Nedávno pokřtil teplický senátor a náměstek primátora Hynek Hanza knihu, jejímž je autorem společně se zesnulým primátorem Jaroslavem Kuberou. Zároveň také oznámil, že se v nadcházejících volbách do horní parlamentní komory znovu popere o hlasy obyvatel Teplicka.
Co vás motivovalo k napsání knihy s názvem Věčný boj s blbostí?
Bylo to několik impulzů. Před čtyřmi lety jsem se stal senátorem za Teplicko. Moje cesta do této funkce nezačala radostnými okamžiky, nýbrž smutnou událostí – úmrtím dlouholetého primátora a senátora Jaroslava Kubery, s nímž jsem dlouhé roky úzce spolupracoval na teplické radnici. Tato kniha je tedy inspirovaná touto významnou osobností a mými osobními zkušenostmi za čtyři roky v Senátu. Kniha je jistým způsobem výzvou k přemýšlení, jak čelit a bojovat proti blbcům a škůdcům nejen v politice, ale i v každodenním životě.
Také jste oznámil, že budete obhajovat senátorské křeslo v nadcházejících volbách. Proč jste se tak rozhodl?
Práci, kterou jsem začal, jsem ještě zdaleka nedokončil. Zároveň mám vůli, chuť i dostatek energie dál bojovat za potřeby našeho regionu, který se v určitých oblastech neobejde bez pomoci, aby mohl využít svůj obrovský skrytý potenciál. Můj hlas je v Senátu slyšet, což je základní podmínka úspěchu.
Při minulých volbách jste řekl, že jste se rozhodl kandidovat zejména proto, že šlo o uvolněný post právě po Jaroslavu Kuberovi. Co vás motivuje nejvíce tentokrát?
Když máte nebo děláte něco rádi, když vás práce baví a dává vám i lidem smysl, tak ji prostě chcete dělat dál. Chtít je v životě největší motivací, energií i motorem k tomu něčeho dosáhnout. A utvrzují mě v tom i lidé, kteří jsou s mou prací pro občany a region spokojeni a podporují mě v tomto snažení. K mé radosti jich stále přibývá…
Myslíte si, že jste za dobu svého senátorování dokázal lidem na Teplicku, že nejste jen náhradník za zesnulého Jaroslava Kuberu?
Já osobně věřím, že za mnou kus dobré práce určitě je. Každopádně odpověď na tuhle otázku nám přesně dají výsledky senátních voleb na konci září. Volby jsou nejlepší a nejpravdivější průzkum veřejného mínění.
Špičkoví sportovci říkají, že snazší je vyhrát poprvé než, pak zlato obhajovat. Platí to i o politice a volbách?
Každý, kdo chce opravdu vyhrát, musí pro svou výhru udělat maximum, ať je to poprvé, nebo podruhé. Každý z těch momentů má své výhody i nevýhody, ale pokud chcete dosáhnout svého, tak se i z nevýhod mohou stát výhody. Je to jen otázka postoje a vůle.
Jste dlouholetým členem ODS, která je nyní společně s dalšími čtyřmi stranami ve vládě. Obáváte se toho, že přešlapy vlády se propíší do podpory voličů na Teplicku?
Samozřejmě, taková obava je na místě a určitě to u někoho může hrát roli, jak se v těchto volbách bude rozhodovat. Musíme si přiznat otevřeně, že ne všechno se této vládě povedlo. A docela rád bych v této souvislosti připomněl, že jsem mnohokrát zaujal zcela jiný postoj než vláda, či dokonce vlastní strana. Nehlasoval jsem například pro konsolidační balíček, pandemický zákon, Istanbulskou úmluvu. Lidé tak mohou porovnávat mé postoje i hlasování v různých případech s těmi vládními a udělat si obrázek sami. Rozdíl mezi nutností dělat kompromis mezi pěti názory ve vládě a možností rozhodovat se v Senátu na základě vlastního přesvědčení a rozumu je přirozeně velký.
Jsou nějaká rozhodnutí pětikoaliční vlády, která vás opravdu nadzvedla?
Víte, když chcete najít kompromis mezi pěti různými názory, tak je dosažený výsledek vždy ztrátou pro každou z pěti stran. Kompromis není shoda, ale nezbytně nutné zlo, které nemusí být vždy a ve všech aspektech tím nejlepším řešením. No a taky se ptáte člověka, který nejvíce souzní pouze s jedním z pěti, takže jsem nadzvednutý poměrně pravidelně. Ale politika je umění možného a v našem poměrném volebním systému to vlastně ani jinak nejde.
Některé kroky Fialovy vlády ve jménu konsolidace dost zkomplikovaly život teplickým živnostníkům, energetická politika ohrožovala místní skláře. Dokázal jste zvednout hlas a zastat se jich?
Ano, přesně tohle byl jeden z momentů, kdy jsem nemohl podpořit konsolidační balíček, protože přes veškerou snahu a potřebu nutné konsolidace veřejných rozpočtů přímo zasahoval podniky v mém volebním obvodu a ohrožoval jejich budoucí fungování, ekonomickou stabilitu i samotné zaměstnance.
Konsolidační balíček vyšel z dílny vašeho spolustraníka ministra financí Zbyňka Stanjury. Přesto jste se vzepřel?
To rozhodně. Nebudu přece jen slepě hlasovat pro něco, s čím mám problém, jenom proto, že to navrhl spolustraník. V Senátu jsem při projednávání konsolidačního balíčku vystoupil dost hlasitě s tím, že stát čím dál víc neřeší sociální politiku. Takže ti, kdo plní státní kasu a veřejné rozpočty, snaží se něco tvořit a rozvíjet naši ekonomiku, tak jsou na tom v konečném důsledku hůř než ti, kdo jen stojí s nataženou rukou a pouze přijímají výhody od státu. Aniž by sami něco odváděli či poskytli jakýkoliv přínos. V kontextu s neřešením takzvaného obchodu s chudobou stát doslova vyhazuje neúčelně veřejné prostředky, které si musí draze půjčit. Bude-li současný vývoj v naší ekonomice pokračovat, vidím bohužel velké riziko pro český průmysl, skláře i porcelánky a také výrobu izolací u nás na Teplicku, které zaměstnávají tisíce lidí.
Na co z toho, co se vám v Senátu podařilo prosadit, jste hrdý?
Jsem opravdu rád, že Senát nedávno schválil významnou novelu trestního zákoníku, která přináší zásadní změny v oblasti trestných činů a znásilnění. Řeší věc fakticky, nikoliv teoreticky, což mi dává smysl víc než neuchopitelné a ideologicky nebezpečné proklamace.
Úspěchem je také úprava zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy při opakovaném páchání závažných přestupků lze pachatelům krátit sociální dávky. Není totiž možné nadále přihlížet tomu, že někteří lidé si udělali živobytí z čerpání dávek, a přitom se za solidaritu odvděčují svému okolí opakovaným pácháním vážných přestupků.
A naopak… je něco, co byste si za rámeček nedal?
To se nyní nedá říci, protože adekvátnost či míra účinnosti schválených zákonů se ukáže až v čase. Nicméně za žádné své hlasování se nestydím. Do mého rozhodování významně promlouvá moje místní zkušenost a problémy, se kterými se v Ústeckém kraji potýkáme. V jiných koutech země je nemají, ale pro nás na severu jsou zásadní. Stává se tak, že u některých zákonů hlasuji jinak než moji kolegové ze stejného politického klubu. Mně opravdu nikdo nemůže vytýkat, že bych byl nějaká loutka řízená stranou či vládou. Mě řídí jen a pouze zájem našich občanů a regionu, v němž žijeme.
Co vlastně zdejší region podle vás nejvíc pálí a jak by senátor mohl pomoci?
Náš region má obrovský potenciál. Ale potřebuje, aby celostátní politika zohlednila socioekonomické aspekty, se kterými se tady potýkáme. Čtyři roky vytrvale hájím zájmy Teplicka a Ústeckého kraje při schvalování zákonů a volám po větší podpoře pro ekonomicky a sociálně zaostávající regiony. Hrubý domácí produkt na obyvatele u nás stále zásadním způsobem neroste. Už přes 15 let tak zaostáváme za zbytkem republiky. Tohle je potřeba akutně řešit.
Opakovaně jsem apeloval na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby přehodnotilo sociální politiku státu. Ve spolupráci s kolegy z podvýboru pro regiony v transformaci se snažíme hledat řešení v ekonomické podpoře formou jiného nastavení rozpočtového určení daní či dalšími finančními nástroji, které by náš kraj dokázaly nastartovat. Osobně jsem jednal s premiérem Svobodného státu Sasko ohledně přeshraniční spolupráce jak na bázi rozvoje podnikatelského prostředí, tak při hledání nových vzdělávacích programů pro naši univerzitu či střední školy. Využívám všechny příležitosti a možnosti, jak posouvat náš kraj dopředu, aby jednou byl krajem, kde chtějí lidé studovat, pracovat a žít. To je můj cíl.
Do minulých senátních voleb jste šel s tím, že chcete vnášet do politiky selský rozum. Při sledování nočních záznamů z Parlamentu si nejsem jistá, do jaké míry se to podařilo.
Je to dlouhá a náročná cesta, ze které neustoupím. Vlastně to ani jinak neumím. Nicméně si myslím, že má vystoupení jsou k daným tématům a zákonům jasná a začínají padat na ornou půdu.
Těžba lithia na Cínovci způsobila na Teplicku slušný poprask. Je pro region výhra, že snad už vyšuměly plány na to, že se ruda bude zpracovávat v Újezdečku?
Tohle téma hýbe Teplickem a ani mě nenechává chladným. Informací o technologiích, místě a způsobu zpracování a dopravě hmot je dostupných pramálo. Přístup a buldočí způsob komunikace skupiny ČEZ, respektive Geometu je tragický. Právě proto všichni máme tolik otázek a obav.
Snažíte se coby senátor nějak do těch jednání vstupovat?
Samozřejmě. Účastnil jsem se veřejných projednávání, jednání s ČEZem, premiérem, ministry vlády, starosty i saským premiérem. Ze své pozice dělám maximum možného, aby případná těžba lithia nebyla pro Teplicko katastrofou, ale přínosem.
Může být jakákoli těžba v regionu, který je z minulosti těžbou uhlí postižen, výhodná?
Využití lithia je příležitostí. Ale je otázkou, zda se dá využít tak, aby byla přínosem, a ne zátěží. Musíme být velmi ostražití, protože naše historická paměť a zkušenost s těžbou není zrovna pozitivní. Zažil jsem to na vlastní kůži i plíce.
V souvislosti s lithiem to vypadá, že vyjma těžby nerostného bohatství toho kraj až tak moc nenabízí?
S tím nesouhlasím. Teplicko i celý kraj má obrovský potenciál. Jenže abychom ho mohli využít, potřebujeme pomoc od státu. Mnoho desetiletí jsme odevzdávali místní zdroje nerostného bohatství a elektrické energie ve prospěch celé země, ale také na úkor místního životního prostředí, kvality života lidí i sociální situace. To se musí změnit.
Jste připravený na to, že vás mohou ve volbách porazit kandidáti, kteří populisticky slibují, že zastaví zdražování nebo narovnají důchody?
Když se rozhodnete kandidovat ve volbách, tak musíte být vnitřně připraven nejen na výhru či prohru, ale i na předvolební kampaň vašich soupeřů. Má kampaň vždy byla, je a bude pozitivní a nebude se opírat či otírat o jiné kandidáty. Jsem přesvědčen, že lidé se umí správně rozhodovat a také se správně rozhodnou.
Jste senátorem a k tomu také náměstkem teplického primátora. Kolik hodin denně vlastně spíte?
Někdy čtyři, někdy šest. Ono když vás práce baví, tak se kolikrát zapomenete a trpí tím rodina a vaši blízcí. Snažím se však všemu, co dělám, dávat dostatek času i pozornosti včetně času stráveného s mými blízkými. A v neposlední řadě mi samozřejmě záleží na tom, v jaké budoucnosti budou žít naše děti a moji blízcí. I proto to dělám.
Přidat komentář