Na turnaj Santa Claus Cup pro ročníky 2013 (kategorie AA) do maďarského města Dunaújváros odjížděl výběr teplických hokejistů s přáním vybojovat jednu z medailí. Pod vedením trenéra Petra Maška a jeho asistenta Tibora Ondruše na vytýčený cíl dosáhl, po bojovném výkonu bral stříbro. Celý podnik vyhrál slovenský Ružinov, který ani jednou neklopýtnul. Huskies po skončení turnaje na dálku podpořili nemocného hokejistu Adámka, virtuálně mu poslali své stříbro.
„Odehráli jsme fantastický turnaj. Všichni kluci a holky, kteří byli v týmu, jsou moji hrdinové, na ledě nechali vždy maximum. Turnaj byl organizačně velmi dobře zvládnutý a pokud nastal nějaký problém, vždy se rychle vyřešil, například když nešlo v kabině topení,“ chválí na úvod Mašek.
V Maďarsku startovalo 24 týmů ze čtyř zemí (Maďarsko, Slovensko, Česko a Rumunsko), Santa Claus Cup se konal v Dunaújvárosi už popatnácté. Účastníci byli rozděleni do čtyř skupin po šesti, každý v nich hrál s každým. Dva nejlepší postupovali do finálové skupiny, další dva hráli střední skupinu a poslední dva skupinu složenou z nejhorších družin základních skupin. Jeden zápas trval 18 minut, hrálo se klasický minihokej. Severočeši se na východ vypravili už v pátek ráno.
Huskies měli ve skupině tři maďarské a dva slovenské týmy. Vedli si skvěle, ani jednou neklopýtli a hokejem se bavili. „V sobotu jsme vyhráli všechny zápasy ve skupině, družstvo šlapalo jako dobře namazaný stroj. Navíc ještě vyhrálo další dva duely finálové skupiny proti košickým soupeřům. Byla to opravdu jízda, zakončili jsme ji relaxem v bazénu, skvělou večeři a hlubokým spánkem,“ referuje Petr Mašek.
Neděle byla o poznání náročnější. Brzké vstávání a hned na úvod slovenský HK Ružinov 99 Bratislava, který podle těch, kteří se dívali na jeho předešlé zápasy, byl v Dunaújvárosi vůbec tím nejsilnějším klubem vůbec. „Bohužel jsme výborné Slováky nestačili, ale odehráli jsme úžasný zápas. Pak jsme měli obrovsky dlouhou pauzu, domácí tým totiž nastoupil k zápasu s námi pozdě, organizátoři ho kontumovali a my neměli zápasové vytížení. Proti Lounům nás proto čekala ještě o něco těžší práce, než by byla za normálních okolností. Všichni se s tím ale poprali velmi dobře, střetnutí skončilo remízou. Cením si toho, že trenér Slovanu se zachoval ve vypjatých momentech férově, i my se snažili chovat čestně a jít dětem příkladem,“ pokračuje „Máša“ v líčení turnajového putování jeho celku.
K zápasu s Louny se na chvíli vraťme, konkrétně k chování trenérů na ledě. Teplický Mašek odvolal trestné střílení, které sudí nařídil proti soupeři, kouč Loun v závěru opravil rozhodčího, který uznal jeho celku branku, která padla s klaksonem oznamujícím střídání. „Louny s námi sdílely autobus i kabinu, jsme kamarádi. Moc si vážím, že jsme se všichni takhle chovali. Přitom pro Slovan by výhra znamenala do závěrečných bojů určitou výhodu. Opravdu bych rád chování jejich trenéra, pana Kotěšovského, ještě jednou vyzdvihnul,“ chce vypíchnout Mašek ve sportu bohužel vzácnou kolegialitu.
Před závěrečnými dvěma zápasy finálové skupiny měly Teplice téměř jistou medaili. Na zlato mohly pomýšlet jen v případě, že by všechny duely vyhrály a Ružinov by zaváhal. To druhé se nestalo, to první však ano. Ještě předtím ale došlo k dalšímu fair play činu, Huskies totiž souhlasili s tím, aby se již kontumovaný zápas s domácím celkem DAB Dunaújváros hrál. „Pořadatelé nám nabídli, že by se to utkání odehrálo po skončení oficiálního programu, byl tam před slavnostním vyhlášením čas. Souhlasili jsme, kontumace nás netěšila, chtěli jsme si vše vybojovat na ledě. Viděli jsme, že malí Maďaři pláčou, bylo jim líto, že se nehrálo. Nebyla to přeci jejich vina. Tak jsme si proti nim zahráli a byla to paráda. Hrál se jen ten náš zápas, všichni čekali na vyhlášení, v hledišti mohlo být tak pět stovek diváků, atmosféra byla fantastická.“
A Teplice v ní vybojovaly parádní match. Chvíli před koncem prohrávaly 3:4, když nedaly dva nájezdy. Díky heroickému nasazení ale zápas obrátily ve svůj prospěch. A pak v poslední sekundě rozhodčí uznal domácím branku, která ale nebyla, puk nepřešel brankovou čáru. Trenér DAB však jeho rozhodnutí opravil a vítězství přisoudil Severočechům. I toto byl krásný fair play okamžik. „V dramatické koncovce, o které se mi bude ještě pár nocí zdát, jsme urvali výhru a stříbro. I tady bych rád ocenil domácího kouče, který uznal, že jeho tým gól v poslední vteřině nedal. Pocity, které jsme měli všichni na ledě, byly nepopsatelné. Zápas s Dunaújvárosem zařadím po bok zápasů s Ružinovem a Louny – všechny tři souboje byly parádní. Když se nám Maďary podařilo porazit 5:4, byli jsme všichni šťastní a užívali jsme si ten skvělý pocit. Na turnaj v Maďarsku nikdy nezapomenu!“ končí Mašek svou zprávu o skvělém vystoupení svých svěřenců a dvou svěřenkyň. „Celý turnaj byl báječná jízda, kterou bychom všichni v budoucnu zase rádi zažili. Každému bychom přáli, aby v hokeji, který miluje, něco podobného prožil. Jsme rádi, že jsme mohli reprezentovat klub a město.“
Tepličtí stříbro na dálku věnovali šesťákovi Adamovi Jindřiškovi z Vrchlabí, který bojuje se zákeřnou nemocí. Z kabiny obdivovateli Jaromíra Jágra pozdravili na speciálním videu. Celý klub se k přání brzkého návratu na led připojuje!
HC Teplice Huskies
Přidat komentář