Špičková lékařka Marta Vachová působí jako primářka na neurologickém oddělení teplické nemocnice, u kterého funguje Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy. Zde se léčí pacienti z celého Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje. Místní patriotka, která sbírá jedno ocenění za druhým, letos obdržela i Cenu města Teplice, přesto za hlavní úspěch považuje, když její pacienti dostudují, zakládají rodiny, mají děti a jsou spokojení v práci i v životě.
Jak dlouho se věnujete péči o pacienty s roztroušenou sklerózou? Co vás přimělo se na roztroušenou sklerózu zaměřit?
Této problematice se věnoval již můj otec MUDr. Jaroslav Pejša, který vedl oddělení Neurologie v Teplicích přede mnou. Hlavním důvodem byl více než trojnásobný výskyt této choroby v našem okrese oproti zbytku republiky. Důvodem tehdy bylo zřejmě znečištěné životní prostředí. Dnes jsou počty nemocných napříč republikou srovnatelné. S otcem jsem spolupracovala na epidemiologických studiích již na počátku devadesátých let a tak bylo v celku přirozené, že jsem pokračovala i po nástupu do klinické praxe po ukončení svých studií. V tuto chvíli je to právě čtvrt století.
Kolik se toho vědělo o roztroušené skleróze, když jste začínala? A jaká je tedy situace dnes?
O doby mých začátků se stále zdokonaluje představa o mechanismech rozvoje autoimunitních onemocnění, včetně roztroušené sklerózy, kdy je postižen centrální nervový systém, mozek a mícha. To vede k možnostem více cílené a tedy i více efektivní léčby. Přestože nemáme ještě zcela jasný obraz, ukazují se jednoznačné rizikové faktory. Tam patří nedostatek vitaminu D v dětství, kouření včetně pasivního a v období dospívání prodělaná infekce virem infekční mononukleózy. V posledních letech se ukázal i vliv zvýšeného příjmu soli a nadváhy. Na ovlivnění rizikových faktorů se také zaměřuje prevence.
Kdo jsou vaši pacienti? Jakého věku a onemocní spíše ženy, nebo muži?
Roztroušená skleróza je onemocnění mladých lidí. Průměrný věk stanovení diagnózy je 30 let. Interval, kdy dochází k první atace nemoci je 20 až 40 let. Stejně jako u ostatních autoimunitních chorob jsou častěji postižené ženy. Ty tvoří 70 % námi sledovaných pacientů.
Máte pacienty i mezi dětmi?
Ano. Existuje takzvaná dětská forma roztroušené sklerózy, která se projevuje před 15 rokem věku, a Počet těchto případů nepřesahuje 10% ze všech sledovaných.
Přiblížíte, jaké jsou hlavní příznaky onemocnění. Co by mě mělo přimět obrátit se na lékaře?
Ve většině případů začíná nemoc takzvanou atakovitou formou. Příznaky první ataky mohou být oční, zhoršené vidění jako v mlze spolu s bolestí oka při jeho pohybu, různé poruchy hybnosti, oslabení ruky nebo nohy, problém s chůzí, poruchy citlivosti, ale i problematická kontrola močového měchýře. Pokud takové nově vzniklé příznaky přetrvávají více než 24 hodin v kuse, bez tendence k úpravě, je nutné obrátit se na lékaře. Po zaléčení a odeznění ataky nemusí být, zejména na začátku choroby na nemocném viditelné jakékoliv postižení. Toto období označujeme jako remisi choroby.
Co je nejčastěji spouštěčem?
Nemoc se zakládá při přítomnosti rizikových faktorů kolem puberty. Dnes se období do propuknutí první ataky označuje jako prodromální stadium. Bylo doloženo, že již před první atakou jsou naši pacienti častějšími návštěvníky zdravotnických zařízení z důvodu nespecifických potíží. Spouštěčem první ataky pak může být těžší infekce, dlouhodobý špatně kompenzovaný stres, úraz.
Jak náročná je léčba? A lze roztroušenou sklerózu vyléčit?
Nemoc umíme kontrolovat, vyléčit nikoliv. Současný koncept léčby se zaměřuje na odstranění jakékoliv aktivity nemoci. Tedy nejen nepřítomnost atak choroby, ale i nulovou progresi a aktivitu na magnetické rezonanci mozku a míchy, která autoimunitní zánět typu roztroušené sklerózy může dobře monitorovat. Velkým pokrokem je dnes možnost léčit nemocné, kteří mají na zobrazení mozku a míchy nepříznivé prognostické známky a neztrácet tak čas méně efektivními léky. Co se týče náročnosti z pohledu pacienta, může jít o léčbu v tabletách, užívání podkožních injekcí v různých intervalech, několikrát týdně až měsíčně nebo docházení na infuze, opět s různým intervalem. Pokud máte nemoc plně kontrolovanou, žijete normální život a přijdete na infuzi do centra dvakrát do roka je to myslím uspokojivé a minimálně náročné. Co se týče náročnosti pro zdravotní pojišťovny, jde pochopitelně o léčbu vysoce nákladnou. Naštěstí jsou v České republice hrazeny a dostupné všechny léky registrované kdekoliv jinde na světě.
Působíte v teplické nemocnici. Jezdí k vám pacienti jen z Teplicka nebo z celého kraje?
Centra pro léčbu roztroušené sklerózy patří mezi Centra vysoce specializované péče, jejich statut je garantován ministerstvem zdravotnický a v tuto chvíli je jich 15 v celé naší republice. Spádovou oblastí teplického centra je celý Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj, kde taková centra nejsou k dispozici. V našem centru je sledováno a léčeno téměř 2 500 nemocných. Podle dat z celostátního registru nemocný s RS ReMuS jde o druhý nejvyšší počet v ČR, hned po Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Získala jste už řadu cen. Nyní to bude Cena města Teplice. Potěší vás takové ocenění vaší práce? Nebo je větší radostí kvalitní život vašich pacientů?
Každé ocenění potěší, každý je rád za zpětnou vazbu a já nejsem výjimkou. Jsem teplický patriot, narodila jsem se zde, studovala a pracuji zde celý profesní život. Jsem ráda, že jej svou prací mohu reprezentovat. Snažím se dělat dobře práci, kterou mám ráda, letité zkušenosti zúročit u jednotlivých nemocných. Hlavně mne ale baví kontakt s lidmi, možnost si s nimi povídat, sdílet jejich osudy a vidět, že žijí život, možná trochu komplikovanější, ale v podstatě jako kdokoliv jiný. Největší radost je vidět, jak naši pacienti dostudují, zakládají rodiny, mají děti, jsou spokojení v práci, mohou se věnovat svým koníčkům, cestovat, zdolávat výzvy, které nezvládnou ani někteří zcela zdraví lidé. To je ta opravdová odměna.
Přidat komentář