Muzejním exponátem měsíce února je drobný zpěvný pták, zvonek zelený, kterého Česká společnost ornitologická zvolila ptákem roku 2022.
Zvonek zelený (Chloris chloris) je drobnější zrnožravý pták z čeledi pěnkavovití. Délka jeho těla je přibližně 15 centimetrů a váha se pohybuje v rozmezí 25 až 30 gramů. Barva hlavy a vrchní části těla je u samce olivově zelená a břicho je zbarveno světleji. Okraje křídel a ocasu mají zářivě žlutou barvu. Samice je méně nápadně zbarvená, spíše hnědozelená a na spodní straně matnější.
Jeho rozšíření zahrnuje mimo severnějších částí Skandinávie celou Evropu a částečně se vyskytuje i v severní Africe. V České republice je celoplošně rozšířen hojně, preferuje však nižší polohy pro vhodnější životní podmínky. Vyskytuje se v polích s křovinami, v keřových porostech nebo na okrajích lesů. Běžně ho najdeme také v parcích a zahradách, a často i uprostřed vesnic a měst. Potravou jsou různá semena, ať už plevelů, tak kulturních druhů obilí, řepky nebo jetele. Na jaře mohou být potravou pupeny listnatých stromů. V zimě bývá pravidelným návštěvníkem v krmítkách, a na okrajích lesů nepohrdne ani semeny habru a buku.
Obecně je zvonek zelený považován za značně hojného ptáka, přesto ornitologové za posledních 10 let zjistili razantní úbytek jeho stavů, které se snížily o dvě třetiny. To je také hlavním důvodem, proč ho Česká společnost ornitologická vyhlašuje letošním ptákem roku. Ptáci, které považujeme za obyčejné a všudypřítomné, totiž nemusejí být běžní napořád, pokud budeme do jejich životů a životního prostředí nešetrně zasahovat. Naším exponátem měsíce bychom tento názor chtěli podpořit.
Důvodem snižování počtu je závažná ptačí choroba trichomonóza. Způsobuje ji parazitický prvok bičenka drůbeží Trichomonas gallinae, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem. Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci. Abychom minimalizovali riziko přenosu trichomonózy na krmítku, je nutné dodržovat jeho hygienu, nejlépe denně ho čistit a odstraňovat zbytky potravy.
Miroslav Žemlička, kurátor přírodovědného oddělení
Přidat komentář