Podívejte se, jak by mohla vypadat teplická nemocnice

Vznik nemocnice v Teplicích se datuje k začátku 20. století. Areál se postupně rozrůstal na konci 80. let a začátku 90. let, kdy byla dokončena rozsáhlá stavba polikliniky – budovy A a přilehlých pavilonů B – E. Od 90. let rozvoj nemocnice probíhá převážně formou modernizace a rekonstrukce jednotlivých budov, respektive jejich částí. Poslední velkou investicí byla výstavba pavilonu centrálních operačních sálů, centrální sterilizace, JIP a ARO.

Prostorové i funkční uspořádání areálu a provozů prošlo složitým vývojem, odrážejícím i sociální a politické poměry. Generel rozvoje nemocnice zobrazuje představu o výstavbě v areálu během budoucích přibližně 30 let. Z tohoto důvodu je nutné, kromě prostorové a funkční představy, zahrnout i vyšší míru flexibility s ohledem na předpokládaný vývoj medicínských oborů i stavebně technických možností. Generel představuje rozvoj výstavby nemocnice rozdělený do šesti postupných etap. Při zohlednění všech dostupných požadavků a vlivů se tento koncept snaží k tématu přistupovat s nadhledem.

Jednání s architekty, kteří mají zkušenosti s projektováním zdravotnických zařízení, zahájila Krajská zdravotní (KZ) v loňském roce. Na základě těchto jednání vedení společnosti získalo představu, jaké podklady je potřeba pro architekty připravit, aby výsledný generel rozvoje nemocnic splňoval veškerá očekávání. Generel Nemocnice Teplice určuje v šesti etapách cílový stav areálu jako celku a popisuje postupnou cestu k dosažení vymezeného cíle. Podrobnost generelu je prostorová, funkční a urbanistická s komplexním areálovým nadhledem.

„Vznik generelů nemocnic je podmíněn dosavadní absencí výhledu do budoucna, který by umožnil stanovit strategii rozvoje nemocničních areálů a optimální investiční plán. Proto jsme velmi rád, že generely vznikly. V teplické nemocnici dosud vyrostl nový pavilon pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a jednotky intenzivní péče anesteziologicko-resuscitačního oddělení, a k stávajícímu pavilonu F byl přistavěn urgentní příjem. V současnosti zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení. Generel vidíme jako možnost rozvoje zdravotní péče a její organizace. V případě teplické nemocnice jsou možnosti dány prostorovým řešením a umístěním areálu, který je vymezen čtyřmi ulicemi v městské zástavbě. To si vyžádá především výstavbu nových pavilonů, které nahradí některé současné objekty, jejichž uspořádání je právě pro další rozvoj zdravotní péče a její organizaci nevyhovující. Jsem přesvědčen, že se nám společně s architekty podařilo najít potřebná řešení,“ uvedl Petr Malý, generální ředitel KZ.

„Přípravě generelu se vedení Krajské zdravotní i nemocnice spolu se zdravotníky pečlivě věnovalo. Jsem proto rád, že připravené projekty můžeme v rámci dlouhodobého výhledu uplatnit. Perspektiva rozvoje nemocnice je důležitá a jeho konkrétní podoba, kterou generel nabízí, je pozitivním signálem k celé veřejnosti, pacientům i personálu,“ doplnil Tomáš Hrubý, ředitel Nemocnice Teplice.

„Úloha byla náročná především na zmapování současného stavu budov, jejich technického vybavení a určení vazeb mezi jednotlivými odděleními. Areál nemocnice vznikal postupným vývojem během posledních sto let a některá řešení se nám dnes už mohou zdát neopodstatněná, ač v době vzniku svoji logiku měla. V rámci vlastního návrhu pak bylo obtížné určit míru zásahu do stávajícího organizmu nemocnice a velikost detailu, který má generel ještě určovat,“ přiblížil, co bylo pro architekty při zpracování generelu teplické nemocnice nejnáročnější, architekt Zdeněk Sláma, jehož tým má zkušenosti s projekty zdravotnických zařízení pro veřejný i soukromý sektor.

Mezi jeho poslední akce patří několik objektů zdravotní a sociální péče, např. Alzheimer centrum Turnov, pečovatelské domy Šestajovice, přestavba Zámku Měšice na dům s pečovatelskou službou nebo připravovaný projekt privátní ortopedické kliniky v okrese Praha-západ. „Pokud jde o velikosti projektů, v nedávné minulosti jsme dokončili realizaci několika staveb přesahujících jednu miliardu korun,“ doplnil architekt Sláma.