Co byste měli vědět o svém krevním tlaku


Hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří k nejčastějším civilizačním chorobám. Zdaleka se netýká jen seniorů, naopak až 30 procent Čechů nad 20 let si naměří zvýšené hodnoty krevního tlaku.

A to je problém, protože hypertenze zvyšuje riziko infarktu, mozkové mrtvice, selhání ledvin, nemocí očí, rozvinutí metabolického syndromu či problémů s pamětí. Přestože je hypertenze tak závažná, řada lidí své hodnoty krevního tlaku vůbec nezná anebo je neřeší. Před takovým chováním varují i lékaři na kardiologii v Ústí nad Labem, kteří se s neléčeným vysokým krevním tlakem setkávají a často již musí řešit jeho zdravotní následky. Obtíž je, že krevní tlak nebolí a nijak výrazně se neprojevuje.

Příčina často neznámá
Až u 90 % populace se přesná příčina vysokého krevního tlaku nezjistí, ale jisté jsou vlivy dědičnosti (Pozor, pokud máte v rodině infarkt v mladém věku či jinou civilizační nemoc!), nezdravá strava, nadměrné solení, stres, nedostatek pohybu, obezita, kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Muži mají riziko 2x vyšší než ženy.

Co jsou ještě normální hodnoty
Ideální tlak se u dospělého člověka pohybuje kolem 120/80. O vysokém krevním tlaku mluvíme u hodnot vyšších než 140/90. samozřejmě krevní tlak v průběhu dne kolísá, je proto dobré změřit ho opakovaně a na obou rukou. Krevní tlak se mění nejen s věkem člověka, ale i při emočním vypětí, stresu, nemoci. Na všechny okolnosti lékaři přihlížejí při zjišťování skutečného stavu krevního tlaku a následné doporučené léčbě.

Součást dalších nemocí
Normální krevní tlak má dle odhadů míň než 40 % mužů a 60 % žen ve věku od 25 do 74 let. Od 50 let výše má příliš vysoké hodnoty krevního tlaku v podstatě každý druhý člověk. Hypertenze často další nemoci jako je cukrovka typu 2, zvýšená hladinu cholesterolu nebo dna, někdy je důsledek nemocí ledvin. Dlouhodobá hypertenze přispívá k rozvoji aterosklerózy (ztráta pružnosti cév a jejich ucpávání až neprůchodnost).

Léčit se a dodržovat doporučení
Pacienti by měli přesně dodržovat předepsanou léčbu, chodit na pravidelné kontroly ke kardiologovi či praktickému lékaři a změnit životní návyky. Nepřibírat, zdravě se stravovat (drůbež a ryby, které obsahují také tzv. omega 3 mastné kyseliny s antisklerotickým účinkem, byste měli konzumovat alespoň 2x týdně), příliš nesolit, věnovat se aerobním sportovním aktivitám (svižná chůze, běh, cyklistika, jóga, jízda na běžkách a turistika).

 


Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*


*