně tají dech. Renovované malby, zlacení, obnovená zábradlí, schodiště, podlahy, vitráže či stropy vrátily budově dřívější noblesu a důstojnost.
Budova Muzea Království českého byla vystavěna v letech 1885 až 1891 podle plánů architekta Josefa Schulze. Je národní kulturní památkou. Na generální rekonstrukci čekala stavba téměř 120 let. Cílem rekonstrukce pod vedením hlavního architekta Ing. Arch. Zdeňka Žilky bylo obnovit budovu jako do detailu propracované architektonické dílo (tzv. Gesamtkunstwerk) v původním tvaru, tedy odstranit druhotné půdní vestavby, obnovit původní funkce všech výstavních sálů, které byly užívány jako depozitáře, knihovny, reprezentační místnosti ředitelství apod. Nesmírně náročná byla práce desítek restaurátorů a malířů při obnově povrchů maleb stěn, stropů či historických předmětů a zařízení, kteří čerpali z dobových podkladů. Rekonstruovány však byly i veškeré konstrukce a instalační systémy, ať již se jedná o střechy, fasády, okna, dveře, svítidla, vnitřní omítky, nebo samozřejmě také rozvody elektroinstalací a dalších zařízení TZB, včetně výtahů. Součástí rekonstrukce budovy však byly i novodobé úpravy: bylo provedeno zastřešení obou nádvoří a bylo vybudováno propojení do Nové budovy Národního muzea podzemní chodbou pod Vinohradskou ulicí. Došlo tak k rozšíření původního vestibulu o nový veřejný prostor s kavárnou a muzejní prodejnou, pod níž je skryto parkování. Nový vestibul ve středním křídle v úrovni sníženého přízemí, se šatnami a toaletami, poskytuje pohodlné zázemí pro návštěvníky. Všechny prostory budovy byly nově technicky vybaveny.
Původní mobiliář, zhotovený podle návrhů arch. Josefa Schulze – židle, lavice, křesla a stoly, výstavní vitríny, byl restaurován. Z pohledu památkové péče se jednalo o nejkomplikovanější a nejsložitější opravu památkově chráněné budovy v dějinách ČR. Poprvé v historii je zpřístupněna i kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou Prahu.
My se však vydáme do mikrosvěta kamenné krásy. Expozice s názvem Sál minerálů je umístěna v prvním patře Historické budovy Národního muzea vedle Pantheonu. Představuje více než 4 000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které byly osazeny antireflexním sklem. Sbírkové skvosty jsou dostatečně chráněny a návštěvníci je mohou obdivovat bez rušivých odlesků tradičních vitrín. Nejednou zažijete touhu se jich dotknout.
V expozici je možné spatřit například několik podob zlata, stříbra, diamantů nebo grafitů ve své surové formě. Je nepochybné, že tato budova Národního muzea je ve sbírce českých historických staveb vzácným drahokamem.
Jak zbavit hladké sklo nežádoucích odlesků? Odlesky světla ve skle vadí nejen uživatelům skel, ale také projektantům či architektům, kteří musí pracovat s odrazem světla v různých aplikacích. Standardní ploché sklo zhruba 8 % světla odráží, proto jsou předměty umístěné dále od skla špatně viditelné. To je i důvod, proč je nutné instalovat do výloh nákupních center nebo vitrín v muzeích nákladné systémy osvětlení. Speciální antireflexní povlak nanesený metodou magnetronového naprašování odstraňuje tuto nežádoucí reflexi a snižuje ji až na hodnotu pod 1 %. Uživatel si nerušeně může prohlížet vystavené předměty nebo užívat ničím ne- rušený výhled z okna, a to i v případě, pokud je v interiéru rozsvíceno a vně je tma. Oblast využití tohoto skla není přesně specifikována. Efekt lze uplatnit ve výkladcích a výlohách, prodejních pultech, vitrínách v muzeích a galeriích, v zasklení VIP tribun, kontrolních věží, ale i v zoologických zahradách.
Přidat komentář