FOTO: Závod míru juniorů se opět zapisuje do historie

Opět výjimečný byl 46. ročník Závodu míru juniorů. Také letos se tento tradiční etapový závod může pyšnit řadou premiér a výjimečných momentů, které se zapíší do jeho historie. Poprvé ho vyhrál norský reprezentant, poprvé v sérii světového poháru vedl sbor jury rozhodčí z Česka a navíc jím poprvé byla žena.

„Nakročili jsme do druhé poloviny páté desítky a neskutečně mě těší, že i ten letošní ročník se znovu zařadil k těm výjimečným. Sledovali jsme skvělé výkony jezdců a samozřejmě pro moji radost, se v nejlepším světle ukázali i domácí jezdci, kteří jen dokázali, že se s nimi ve světovém měřítku musí počítat. Závod míru ale není jen o sportovních výkonech. Každý rok musíme v pořadatelském týmu urputně bojovat o napsání nového ročníku, protože cítíme velkou morální zodpovědnost. Ne náhodou je Závod míru juniorů rodinným stříbrem Ústeckého kraje. Snažíme se tento klenot držet, protože doma i ve světě má stále silný zvuk a za ta léta už pomohl nastartovat kariéru řadě budoucím profesionálním cyklistům,“ pronesl Svatopluk Henke, ředitel Závodu míru juniorů.

Letošní 46. ročník ZMJ zařazený do nejprestižnější světové série Nations´Cup se opět odehrával ve čtyřech závodních dnech na severu Čech a v německém Sasku. V součtu na jezdce čekalo 372,5 kilometru v pěti závodních prověrkách. Na start úvodní etapy se postavilo 135 závodníků z 23 šestičlenných týmů a 22 zemí. Po kvartetu dnů se do cílového Terezína dostalo 114 závodníků.

První etapu tradičně hostily Litoměřice. Úvod bývá spíš poznávací, ale tentokrát se hlavní pole výrazně rozdrobilo už takto na začátku. Na Mírové náměstí v Litoměřicích přijel norský reprezentant Idar Andersen sám a postavil skvělý základní kámen budoucímu úspěchu.

Ve druhém dnu na juniory čekaly dvě prověrky. Dopolední souboj s chronometrem vyhrál opět Nor, tentokrát Andreas Leknessund, ale do čela se s vteřinovým náskokem na Andersena dostal Holanďan Maikel Zijlaard, který v časovce zajel až sedmou příčku. Nizozemský reprezentant si ale žlutý trikot lídra závodu udržel i po odpolední roudnické etapě. Do té cyklisty vyprovodily bílé holubice – symbol míru i celého závodu, které byly slavnostně vypuštěny před startem na náměstí v Roudnici nad Labem. „To jsou momenty, kdy si uvědomíte, že je třeba neustále šířit mírovou myšlenku, která je aktuální za každého režimu i období. Aktem vypuštění holubic, věřím, že si to mnozí uvědomili,“ podotkl Svatopluk Henke. V dané etapě diváci poprvé viděli hromadný dojezd. Na jeho konci se z vítězství radoval jezdec, který ve spurtu dostál svému jménu – Ital Davide Ferrari se cílem prohnal stejně rychle jako věhlasný vůz se vzpínajícím se koněm ve znaku.

V sobotu na řadu přišla nejtěžší etapa se startem v Teplicích a cílem v německém Altenbergu. Pro svoji délku i náročnost, kdy peloton musel dvakrát vystoupat na legendární Komáří Vížku, je označovaná za královskou. V ní už zazářila česká reprezentace. Při druhém výjezdu „Komárky“ se zvednul Čech Karel Vacek a pelotonu ukázal záda. Do cíle přijel k údivu všech diváků sám s tři čtvrtě minutovým náskokem a rázem se posunul do elitní pětice. Do žlutého trikotu se vrátil Andersen.

Závěrečné dějství v Terezíně, na jehož počátku pořadatelé tradičně před pelotonem předali květinu manželce zakladatele závodu a někdejšímu reprezentačnímu trenérovi Jaroslava Menharta, už bylo v režii německého Niklase Märkla. Stříbrný muž loňského mistrovství světa přivedl peloton pohromadě a etapu rozhodl v dramatickém spurtu. Muž ve žlutém Nor Idar Andersen, který přijel v hlavním poli, mohl slavit. Stal se prvním norským jezdcem, který celkově vyhrál Závod míru juniorů. „Sen se stal skutečností. Na začátku tomu snad nikdo nevěřil, ale ukázali jsme, že máme nejsilnější tým a zaslouženě jsme teď nejlepším týmem Nations‘ Cupu. Závod míru je zatím to nejlepší, co jsem dosud vyhrál,“ pronesl sympatický vítěz Niklas Andersen.

A co Češi? Ti rozhodně nebyli do počtu. I přes smůlu z první etapy, kdy se sprinteři zamotali do pádu, ukázali, že patří ke světové špičce. V časovce Richard Holec zajel čtvrtý nejrychlejší čas, kdy mu jen vteřina chyběla na „bednu“. V roudnické etapě si už Holec dospurtoval pro bronz a celkový úspěch Čechů podtrhnul Karel Vacek, jenž suverénně zvítězil v královské etapě do Německa. I v závěrečném dějství bylo k pódiu velmi blízko. Dráhař Daniel Babor dospurtoval šestý. V celkové klasifikaci pak skončil jen těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě zmíněný „prvoročák“ Karel Vacek. „Myslím, že jsme tu předvedli super výkon. Vyhráli jsme etapu, jednou jsme byli třetí a čtvrtí a i v poslední etapě jsme k pódiu měli hodně blízko. Soupeře prostě není jednoduché porazit, ale líbí se mi, že vždy na čem jsme se domluvili, tak to kluci z nároďáku byli schopní splnit a Karel ukázal, že sem příští rok bude chtít přijet s ambicemi nejvyššími,“ shrnul spokojeně vystoupení svých svěřenců reprezentační kouč Tomáš Konečný.

Letos podruhé se pořadatelskému týmu podařilo po změně pravidel prosadit start smíšeného česko-německého mix týmu Euroregion. Po dlouhých šesti letech stál na startu také domácí odchovanec terezínského cykloklubu Jan Kašpar, který právě dres Euroregionu vezl. Závodník z Českých Kopist se chtěl vyrovnat svému předchůdci Matěji Zahálkovi, který dospurtoval v úvodní etapě bronzový. Kašpar se pustil do vůbec prvního úniku letošního ročníku, ale síla pelotonu mu úspěch nedopřála. Kašpar přecenil své síly a závod pro něj nakonec skončil předčasně v závěrečné etapě. „Závod míru je pro mě sen, za kterým jsem dlouho šel. Bohužel jsem chtěl tak, že jsem se přetrénoval a už od začátku jsem poznal, že toho nohy mají dost. Pro mě je to velké zklamání, na druhou stranu mi premiéra otevřela oči a pro příští rok, pokud vše půjde dobře, to bylo velké ponaučení,“ svěřil se zklamaný Jan Kašpar.

Že závod opravdu umí být zrádný, se přesvědčil Dán Madsen Hindsgaul, který jen těšně před cílem v Terezíně přišel o celkový bronz. V dojezdu závěrečné etapy se přimotal mezi Litoměřicemi a Terezínem k hromadnému pádu, ze kterého zamířil do nemocnice a ztratil tak šanci na velký úspěch. Naopak, jako hrdina se do letošního závodu vrátil Rakušan Mario Gamper, který měl v loňském ročníku mimořádně ošklivý pád v časovce, po kterém dlouho visely otazníky nad jeho zdravotním stavem a pohybovým aparátem. Gamper ale ukázal duši bojovníka. Znovu se vrátil do sedla a v letošním ročníku mu patřila celková dvaatřicátá příčka. „Závod míru je skutečně plný emocí, velkých výkonů a silných lidských příběhů. Nejen Mariovi, ale všem na startu všichni přejeme mnoho dalších úspěch v kariéře a především, aby se jim nepříjemné karamboly jen vyhýbaly,“ přeje ředitel Henke, jehož závod zažil i další příběhy. Od zařazení od světové série se do čela rozhodcovské skupiny letos postavil Čech a navíc jím byla žena – rozhodčí Simona Davídková. „Osobně jsem velmi spokojený s tím, je závod vedla. Byla spravedlivá, přitom nebazírovala na hloupostech, všechno mělo svůj řád a hladký průběh. I ona může za to, že letošní ročník mohu považovat za jeden z nejvydařenějších. Velký dík za to patří policii, která nám pomáhá s bezpečností, zástupcům měst, obcí a krajů, partnerům, bez kterých by to nešlo a samozřejmě celému mému týmu prakticky neviditelných lidí, na které je spoleh takový, že už teď mohu prozradit, že i příští rok bychom měli být součástí této světové série,“ uzavřel pozitivní zprávou 46. ročník jeho ředitel Svatopluk Henke.

Výsledky – Celkově: